Hele, kámo, nabrus to, ty tam šoupni ňákej refrének, já polechtám basičku, zahulíme si u toho, roštěnka sebou zavrtí ve dveřích a, panečku, bude to no problemo.

To není replika ze spermatem zalité teenagerovské komedie ani stenografický přepis umělecké debaty garážové kapely, i když druhá parafráze má ke skutečnosti výrazně blíž. Ta obecnou češtinou a pubescentním slangem nasáklá roztomilost je v kostce základní poselství muziky Jaksi taksi. Aspoň teda na nové desce "Zachovejte paniku". To samozřejmě není žádný hřích, vlastně to není ani na obtíž, i když se vám může zdát, že si z toho dělám legraci, protože to takhle poťouchle zdůrazňuju, což vždycky zarazí... Tak pravdou je, že se nedokážu úplně ztotožnit s tím, co na mě skatepunková čtyřka chrlí, ale zase mám tolik smyslu pro zodpovědnost, abych jim nezapomněl vypíchnout nějaká ta pozitiva.

"Kolik příběhů jsem tu vlastně prožil, kolik falešných mýtů zbořil / přes kolik překážek na cestě skočil a není toho dost / radši se nebudeme otáčet zpátky." Takhle vypadá ukázka dobrého textu Jaksi taksi. Je z ní patrné, že hoši mají talent na inteligentní a přesto jednoduché popěvky, které stojí za to si poslechnout. Jenže, jak už to tak bývá, dojde i na průsery: "Nejdřív pohulíme a pak uvidíme, možná že se ještě někdy znova narodíme, no to už asi ne." To je síla, která nadchne akorát adolescenta věčně se tlemícího kantorce do ksichtu a neschopného uspořádat větu bez parazitního "vole". A já chytám při poslechu podobných perel jemu dosti podobný výraz ve tváři, takový nejapný obličej vykreslím.

Z hudbou je to naštěstí lepší. Vysvětlení je nasnadě - v případě muziky Jaksi taksi můžete zapomenout na kvalitativní výkyvy, je to standardní melodický punk-rock. Člověk si při "Zachovejte paniku" snadno představí rozvášněné stovky fandů v klubech, jak si skáčou po hlavách, kopou se do lýtek, dívky se vilně kroutí a kapela do toho mydlí, co to dá. A nejde proti tomu ani ceknout, páč tahle hudba vzniká přesně kvůli tomu. Proto jsou Jaksi taksi populární, proto vyprodávají kluby, proto vydávají každý rok novou a vlastně pořád stejnou desku.

Dělají ten svůj kšeft dobře, melodie skládají skočné a zapamatovatelné, energii servírují poctivě. Co víc byste od toho taky čekali, že? Mají smysl pro humor, pokud na něj tedy nezapomenou a nezabřednou v žákovské stupiditě. Tož, Inekafe to není, ale skousnete to. Ovšem umění nečekejte, to radši udělejte mílový úskok stranou.

CD k recenzi poskytla skupina Jaksi taksi.

Album: Jaksi taksi - Zachovejte paniku
Hodnocení: 6/10
Celkový čas: 48:04
Skladby: L'intro, Hra na prawdu, Jdeme dál, Nestíhám, Jednou, Zachovejte paniku, Na koncertě 2, Škola, Večer, Ruce spojený, Telefonní číslo, Vo co go, Dobrý dny, Systém, Špatný dny, Derniéra, Bonustrack #1, Bonustrack #2

Autor je redaktorem Týdne.