U nás jim vychází již třetí řadová deska. Vždycky měli čuch na silné melodie a chytlavé písničky, které lze milovat i nenávidět. Na albu "For Me It's You" se posunuli trochu dál a dokazují, že ne všechny kvalitní kytarovky musí být z Británie. Podrobnosti o novém albu kapely Train hledejte v naší recenzi.
8/10
Train - For Me It's You
Celkový čas: 51:47
Skladby: All I Ever Wanted, Get Out, Cab, Give Myself To You, Am I Reaching You Now, If I Can't Change Your Mind, All I Hear, Shelter Me, Explanation, Always Remember, I'm Not Waiting In Line, Skyscraper, For Me, It's You, Coming Home
Vydavatel: Sony BMG
Nevím, proč u nás, respektive v celé Evropě jsou některé americké kapely buď ignorovány úplně, nebo se jim prostě nedostává zaslouženého prostoru. To je případ i
Train. Byť mají po každém svém vydaném albu alespoň jeden singl v rádiích, nikdy se u nás pořádně neuchytili. Škoda, pro mě osobně jsou momentálně jednou z nejlepších kytarovek. Určitě lepší než mnohdy přeceňované
megaobjevy z Británie. A jejich novinka "For Me It's You"? Určitě lepší, než třeba "X&Y" od
Coldplay. Vždycky mi tyhle dvě kapely přišly, jako by od sebe navzájem opisovaly. Teď jsem ale přesvědčen, že doma tak opěvovaní
Train jsou dál.
"For Me It's You" sice je oproti poslednímu počinu
"My Private Nation" skoupější na hity, ale to je možná dobře. Už se nedostává tolik prostoru prvoplánovým melodiím, které po třech posleších omrzí a jejich kouzlo vyprchá. Samozřejmě že jsou to pořád
Train, takže opět tady pár jasných singlů je. Namátkou třeba chytlavá "Get Out", v které, kdo hledá, jistě nalezne odkaz třeba na
U2. Ale k mé radosti jsou na albu i kousky, které jsou sice po aranžérské stránce perfektní, ale nejsou to přímo rádiovky ("Skyscraper", "For Me It's You"). Vyžadují pozornější poslech, aby vás poté odměnily příjemným pocitem naplnění, že vás tahle hudba něčím obohacuje. Pocitem velmi pozitivním. Pocitem, který od některého druhu hudby vyžaduji. Takové to, že to nejsou jen obyčejné písničky, ale že se po poslechu cítíte dobře, že vám to něco dává. Hudba
Train má v sobě něco silného, co ne každému je po chuti. Každopádně mně to chutná.
Hlas frontmana Pata Monahana je příjemný, neruší a netahá v žádných fázích za uši. To je jejich další klad. Mají vynikajícího zpěváka. Textově jsou pořád stejní. Někdy melancholičtí, jindy zamilovaní nebo zadumaní. Jasný rádiový hit číslo jedna je "Shelter Me". Extrémně chytlavá věc, s geniálním popěvkovým refrénem. Sice na můj vkus až moc vtíravý, ale co bych dal za to, aby nás rádia v létě bombardovala alespoň tímhle. Slabých momentů je minimum. Tím hlavním pro mě zůstavá trochu utopená kytara. Ale zase dostávají větší prostor klávesy Brandona Bushe podpořené přesnými údery do bicích Scotta Underwooda. Tu a tam je použita trocha elektroniky, sbory nebo perkuse. Producentská ruka Brendana O'Briana znovu zaúřadovala skvěle a dokázala z
Train vymáčknout maximum. Podařilo se mu vystihnout to, v čem tkví jejich síla.
Train natočili skvělou, chytlavou, ale přece jen trochu náročnější desku. Jsem rád, že se u nás tahle kapela alespoň prodává, když už se o ní nemluví. Docela mi "For Me It's You" takhle při probouzení ze zimního spánku zvedla náladu. Kdo máte rádi
Soundgarden,
U2,
Coldplay,
Oasis nebo třeba
R.E.M., jděte do toho. Osm z deseti je ideální hodnocení, přestože jsem si vědom toho, že moje nadšení nemusí sdílet každý.