Kapela Traband pod vedením Jardy Svobody si postupně svým originálním mícháním všelijakých "lidových" vlivů, jejichž výsledek někdo označuje za jednu z mála kvalitních českých "world music" a kapela sama za "takovej divnej rokenrol", "dechno" nebo "rocková dechovka", což se nevylučuje, vysloužila značnou popularitu nejen v naší republice. Nebudu se tady opakovat, v čem je hudba a texty Trabandu podle mě tak zajímavá a originální. Pokus o takový detailnější pohled lze nalézt v recenzi poslední desky "Hyjé", kolega se věnoval starší "Road Movie". Faktem je, že na disku "10 let na cestě" je především záznam červnového bilančního koncertu kapely v pražské Akropoli, na kterém se objevili netradiční hosté - bývalí členové Přemysl Haas, Michal Kliner, Petr Vizina a občasní hosté Vladimír Javorský, Václav Koubek a Naholou 25.

Obvykle je to s recenzí rekapitulačního DVD relativně jednoduché, protože prakticky kopíruje CD verzi. Přidá se jeden dva klipy a je to. U nás za takový produkt vydavatelství moc bodů nesklidí, ale lidi si to koupí, tak co. Samozřejmě, že i "10 let na cestě" Trabandu vyšlo v CD verzi (k ní se vyjadřoval kolega), ale přesto Traband a vydavatelství Indies nešli tou nejčastější cestou. Pro obě verze platí, že Traband přistoupili ke své bilanci zajímavým způsobem, když na koncertě zahráli hlavně své starší věci z alb "Kolotoč" a "O čem mluví muži?" (vyšlé u Black Pointu) a pár raritek, které jsou rozrostlé skupině fanoušků přece jen hůře dostupné. To platí hlavně pro CD verzi, DVD obsahuje celých dvanáct kousků navíc, kdy se dostalo hlavně na hity z poslední řadovky, takže uspokojí ty, co propadli Trabandu až v poslední době. V každém případě nutno ocenit nestandardní přístup a možnost výběru fanouška podle své fonotéky.

Samotný koncert na DVD perfektně přibližuje jeho atmosféru, i když částečně sdílím na přebalu disku uvedené obecné výhrady Jardy Svobody ke smyslu živých nahrávek. Jenže právě tenhle záznam do velké míry jeho obavy z "neživé zakonzervovanosti" vyvrací. Mohu o něco méně litovat, že jsem se na koncert nedostal. Jednoduchá scéna na pódiu (která je použita i na přebalu disku) koresponduje s lidovou náladou hudby Trabandu. Obrazové provedení koncertu je klasické - záběry na scénu a jednotlivé muzikanty z několika kamer prostřídané záběry do publika stačí, střih je akorát dynamický. Zapojení hostů je organické, náladu koncertu dělají specifickou, ale přitom na sebe nestrhávají pozornost. Co stojí za speciální zmínku, je zvuk. Nejen Ondřej Ježek ho umí nasnímat a upravit, je (v DD 5.1, lze také jen stereo) opravdu výborný. Textům, které u Trabandu stojí za poslech, je tak dobře rozumět.

V hodinu a tři čtvrtě trvajícím záznamu se pro některé sice může ukázat jistá omezenost a příbuznost zvuku dechových nástrojů, které jednotlivé skladby do určité míry nivelizují, ale třeba "bezdechá", kytarová "Sáro!" zařídí v pravou chvíli potřebný od-dech. I když starší tvorbu Trabandu tolik neznám, díky koncertu lze potvrdit, že i ta obsahovala zaručené hitovky. A taky že na poslední desce "Hyjé!" se kapela vhodně víc rozkročila, aby těch podobných skákavých dechnovek nebylo moc. Díky skladbám z ní ve druhé čtvrtině a ke konci koncertu má celý koncert i správnou gradaci, protože je poznat, že jí oslovili hodně dalších posluchačů.

Těm, co výborný koncert nestačí, je dobré přiblížit další obsah DVD. Ten není ohromující, vezmete-li v potaz, že jde o bilanční disk. Patří k lepšímu průměru, ale kapela by si zasloužila lepší opracování. Kromě videa "Černej pasažér", který už byl na "Hyjé", přibyl další zástupce z téhle desky - filozofická "Lano, co k nebi nás poutá". Fotogalerie sice neurazí, ale hlavním bonusem jsou tedy vlastně jen dokumenty - jeden tříminutový a jeden čtvrthodinový - které dobře poodhalí svět Trabandu a přístup Jardy Svobody k muzice. Jen by neškodilo dát si větší práci s informační stránkou disku, i když jde možná o nadstavbu, která většinu lidí nezajímá. Chybí například údaje o tom, z jakého roku jsou dokumenty, nebo takový "detail" jako sestava Trabandu za těch deset let. Škoda, protože s trochou větší péče mohla tahle stránka disku neshazovat tu hudební, která je nejen svou autenticitou výborná.

Disk má kromě neodiskutovatelně výborné muziky stejně svou bilanční hodnotu - jak už je známo, znamená zastavení a ohlédnutí před delší pauzou v činnosti kapely. Ukazuje v plné síle kapelu, která dokázala se svým "divným" stylem oslovovat víc a víc posluchačů a v nejlepším přestat nebo přinejmenším zastavit a rozmyslet se co dál. Bude zajímavé sledovat další vývoj, protože Jarda Svoboda v Trabandu prokázal, že se od něj můžeme těšit na osobitý přístup k muzice bez hranic, které si, jak sám říká, v sobě někdy uměle vytváříme. A zatím si můžeme užívat jejich překračování s tímhle DVD.