Nový film režiséra a scenáristy Petra Zelenky "Příběhy obyčejného šílenství" se podle očekávání dočkal velkého diváckého úspěchu. Holt dobrý a osvědčený tvůrce = zaručený úspěch. Ale nutno říci, že po zhlédnutí tohoto filmu ve mně zůstaly zvláštní pocity. Vracel jsem se z kina tak nějak nečekaně naplněn. Dostal jsem totiž přesně to, co jsem chtěl: vynikající herecké výkony, zajímavý děj. Inu, kdo jste tento skvost neviděli, honem rychle běžte do kina. Ať už to bude kvůli postavě tvůrce nebo kvůli hercům. Anebo taky kvůli hudbě, která je...elektrizující.

Hlavním aranžerém většiny písní je Karel Holas. Povedlo se mu skutečně vynikající dílko. Scény jsou protkány zajímavým hudebním doprovodem. Co vás ale zarazí na první poslech tohoto soundtracku je, že některé písně z filmu neznáte. Proč? Jak říká autor hudby, byly psány na objednávku a v konečném účtování se do filmu nehodily. Naštěstí se na ně nezapomnělo, a tak figurují alespoň na soundtracku. První z nich je "Storey Story" od projektu Ordinary Madman, za nímž se skrývá český kytarový mág Jan P. Muchow. Typická ukázka jeho tvorby, při jejímž poslechu si určitě vzpomenete na filmy "Samotáři" či "Jedna ruka netleská". Druhou tzv. písní na objednávku je "Man In The Air" od kapely Našrot. Původně bylo zamýšleno, že se píseň vloží do míst, kde je absolutní ticho. Ani se nedivím, že nakonec použita nebyla. Pro její strhující tempo by to ani nešlo.

Písně, které se ve filmu objevují, jsou většinou v duchu španělských kytar. Velkou výjimku tvoří Sparks a jejich "Your Call's Very Important To Us. Please Hold". Tento song mě naprosto uchvátil a při jeho poslechu jsem se dostával úplně do jiných sfér. Je to vrchol celé desky. Není divu, že se v bookletu dočtete, kdy a kde písně vznikly či kdy je Holas slyšel poprvé. Hned ze začátku vás upoutá revolucionářská "La Consigna" od Carlose Mejia Godoye. Naivita nikaragujských revolucionářů se odráží v této písni, až vás mrazí v zádech. Podobně exceluje také Katka Garcia v písni "Poco A Poco", která se však ve filmu neobjevila. A aby Karel Holas nezůstal pozadu, jeho "Španělská variace" je skutečnou perlou, za kterou by se nemusel stydět žádný z rodilých španělských kytaristů. Čeho si jistě bystré ucho posluchače povšimne, je podchycení scén smyčcovým aranžmá. Připadá mi to už jako tradice: V každém lepším filmu prostě smyčce musí být. Holas je však použil velmi citlivě, takže v žádném případě nepůsobí rušivě. Skutečným vrcholem tohoto umění je závěrečná "Wrong Side Up". Lehkost sama.

Nedílnou součástí všech soundtracků jsou i dialogy z filmu. Na tomto disku se příjemně táhnou napříč písněmi a tvůrci zvolili skutečně dobře. Na disk umístili skutečně ty dialogy, které si to zaslouží a které se určitým způsobem uhnízdily v paměti diváků. Celkově vzato tento soundtrack není po hudební stránce pouze doprovodem, jakým bývají mnohé další. Zaslouží si soustředěný poslech a ohodnocení. Ať už si ho budete pouštět kdekoliv, vždy vás dostane svou syrovostí. A to je jen dobře.