Myslím, že by stálo za to jednou vypracovat studii na téma "Názvy českých kapel". Přiznám se, že jsem hezkou chvíli uvažoval, kde kapela Korisz mohla přijít ke svému názvu. Myšlenku, že se jedná o milovníky mořské fauny, kteří denně okupují obchody s mořskými produkty, jsem zapudil ve chvíli, kdy jsem spatřil militantní booklet "Faktů". Přece jenom fotografie vojenských letadel mají k mořským živočichům dost daleko. Teprve na jejich webu jsem se dozvěděl, že se jedná o spojení jmen dvou zakládajících členů. Při pohledu na zadní stranu přebalu, kde je vytištěný tracklist, mě však zamrazilo.

Chvíli jsem si říkal, jestli mi kolega Hájek nepodstrčil demosnímek nějakého neonacistického spolku. Jak jinak si vyložit názvy skladeb jako "Bílá hora", "Blittzkrieg" nebo "N. S. D. A. P."? Až při čtení textů mi došlo, že věci se mají trochu jinak. Nepříjemného pocitu jsem se přesto nezbavil. Při "Oranžovém kříži", kde zpěvák odříkává: "Čest a krédo / Zodpovědnost / Za své bratry / Láska k bohu / Prázdná slova / Teď mají smysl / Co vysílá / TV Nova," jsem nechápavě kroutil hlavou. Lepší to nebylo ani ve skladbě "Blittzkrieg", kde zní: "Těla blbý masy / Pod tankovými pásy / Na padrť rozjedeme / My jim ukážeme." Pro změnu na vlasteneckou strunu brnkají v pořadí osmí "Braniboři". Ať se kapela kloní na tu, či onu stranu politického spektra, rozhodně by nebylo na škodu někdy po zkoušce se sejít a třeba u piva si ujasnit vlastní ideologii. Ne každý by totiž musel všechny souvislosti pochopit správně.

Vzhledem k tomu, že se členové kapely hlásí k hard rocku, čekat od nich nějaké experimenty se zvukem nebo posouvání hranic stylů by bylo bláhové. Ze zpěvákova projevu je cítit jistota, kterou neztrácí ani ve vyšších polohách. Přesto si myslím, že jeho hlas potřebuje ještě nějaký čas, aby dozrál. Je jenom dobře, že kytarista nemá potřebu sobě ani světu dokazovat svůj um nekonečnými sóly, jak bývá v tomto stylu běžné. Naopak si libuje v melodiích a vybrnkávaných motivech. Stylová škatule, ve které tento podivný tvor vegetuje, je šedá, má oprýskaný lak a lezou z ní hřebíky. Korisz totiž přesně zapadá do šedé, beztvaré masy spousty jiných uskupení, která křižují sokolovny a hospodské sály na území našeho venkova, kde se pořadatelé rozhodli okořenit tancovačku nebo hasičský bál "tím správným bigbítem". Do rytmu "Faktů", po pár pivech a třech rumech, s radostí zatřese svojí dekou každý rocker v džínové bundě s ustřiženými rukávy, vyzdobené nášivkami drsných kapel. Přestože je celou dobu řeč o demonahrávce, desce se nedá upřít slušná zvuková kvalita. Jako by však všechny peníze padly na studio, a na dobrý booklet už jaksi nezbylo. Ten totiž z oka vypadl grafickému zpracování jedné nejmenované počítačové hry.

Celkově na mě "Fakta" příliš velký dojem neudělala. Rozhodně by nebylo na škodu, kdyby se hoši otevřeli současným hudebním vlivům a rozhlédli se, co se kolem děje. V opačném případě zůstanou jenom lepší tancovačkovou atrakcí, která se stále hledá.

CD k recenzi poskytla skupina Korisz.

Album: Korisz - Fakta
Hodnocení: 4/10
Celkový čas: 40:17
Skladby: Dávno, Bílá hora, Blittzkrieg, Sofiina volba, Oranžový kříž, Jízda krále Jana, N.S.D.A.P., Braniboři, Prsten, Posedlost