Abba pro chudé

05.10.2005 05:00 - David Věžník | foto: facebook interpreta

Indicie 1: Bez Abby by pop dost možná nevypadal tak, jak vypadá (v jakémkoliv úhlu pohledu). Indicie 2: V Česku je revivalů jak máku v krabici od loupáků. Indicie 3: Málokdy se však byť jen přiblíží originálu. Indicie 4: Spojením indicie 1 a 2 dostaneme Abba Stars a jejich "Golden Songs". Indicie 5: I tady platí indicie 3.
5/10

Abba Stars - Golden Songs

Skladby: Waterloo, Take A Chance On Me, Dancing Queen, Mamma Mia, Fernando, Honey, Honey, Super Trouper, SOS, Ring Ring, The Winner Takes It All, I Have A Dream, Happy New Year, Mamma Mia (symphonic version), Gimme! Gimme! Gimme!, Money, Money, Money, Chiquitita
Celkový čas: 63:47
Vydavatel: Popron
Kultura revivalů se v Česku těší nezvyklé oblibě, tedy především ze strany hudebníků. Situace, kdy začínající kapela cvičí písně svých oblíbenců, je běžná, někdy u toho však zůstane. A tak po republice běhají desítky kapel vydávajících se za své vzory. Mnohdy takhle běhají v několika verzích (revival číslo jedna v Brně, revival číslo dva v Praze...), mnohdy ani nejsou revivaly, jen kopiemi (to když kapela, kterou napodobují, ještě existuje). Přijetí ze strany posluchačů a hlavně kritiků je však rozpačité - většinou se to poslouchá příjemně, ale origoš je zkrátka origoš.

Nejinak tomu je i v případě čtveřice Abba Stars z Prahy. Vydavatelství je prezentuje jako nejlepší Abba revival, který dostal dokonce i nějaké ceny, za což může údajně vizuální a hlasová podoba s původními členy Abby, ke které přispívá i několik sad kostýmů ušitých podle švédského vzoru. Placku "Golden Songs" pak mají posluchači brát jako poctu této legendární skupině. Škoda že v poděkování (trpícím mimochodem klasickými nedostatky, co se týče interpunkce) si na Björna, Bennyho, Anni-Frid a Agnethu nevzpomněl nikdo a jednotliví členové revivalu děkují z většiny sami sobě. Poslechově však není těžké dokázat, že Dan, Tereza, Beatricie a Michal mají Abbu opravdu rádi. Skoro se chce napsat, že vokály se téměř blíží originálu, skoro vzniká dojem, že zvuk je téměř k nerozeznání od originálu, a celkově se to skoro dá shrnout, že to je téměř Abba.

Vše se změní v okamžiku, kdy se člověk rozhodne změřit síly téhle desky s originálními písněmi. Pak zjistí, že to, co při poslechu Abba Stars jen tušil, je vážně pravda. Totiž že vokalistky oběma Švédkám nesahají ani po kotníky a že to zkrátka neutáhnou, že zvuková klávesová banka je opravdu revivaloidní a že celkový zvuk se ani s odstupem třiceti let nepřiblížil originálu. Sedmdesátkové bicí dost možná v digitálních studiích vyrobit nelze, ale to, že Abba z kazety (!) zní lépe než Abba Stars z cédéčka (pročež až tehdy člověk zjistí, jak neuvěřitelně funky je taková "Dancing Queen" v originále), je moc špatné. Kdo tohle pustil ze studia se slovy "Jako Abba", potřebuje dlouhodobou hospitalizaci na ušním.

Poslech Abba Stars se dá shrnout do jediné otázky: Patří revival na cédéčko? Revivaly poskytují něco, co psycholog nazve saturací - nemůžeme mít originál, mějme alespoň kopii. Tahle Abba pro chudé je na tom možná o něco lépe než všechny Abby z benzinky, ale jestli to někomu dokáže udělat radost, nelze určit. Jako shrnutí lze parafrázovat oblíbené rčení učitelů: Na jedničku umí písně od Abby pánbůh, na dvojku Abba samotná, na trojku její nejlepší revivaly. Jestli je Abba Stars nejlepším Abba-revivalem, potěžgatě!


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY