Tak trochu jiná Mňága a Žďorp

07.03.2005 05:00 - Radek Antl | foto: facebook interpreta

Leader kapely Mňága a Žďorp Petr Fiala se po více než deseti letech rozhodl, že by zase jednou rád zkusil fungovat sólo. S novinkovou deskou "Je čas!" si nechal výrazně pomoci od Petra Slezáka, který se postaral o tak trochu jiný zvuk, než jaký známe z písní Mňágy. Více čtěte v naší recenzi.
7/10

Petr Fiala - Je čas!

Skladby: Na eskalátorech, Kdybys teď přišla, Návštěva, Noc za nocí, Na čtyři řádky, Na ztracené vartě, Podzim, Tluču, Elizabeta, Paranoja, Jen tebe, Neodešla, Když se sešeří
Celkový čas: 43:45
Vydavatel: EMI
Písničkář se slabostí pro melancholii, stesk i deprese, nenapravitelný outsider, znavený romantik, snílek pokořený okovy stereotypů a v neposlední řadě frontman kapely Mňága a Žďorp Petr Fiala krátí čekání fanoušků na novinku Mňágy svou druhou sólovkou "Je čas!" (první, "Nečum a tleskej!", vyšla v roce 1994). Na ní opět potvrzuje, že jiný už asi opravdu nebude. Znovu se stýká s pochybnými existencemi, zdržuje se v osamělých pokojích, zakouřených pajzlech, léčebnách či nudných nočních ulicích, pozoruje, ironizuje a přestože není zrovna nejšťastnější, dívá se na svět s nadhledem.

Člověk by ho nejraději zavrhnul, vysmál se mu, že jeho skladatelský potenciál zamrznul někde kolem desky XY, kdyby ovšem Fiala nebyl místy tak zatraceně trefný. Byť již několik let čelí coby písničkář únavě materiálu a spíše, než aby vyhlížel nové hudební cesty, ohlíží se za vlastním zenitem, pořád svede napsat verše zábavné a chytré, což dokazuje skladbami "Návštěva" ("můj kamarád se v noci zbláznil, a tak jsem ho jel druhý den navštívit"), "Paranoja" ("Bůh za nic nemůže, je to jen úředník z pošty, tváří se nevinně, má vždycky čisté boty"), "Jen tebe" ("za bezesných nocí probírám se sbírkou brouků v hlavě a vidím jen tebe"; "přežil jsem všechno, dechovku i techno") a v několika dalších. Bohužel při něm múza nestála pořád, a tak se najdou i momenty, kdy text sráží kvalitu jinak dobře vystavěné písně k zemi ("Tluču", "Elizabeta").

Vůbec nepovedenějším aspektem alba jsou aranže. Už jenom proto, že na rozdíl od textů a melodií vůbec nepřipomínají hudební ksicht Mňágy. Člověk, očekávající pro ni tradiční nástrojové obsazení bicích, basy, kytar a saxofonu, bude v prvních chvílích zvukem alba překvapený - vyline se na něj nezvyklé množství kláves, syntezátorů i samplů, saxofon najde pouze v písni "Jen tebe" a všechno mu bude asi připadat takové nějak divně umělé. Umělé, ale zábavné, zvláště pokud jde o skladby vybočující z klasického rámce poprockových schémat (strašidelné klávesy a ponurá elektronika v "Elizabetě", tanečním beatem prohnaná "Neodešla"). V této souvislosti se sluší pochválit producenta desky Petra Slezáka (mimo jiné Reflexy, Doga, Ready Kirken, spolu s Fialou pak Vypsaná fiXa), který se v rámci nahrávání dosti angažoval, a citelně tak pozdvihl úroveň každé písně.

Suma sumárum? "Je čas!" obsahuje písně skvělé (depresivní "Návštěva", melancholický "Podzim"), povedené (výstižná "Na eskalátorech", vyšinutá "Paranoja", poetická "Neodešla") i nepovedené (nudná, líný refrén obsahující "Noc za nocí", klišovitá "Na čtyři řádky", takřka stupidní "Tluču"), přičemž jako příjemný a hlavně inteligentní popík lze označit zhruba polovinu písní. Čili bych měl asi udělit 5/10. Jelikož je však příjemného a hlavně inteligentního popíku v českých luzích a hájích stále jako šafránu (a z českých interpretů jsem dal 5/10 pouze kominíkovi Bohušovi, který je vážně zcela jinde), rozhodl jsem se pro sedmdesátiprocentní potlesk.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY