© www.nihilists.cz
Moimir: Ve čtvrtek.Každý z vás jste prošli jiným hudebním vývojem - jak vám to funguje, vzájemně se doplňujete?Sonja: Doplňujeme se dokonale.Co se stalo s projekty, v kterých jste začínali - ať už mluvím o Gun Dreams, Vanessa, Rány těla nebo Mör?Sonja: Každý z těch projektů měl ve své době svůj význam.
Hank: Zmizely v propadlišti dějin. Naštěstí.
Moimir: Jejich význam není tak významný, aby stálo za to se tím teď zabývat. (smích)Neplánujete třeba nějaký reunion? Přeci jen to je stále moderní záležitost, takto něco znovu oživit k životu.Hank: Rány těla splnily svoji historickou úlohu. (smích) Každý teď má svoje projekty a je to tak v pořádku. Co je teď moderní, není směrodatné.
Moimir: Já žiju přítomností, co bylo a bude, mne příliš nezajímá.Poměrně často koncertujete nejenom na domácí scéně, pociťujete rozdíly v hraní venku a u nás?Sonja: Ne.
Hank: Záleží na lidech a ti jsou všude stejní. Jsou slušně řečeno nahoře, nebo dole. (smích)
Moimir: Drážďany, Rotterdam, Brno - všude narazíš na fajn lidi. A o tom to je.
© facebook interpreta
Moimir: Víme, v čem bylo její Voodoo, a víme, jak ho dostat i na tu další desku. (smích)Čí to byl nápad požádat o remix "Summer Deviation" táborské Sunshine a proč zrovna oni?Hank: Protože jsme vzájemně zjistili jistou blízkost a spojitost. Jejich remix, či spíš coververze, je skvělý.
Moimir: Protože stačilo doslova pár minut, respektive možná i jen pohled z očí do očí, abychom o sobě věděli vše podstatné. Takové lidi pak člověk rád osloví s nabídkou na spolupráci.Překvapilo vás, že první vydání se tak rychle rozprodalo? V čem se liší reedice tohoto alba?Moimir: Nepřekvapilo, vždyť ho bylo jen 1000 kusů.
Hank: Má lehce pozměněný obal a bonus remix tentokrát není od zmíněných Sunshine, ale od berlínského producenta a DJe Stevea Morella. Pod křídly a záštitou jeho labelu Pale Music také "Analogue Voodoo" vychází pro evropský trh.V závěru minulého roku jste založili label Manipulation Records - jaké si s tímto projektem kladete cíle?Hank: Label je to zatím ve stavu zrodu a vše, co se kolem toho děje, je na www.manipulation-records.com.
Moimir: Být připraveni vydat něco dobrého, jakmile se to objeví. A něco už se rýsuje.V letošních Andělech jste nominování v kategorii "Objev roku" a "Dance & hip-hop" - je to třeba pro vás dostatečná satisfakce za poměrně náročným rokem?Sonja: Ta nominace je jistě příjemná. Ale že by to byla nějaká satisfakce, to nemyslím. Satisfakcí je nám nadšené publikum. To má smysl.
Hank: Nikdy jsem se o podobné ceny nijak nezajímal. Hlavní jsou pro mě koncerty s publikem na stejné vlně. Jde přece o to, si to oboustranně užít. Ale přesto díky všem, kdo nám dali svůj hlas. V každém případě pro mě je třeba mnohem větší satisfakcí připravovaná účast na kompilaci Berlin Insane, kde se běžně objevují jména jako třeba Cobra Killer, Peaches, Alex Hacke, Kid Congo Powers a jiní, stejně jako naše další spolupráce s labelem Pale Music z Berlína, který zmíněné kompilace připravuje a vydává.
Moimir: Každá mince má svůj rub i líc. Tak je to i s touto záležitostí. Říkám si - hlavně se z toho neposrat. (smích)
© www.nihilists.cz
Hank: Je toho vážně moc. Snad za všechny rumunská gymnastka Nadia Comaneci, žrout hoven Divine a umělý hrdina robot Emil.
Moimir: Můj život s Magdalenou.Na čem právě teď hudebně ulítáváte?Sonja: Teď zrovna jsem objevila Mark Lanegan Band. Krása!
Hank: Opět strašně moc věcí. Teď třeba zrovna umělci jako Le Tigre, Eightees Matchbox B-Line Disasters nebo Richard Hawley a znovu zase poslouchám Velvet Underground.
Moimir: LCD Soundsystem, Soft Pink Truth nebo pro mne znovunalezení Gang Of Four, Silver Apples, Can nebo White Noise.Jelikož děláme rozhovor pro internetový magazín - jaký je váš vztah k internetu?Sonja: Je to mé pracovní prostředí. Živím se jako webdesigner, tak můj vztah už tak nějak musí být kladný.
Moimir: Mám ho rád, ale používám ho střídmě, účelně a opatrně. (smích)Co si myslíte o hudbě vs. internet? Jste pro legalizování stahování mp3 a zpoplatnění těchto služeb, nebo jste zastánci klasiky "krabička + cédéčko"?Moimir: A tady je to jinak - zde dávám přednost klasice, a to i vinylu před cédéčkem. Tady je totiž daleko více prostoru pro umělecké vyjádření... Ale myslím, že doba již řekla své, a je jasné, kam vše směřuje.Díky za rozhovor.