Po výsledcích minulého kola jsem si docela dost dlouho lámal hlavu, jak mohl Ali Amiri postoupit takovým jednoznačným výsledkem, až to velice hezky rozsekla jedna moje kamarádka, bohužel takovým pregnantním způsobem, že ho není zde možné publikovat, protože bychom mohli být nařčeni z mravního narušování mládeže. Po tomto vysvětlení jsem to vše hodil za hlavu a radši si pustil "Köln Concert" Keitha Jarreta, což můžu doporučit všem, kdo se potřebují uklidnit.

První semifinalistka čtvrtého semifinále Daniela Kubečková na sebe hodila podobu Cher a také se jako Cher snažila zpívat, což podtrhla obzvláště výběrem její "Strong Enough". Daniela se sice hodně snažila, ale tahle trochu krkolomná snaha spíše vyústila do špatné rytmiky a poněkud divného podání. Navíc ani její angličtina nebyla moc dobrá a není se proto možno divit, že zůstala před branami finále.

Petr Bende není v hudebním světě žádným nováčkem. Zazpíval si před Čechomorem a No Name a dokonce mu už minulý rok vyšla i deska, kterou distribuovalo Sony Music / Bonton, čemuž jsem se celkem divil, že to povolují pravdila. Abych se přiznal, "Angels" Robbieho Williamse, kterou si vybral, patří mezi mé nejoblíbenější písničky. Mám ji v několika živých verzích a nejsem přesvědčen, že takovým laxním podáním, jakým ji předvedl Bende, by někdy rozezpíval celé Wembley, jako se to povedlo Robbiemu třeba na koncertu Net Aid v roce 1999 a samozřejmě nejen tam. Nicméně jeho výkon se řadil k tomu lepšímu a nejspíše se líbil i divákům, kteří Petra poslali do finále.

Barbora Zajptová si na svá bedra vzala hodně těžké břímě v podobě "When I Need You" Leo Sayera, kdy chtě nechtě musela počítat, že bude srovnávána s Martinou Balogovou. Vím, že za to budu pranýřován a i když vím, že má Martina daleko lepší hlas, mě prostě podání Barbory oslovilo více než to Martiny Balogové. U Zajptové se mi líbil její upřímný projev a hlavně u ní bylo vidět, že ví, o čem zpívá.

Na Adamu "Kenovi" Vojtěchovi, bylo krásně vidět, co s člověkem udělá nervozita. Roztřepanějšího člověka jsem snad ještě v SuperStar neviděl a že semifinalisté druhého kola na to byli přímo experti. Adam si vybral "Can You Feel The Night" Eltona Johna a jediné, co se k tomu dá napsat, je, že to nebyl žádný propadák ale ani žádný oslňující zážitek. Nicméně mimo sympatického vzhledu se mi líbil i jeho nadhled, jeho angličtina a hlavně barva hlasu.

Miss Gypsy Sandra Ferková si naložila ještě větší břímě než Barbora Zajptová. Na písničce "Jednoho dne se vrátíš" Věry Špinarové by si, myslím, vylámaly zuby i daleko větší a populárnější zpěvačky naší populární scény. Sandra nezvládla jak hloubky tak výšky, které místy připomínaly spíše vytí divokých šelem. Tímto výběrem si Sandra zavřela cestu do finále, protože jinak si myslím, že by měla poměrně slušné šance na postup.

Když už jsme tu měli Kena, musí tu být i Barbie a Světlana Šáchová se na toto označení perfektně hodí. Stále pozitivní Světlana sáhla po Vanesse Williams a její "Save The Best For Last". I přes celkem pěknou barvu hlasu to celé vyznělo trošku uměle, ale na druhou stranu, co si budeme nalhávat, tento nedostatek notně doháněla svojí vizáží, i když ne dostatečně, aby postoupila.

Další semifinalista Josef Živčák udělal ve výběru totální přehmat, dokonce snad největší ze všech semifinálových kol v SuperStar, když sáhl po Michalu Penkovi a jeho "Koně se taky střílejí". Zde se těžko něco píše, snad jen citace Michala Horáčka, že u takovéto písničky, i kdyby ji zpíval Freddie Mercury, těžko by se dalo něco chválit.

Asi nejextravagantnější postavou tohoto kola byla Magdalena Šalamounová, která zazpívala "Spread Your Wings" od Queen, kterou pojala velice osobitě. Už svým zvláštním držením těla působila zvláštně, a když k tomu přidala pohyb a zpěv, bylo to ještě podivnější. Její hlasový projev, který mě připomínal bučení krávy, ale zcela oslovil porotu, která by ji ráda viděla ve finále. Já si nemohu pomoci, ale mně u ní chybí alespoň špetka té Barbie, kterou má až příliš Světlana Šáchová.

"Your Song" Eltona Johna je vskutku výborná písnička, bohužel v podání Matouše Kubáčka jsem ji téměř nepoznal. Matouš polykal nejen slabiky, ale i tóny a jeho falše, když přecházel z nižších poloh do vyšších, mě opravdu iritovaly. Upřímně řečeno Kubáček a Živčák - to byly dva nehorší výkony večera.

Na konec ale vše dobré. Pokud si dobře pamatuji, stejně jako loni její sestra Veronika dostala Klára Zaňková taktéž číslo deset. Klára lehce zabrousila do vod country a vybrala si "There You'll Be" od Faith Hill, a i když je její sestra, dle mého názoru, lepší zpěvačka, bylo toto vystoupení jednoznačně nejlepší z celého nedělního semfinále. S tím také souhlasila většina poroty a konečně i diváci a bude tedy zajímavé sledovat, jak si povede mladší ze sester Zaňkových dále ve finále.

Tentokrát byly výsledky daleko vyrovnanější, hlavně tedy na prvních dvou místech. Do finále z tohoto kola postupuje naprosto zaslouženě Klára Zaňková, která tak zajistila svojí rodině nálepku Nejúspěšnější rodina v Česko hledá SuperStar. Z druhého místa jde do finále Petr Bende, i když podle poroty by to měla být spíše Magdalena Šalamounová, čímž se dostávám opět k druhé šanci, respektive k divoké kartě, kde to vypadá, že ji zatím naprosto s přehledem okupují slečny. Magdalena přibyla do společnosti Terezy Terčové a Markéty Poulíčkové, které se zatím porotě líbily z dosud nepostupujících nejvíce. Tímto končí můj další komentář k dalšímu kolu SuperStar, za týden opět nashledanou.