Nedá mi to, ale musím začít recenzi alba "Patriot" Tublatanky odkazem na svoji nedávnou recenzi Turba. Jak jsem tvrdil už tam, na konci, u obou kapel můžete najít značné paralely v jejich vývoji, hudebních základech, i současném působení. Ostatně na konci léta a na podzim spolu absolvují turné. Tyto koncerty se dokonce budou honosit přízviskem "gala". Člověk by tedy zákonitě čekal, že obě skupiny budou znít stejně, ale chyba lávky. Zatímco "Návrat králů" Turba je tak nepovedený, že dostat jej darem, bral bych to jako osobní urážku, "Patriot" od Tublatanky má nápad, kvalitní zpracování a taky zvuk, za který se nemusí v dnešní době stydět. A pokud ho porovnáme v kontextu celé československé "rockové" scény, kde působí celá přehršle "legend" z 80. a dokonce dřívějších let, pak je Tublatanka jasně v čele pelotonu.

Možná je to tím, že se členové Tublatanky nikdy nebrali nějak smrtelně vážně a nesnažili se kolem sebe budovat image správných "bigbíťáků", což se dělo a dodnes děje hlavně v západní části bývalé federace. Už sám název kapely je vtipnou narážkou na různé Moravanky a kapela v původním složení dokonce i v lidových kostýmech vystupovala. Dnes už je to jinak. Dnešní Tublatanka je také někde jinde. Hardrockové kořeny, kterými byla inspirována, možná nejsou zapomenuty, ale rozhodně upozaděny, a zvuk kapely tak spíše odpovídá duchu doby, kde kromě retro kytarovek (ty rozhodně nečekejte) vládne zvuk punku. Žádní Green Day se nekonají, ale punkové energie a nádech z nahrávky čiší, tedy když zrovna neposlocháte nějakou baladu. Vše je v mezích normy, na zvuku poznáte, že jde o starý dobrý českoslovesnký pop-rock. Nenajdete tady skladbu, která by vyčnívala, spíše se obměňuje model daný písněmi jako "Cesta snov", kde je slyšet punková inspirace, případně trochu tvrdší "Panika". V podobě takové písně "Mesto nesplnených snov" uslyšíme baladu s nádechem hudebního aktivismu v textu, klasickou vesnickou tancovačku zase představuje "Neverná láska", příjemnou a melodickou písničkou (fuj, to je fráze) je zase "Já sa mám". A taková "Hej hej mama" mi dokonce kytarami asociovala INXS (sic!). Nakonec uslyšíte i kvílivé struny elektrických kytar a la 80's, ale v případě tohoto alba je to opravdu pocta žánru, nikoliv nedostatek invence (opět zdvižený varovný prst směrem k Turbu).

Pokud se budu věnovat formální stránce recenze důkladně, musím samozřejmě zmínit i texty. Ty se dobře poslouchají, slovenština je jednoduše libá, zpěvná a zvučná. Nicméně to nevypovídá nic o textech, jen o hrubém dojmu. Tublatanka už není mladická formace zpívající o chlastu a pařbách, v historii kapely jsou drogové závisloti i sebevražda kytaristy a zpěváka Doda Dubána, avšak ani to naštěstí její texty fatálním způsobem neovlivňuje. Obsah písní tak spíše reflektuje životní zkušenosti, trable a nálady čtyřicátníků, ale samozřejmě nechybí ani láska, nebo hudební aktivismus zamýšlející se nad trablemi a sociálními kontrasty dnešního světa.

No, když se tady nad tím albem tak rozplývám, proč tedy jen šest a nikoliv třeba osm z deseti? Tak tedy: Nelíbí se mi ochrana CD, ale to je obecný problém u desek od EMI. Taky si myslím, že albu by neuškodila o trochu kratší délka (kolem čtyřiceti minut by bylo ideální), mám pocit, že dvě tři písně jsou na něm možná nadbytečné. A jak už to tak bývá, neb nic zásadně nového toto album nepřináší, nemůže dosáhnout na vyšší hodnocení. Když to však všechno shrnu, "Patriot" je velmi dobře odvedená práce, udělaná s láskou, pílí a zápalem pro věc. A prostě zní dobře.