Německou zpěvačku Sarah Connor je zcela zbytečné představovat. Z neznámých důvodů je v našich končinách až přespříliš protežovaná. Zatímco všechny její zámořské kolegyně (Britney Spears, Mandy Moore a podobně) už pochopily, že tudy cesta nevede, Sarah Connor nadále vydává desky, které nelze poslouchat na jeden zátah, aniž byste neměli nutkání minimálně jednou odběhnout na onu místnost. A opět po nějaké době se musím znovu omluvit Rachel Stevens, o které jsem napsal, že ona je synonymem pro umělohmotný pop, protože oproti "Naughty But Nice" zní její "Funky Dory" nyní jako rajská hudba.

Ani po poslechu čtvrté desky nelze říct o Sarah Connor, že by byla zpěvačka osobností. Vzhledem k tomu, že její podíl na tvorbě desky je nulový, zůstává Sarah nadále pouze produktem, který vytvořili producenti. Všechny písničky do jedné postrádají jakoukoliv hloubku a bohužel i originalitu. Sarah Connor se snaží inspirovat u zámořských zpěvaček, jenže si bohužel vždy vybere snad tu nejhorší část jejich kariéry. Ať už je to Britney v době jejího druhého alba, tragikomická napodobenina "One Heart" Celine Dion nebo styl Mariah Carey z doby ústupu ze slávy, zkrátka vždy to je krok do prázdna. A rapové vložky, dosti necitlivě natlučené do písniček, by snad mohly někoho brát před pár lety, ale dnes?

Nechápu ani producenty filmu "Robots", kteří si k nazpívání "Hero From Zero" vybrali právě Connor. Myslím, že po celém glóbu pobíhá tisíce daleko lepších zpěvaček, které by to zvládly daleko lépe. Horší je už pouze, když Sarah Connor začne zpívat balady. I přes to, že leckteré mají docela solidní melodii, řečeno terminologií SuperStar, nevěřím jí ani slovo z toho, co zpívá. Výsledkem je vždy pouze prázdná písnička, nevyvolávající špetku emocí.

Sarah Connor je typickým příkladem naprosto bezduchého kýčovitého umělohmotného popu. Nic víc. Ostatně nová deska "Naughty But Nice" to krásně dokládá. Zatímco většina jejích kolegyň to už pochopila, Sarah Connor jde s německou zatvrzelostí touto cestou dál, což je pochopitelně více než špatné. Navíc není ani žádnou excelentní zpěvačkou, což z ní dělá pouze produkt třetí, ne-li čtvrté třídy. Slovy Wabiho Daňka z "Valašského drtivého stylu": "Co ještě zbejvá? No nezbylo nic!" Od horšího hodnocení Sarah Connor uchránilo pouze to, že jsem za posledních pár let slyšel ještě horší desky, než je tato. Zde lze pochválit alespoň solidní zvuk, sem tam nějakou poslouchatelnou písničku a hlavně to, že na CD najdete i robotický videoklip k "Hero From Zero".