Andělé 2004, jak je možná neznáte

20.03.2005 20:20 - Honza Kulig | foto: facebook interpreta

Letošní udílení výročních cen Akademie populární hudby se poprvé odehrálo jinde než v Praze. Hostitelským městem se stala Ostrava a její ČEZ Aréna. Jak to vypadalo před i za pódiem, se dozvíte v následujícím článku.
Anděl 2004 - soška small
© Jan Kondziolka / musicserver.cz
Letošní ročník předávání hudebních cen Anděl pojala Akademie populární hudby ve velkém stylu. Akce se přesunula z hlavního města do Ostravy a jak se už stává zvykem (konečně to lidi z branže pochopili), všichni zahráli naživo. Zajímavé průpovídky, hledání brýlí, "překvapiví" vítězové. Večer plný emocí, slz radosti či zklamání. Takový byl letošní Anděl. Byla to taková pěkná besídka. V televizi akce odstartovala ve dvacet hodin večer, pro přítomné v hale však již o hodinu dříve. Ve VIP prostorách, mezi všechny pozvané zástupce sponzorů, se mohli posadit i všudypřítomní novináři. Docela mě pobavili lidé, kteří se mermomocí chtěli dostat blíž k ploše, ale ne přímo na ni, a krásné hostesky spolu s pořadateli je nemohli pustit. Vše však přebily úsměvy, vlídné slovíčko a bylo to v pořádku. Hned po příchodu do haly jsme byli upozornění, že můžeme navštívit internetové centrum. Inu, ona hodinka a půl, která mi zbývala, nebyla k zahození, a tak jsem se vydal ono centrum hledat. Škoda jen, že na něj zapomněli upozornit i hostesky a "security" pracovníky. Jednoduše řečeno, nenašel jsem. Ani vlídná slovíčka tentokrát nezapůsobila a neustálé odkazování na někoho jiného mě přestalo bavit.

Anděl 2004 - TataBojs small
© Jan Kondziolka / musicserver.cz
Tak jsem se brouzdal po ČEZ Aréně, skočil na nekřesťansky předražený párek a jal se uvelebit své honosné pozadí mezi naškrobené lidi z Allianzu. No, vydržel jsem to asi pět minut a utekl mezi lidi. Kapela Nevím s průměrným věkem jedenáct let byla určena k rozhoupaní publika. Povedlo se a Martin Hrdinka mohl odstartovat zkušební provoz natěšeného diváctva. Vše bylo v pořádku a pubertální fanynky v prvních řadách se nemohly dočkat začátku. Nevím, jestli to bylo v televizi vidět, ale na ploše se seskupila asi tisícovka fanoušků a zbylých šest tisíc pohodlně sedělo. Škoda, atmosféra mohla být ještě lepší.

Anděl 2004 - Dan Bárta small
© Jan Kondziolka / musicserver.cz
Ono vybrání Ostravy jako pořadatelského města bylo perfektně promyšleným tahem. Všeobecně známa věc, že v Ostravě jsou nejlepší fanoušci úplně čehokoliv, se nejen potvrdila, ale získala na důrazu. I když pořadatelé zkoušeli reakce diváků mimo hlavní přenos, nebylo to zapotřebí. Spontánní reakce byly naprosto omračující, ať už se na pódiu objevil Jarek Nohavica, nebo Aneta Langerová. Škoda jen, že se nedají emoce přenést přes obrazovku, protože to, co se dělo při jmenování Zuzany Navarové do síně slávy, se slovy jednoduše popsat nedá. Nepřekvapila mě celá stojící a tleskající aréna. Překvapilo mě, co dělaly holčiny okolo šestnácti. Plakaly. Ano, zní to až neuvěřitelně, ale i taková legenda, jakou navždy paní Navarová zůstane, dokáže k pláči dostat fanynky Sámera a podobných. Život jakoby se na chvíli zastavil. Vše umocnila píseň od zmíněné autorky v podání Marie Rottrové. Ony živé koncerty byly samozřejmě příjemným zpestřením, jinak nepříliš organizačně vydařeného večera. Připadalo mi to jako besídka všech možných i nemožných sponzorů, mezi které se jen tak mimochodem snažili dostat právem či neprávem ocenění hudebníci. Chyběl tomu moderátor. Loni se vyznamenal Meky Žbirka, letos někde v pozadí četl zmíněné sponzory Martin Hrdinka. Tohle byl krok zpátky. Snad se to napřesrok změní.

Anděl 2004 - Aneta Langerová small
© Jan Kondziolka / musicserver.cz
Dění na pódiu je zbytečné popisovat, zřejmě jste to viděli sami. Co mě však zaujalo více, byla následná after party. V prostoru o velikosti patnáct na deset metrů se tísnilo asi padesát fotografů, sto novinářů a někde v tom chumlu drobná Aneta. Ta po desáté stejně položené otázce chtěla zmizet do auta a odjet domů, což se jí však další půlhodinu ještě nedařilo. Dalším pozdvižením byla přítomnost Karla a Venduly Svobodových. Musím uznat, že nastávající maminka působila velmi přívětivě a ji jedinou snad nechali novináři na pokoji. Dalším skvělým bardem tohoto mumraje byl Dan Bárta. Osminásobný anděl se jal filozofovat na všechna možná témata, která mu byla předhozena, a zvládl to s elegancí sobě vlastní. Kousek od této "krásné" místnosti se nacházel stan kde... kde se všichni zástupci médií přišli najíst a opít. Výkřiky typu "Já jsem ještě neměla tuhle šunčičku" nebo "Uhněte, já bych chtěl tam ten oranžový salátek" se stávaly pravidlem. Prostě šílenost, a tak jsem se rychle pakoval. Zamířil jsem do Stodolní ulice, což udělalo i hodně účinkujících.

Anděl 2004 - Kryštof small
© Jan Kondziolka / musicserver.cz
Takže ceny máme za sebou a celý rok před sebou. Uvidíme, co se během něho na hudebním nebi stane. Život jde dál, chleba levnější nebude. Proto berte tento článek jako průvodce "polozákulisím", který se snažil přiblížit to, co ostatní vidět nemohli. Vítěze hlavních kategorií si můžete přečíst třeba tady a žánrové ceny zase tady. Těšme se na příští rok.

Anděl Allianz 2004, ČEZ Aréna, Ostrava, 19.3.2005


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY