Soubor Gregorian je tu znovu se svými předělávkami populárních skladeb do formy gregoriánských chorálů. Tentokrát se jejich deska utápí v tématech smrti, smutku a ponuré atmosféře, do které uvedli Gregorian známé písně třeba od Evanescence, The Rasmus nebo Nicka Cavea. Je libo "The Dark Side"?
Mýtická hudba inspirovaná tradicemi různých krajů nebo obdobími v lidské historii (co si budeme namlouvat, nejčastěji středověkem a gotikou) patří k oblíbeným deskám náročnějších posluchačů a smlsnou si na ní především hudební fajnšmekři a intelektuálové - ať už jde o keltskou, irskou hudbu nebo gothic rock. Naopak projekty jako ERA uspokojí i laiky.
Gregorian se žánrově řadí právě mezi tyto projekty či kapely, ale osobně jsem je nikdy příliš neuznávala, přestože nápad předělat známé skladby do gregoriánských chorálů je docela originální. Kdo ovšem může něco podobného brát vážně? Zatím jsem slyšela hlavně názory typu
"kdo mohl tuhle skladbu tak zprznit?". Pamatuji si jejich verzi hitu od
HIM "Join Me" a tenkrát jsem považovala jejich výtvor (zase by se slušelo napsat výtvor v uvozovkách, protože s autorstvím si
Gregorian hlavu nelámou) za docela zajímavou a originální věc, ale už tenkrát jsem pochybovala, že bych vydržela poslouchat celou desku složenou z takových skladeb. Natož další desku.
No ale přejděme k obsahu. Jak jsem již napsala, nejde o žádnou původní tvorbu, některé songy určitě znáte, některé méně, ale všechny spojuje, že jestliže v originále byly ponuré, v podobě od
Gregorian se ponurost násobí a z některých skladeb vám až běhá mráz po zádech.
Gregorian vypíchli skladby hovořící o smrti, smutku, temnotě a zoufalství a ve verzi, do jaké je uvedli, si představujete obrázky ze zatuchlého středověkého kostela, jeho katakomb a pro mnohé nepříjemný pocit ještě umocňují obrázky postav v bookletu, které jako by z oka vypadly černým jezdcům z "Pána prstenů". Při této myšlence mě napadá, že jakožto hudební podklad k temnému středověkému filmu by mohla deska nabýt významu. Nedokážu si totiž představit, že by ji někdo poslouchal jen tak pro vlastní potěšení.
K nejpodivuhodnějším úkazům desky jistě patří "My Immortal" - nedávný hit kapely
Evanescence, který ve verzi na této desce ztrácí veškeré své kouzlo. Další pro mě nepochopitelnou věcí je zařazení skladby "Where The Wild Roses Grow", kterou nazpívali jako duet
Nick Cave a
Kylie Minogue. U gregoriánské verze je charismatický hlas Nicka Cavea nahrazen souborem a místo Kylie Minougue zpívá ne zrovna moc známá zpěvačka Violet, která se pouze snaží Kylie napodobovat, a připadne mi, že se lehce utápí v hloubkách. Neméně vzbuzuje údiv i bonusový track (to nemuselo být), kterým je skladba "In The Shadows", jež loni vyhoupla na špici finské
The Rasmus. Do celé té hřbitovní a mučednické atmosféry vás uvede již úvodní skladba "Hurt", jejíž text je vskutku masochistický. Abych jen nekritizovala, za docela povedenou skladbu považuji "The Four Horsemen" (ještě že jich není devět, to by zavánělo plagiátem, a nebo šest, to by zas působilo satanisticky). Když jsme u satanismu, i jeho příznivci si přijdou na své v písni "Ave Satani".
Když jsem tu zmínila
HIM, jejich skladby taky nezní v textech příliš pozitivně a dobře si vzpomínám, jak můj kolega napsal v
recenzi na jejich desku "Love Metal", že si udržovali
"image, která ve spojení se 'symbolistními' texty vytvářela takovou sympatickou pohřební náladu". Album
Gregorian má také pohřební náladu, snad víc než to, ale sympatickou bych ji určitě nenazvala.