Futureheads? Nuda s nasazením

02.05.2005 05:00 - Pavel Parikrupa | foto: facebook interpreta

Další z britských svěženek se jmenuje The Futureheads. Debutové album má stejný název jako kapela (tedy "The Futureheads") a ačkoliv se v něm vyskytuje slovo future (budoucnost), těží hudba skupiny zejména z odkazu minulosti. To by nemuselo být ke škodě věci, kdyby byla kapela více vynalézavá a originální.
5/10

The Futureheads - The Futureheads

Skladby: Le Garage, Robot, A To B, Decent Days And Nights, Meantime, Alms, Danger Of The Water, Carnival Kids, The City Is Here For You To Use, First Day, He Knows, Stupid And Shallow, Trying Not To Think About Time, Hounds Of Love, Man Ray, Decent Days and Nights (Radio Mix), Hounds Of Love (Radio Mix)
Celkový čas: 42:28
Vydavatel: Warner Music
Zrovna nedávno jsme s kolegy v redakci tak mírně diskutovali o tom, nakolik má autor recenze v článku potlačit své ego a (ne)zmiňovat se ve své osobě. Již mnohokrát jsme také polemizovali i se čtenáři o otázce tzv. objektivnosti recenzí. Ale proč to tady vlastně vytahuji právě v pojednání o eponymním debutovém albu britské kapely The Futureheads? Vzpomenuté debaty mi při poslechu desky na mysl vytanuly proto, že mne ta deska nebavila. A tak navzdory spíše nadprůměrným kritikám ze světa i z domova si dovoluji subjektivně označit album "The Futureheads" za nudné, ale v rámci oné tvrdošíjně vyžadované porce objektivity se vynasnažím najít na albu i něco pozitivního, co zaujme.

Některé desky znechutí, jiné nadchnou, další jen tak prošumí bez zanechání nějakého dojmu, šmaku (chuti nebo pachuti). U The Futureheads je patrné, že to v žádném případě není špatná kapela a jejich album také není žádný odpad, tak proč jsem tuhle recenzi tak dlouho odkládal a musel se k ní doslova přemlouvat? Bude to asi tím, že kolekce písní na albu je stereotypní: I při několikátém poslechu se může posluchač ve skladbách ztrácet a těžko je od sebe rozezná. Všechny mají velmi podobný zvuk, jako by vznikly ze stejné šablony. Krátké písničky (sedmnáct položek za čtyřicet dva minut) profrčí kolem, zvíří prach u krajnice, který se po chvíli zase vrátí na své asfaltové místo. Kolemjdoucí si opráší kalhoty a jde se dál.

The Futureheads nelze upřít nasazení a energii, co do své hudby vkládají, ale neustále jsem se při poslechu nemohl zbavit nudy a pocitu monotónnosti. Ony ty jejich novovlnné a post-punkové popěvky baví deset minut, ale pak už se člověk začne ošívat a čeká na nějakou změnu. "Danger Of The Water" trochu vybočuje svým tempem a je hezkou ukázkou pěveckých schopností kapely, nelze také zapomenout na originální verzi "Hounds Of Love", původně z repertoáru Kate Bush.

Tak jako jsem zvědavý, co nového (a stejného) nabídnou na druhé desce Franz Ferdinand (se kterými The Futureheads absolvovali koncertní turné v roli předskokanů), tak se zároveň obávám, že i manévrovací prostor The Futureheads je do budoucna značně omezený. Nechtěl bych samozřejmě být špatným prorokem, ale nevím, zda se skupina může nějak prudce rozvinout a rozkvést do pestřejších barev, než ukázalo debutové album "The Futureheads". Autor by se ve svém rozsudku velmi rád mýlil, jenže tentokrát hodně zíval. Šedý průměr.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY