Z času na čas je nutno udělat úlitbu bohům a zasloužit si na recenze chutné a šťavnaté kousky nějakým tím úklidem chlívku a kydáním hnoje. Dělá se to takto: Chceš nového Planta a Springsteena? Přibalím ti k tomu nového Hrona. Hm, tak jo, za to mi to stojí, taky si rozšířím obzory a můžu se i pobavit. Navíc, možná je to pro vás sladké tajemství, ale recenze velmi špatných desek se píší docela dobře a rychle. Kolegovi Kochovi jsem například prokousávání se novým Katapultem nezáviděl, avšak on se svého článku evidentně zhostil čestně, s úsměvem a chutí.

Vláďu Hrona, jenž se od svých loutkohereckých a pouličních "one man show" začátků postupně propracoval až k prvenství v anketě "TÝTÝ" v kategorii moderátor zábavných pořadů, jsem zažil jednou živě v trochu bizarní pozici jako porotce soutěže krásy "Miss Reneta 2005". Vladimír byl na pódiu opravdu po čertech dobrý ve všech svých rolích moderátora, baviče i zpěváka, a to, prosím, bez ironie. Naživo je to velmi kvalitní pěvec, má slušný hlasový fond, umí frázovat a koneckonců i imitovat. Jeho podání "Vivo Per Lei" bylo pěkným zážitkem, a to opět myslím bez jízlivosti. A teď už následují opět řádky, kde ironie a jízlivost budou.

Hronovo sólové CD "Zpívám" (předtím měl na kontě "Dueta" a jako jakýsi supervizor dvě kompilace "Hvězdy, které nehasnou") je směsí bez výjimky milostných písní. Dvě si složil sám, ostatních deset si vypůjčil z Itálie (například od Tiziana Ferra) a ke všem napsal vlastní texty. I když texty... Je to jeden velký monotématický text rozdělený do dvanácti kapitol, dobře odzpívaná snůška banalit a školních rýmů o lásce ("Nebude to snadný, honey, na lásku si hrát / A horký ruce pod peřinou k ránu schovávat / Já nechtěl jenom brát, ty nemělas mi lhát / Láska dluhy nedělá, tak přestaň se už bát"). Občas jsem se trošku styděl - ne že by mi tváře ruměncem zahalila jemná erotika, spíše stupidita některých myšlenek a obratů. S hudební stránkou Vláďovi pomáhal producent Daniel Hádl a výsledkem je sterilní učesaný zvuk.

Komu je album "Zpívám" určeno? Těm co hlasují do "Českého slavíka" (loni byl Vláďa Hron na pozici 22), určitě ne mužům jakéhokoliv věku, raději čtenářkám časopisů Překvapení, Rytmus života a Chvilka pro tebe, kterým by písní "Romeo pod balkonem" mohl připomenout Michala Davida před dvaceti lety a další skladbou "Záříš" baladické výboje Dalibora Jandy dle vzoru "Padá hvězda". Snaha o modernu je dosahována přidušenou recitací a la Leoš Mareš ("Nekonečná"). Odvážím se tvrdit, že průměrný čtenář musicserveru by si tuhle desku nikdy nepustil, natož aby si ji sám bez donucení koupil. Šéfredaktore Honzo, stačí to? Můžu se raději pustit do toho Springsteena?

PS: "Tralalee o rebebebee a bailaaaarrrr!" z vás vyleze, když se před milovanou bytostí zajíkáte a chcete jí říci "Mám tě rád". Zpívá se to v písni "Romeo pod balkónem".