Rozhovor se skupinou Jiříkovo vidění

Vydáno: 17.04.2000 05:00 v sekci Rozhovory - Antonín Kocábek | foto: facebook interpreta

Pražské pětičlenné seskupení Jiříkovo vidění patří k nastupující generaci alternativních spolků, které se již oprostily od pro mnohé interprety svazujícího dědictví undergroundu let sedmdesátých. Dnes si s nimi můžete přečíst rozhovor.

Voticko - pražské pětičlenné seskupení Jiříkovo vidění patří k nastupující generaci alternativních spolků, které se již oprostily od pro mnohé interprety svazujícího dědictví undergroundu let sedmdesátých. Z jejich hudby je patrné, že oni čtyři pánové a jedna dáma nežijí z minulosti, ale rozhlížejí se kolem sebe a impulsy zpracovávají k obrazu svému. Využívají moderní technologie, jsou ke slyšení nejen na alternativních akcích (budou hrát i na Musicserverem mediálně podporovaném festivalu Roudnice 2000 v neděli 7.května), a mimojiné si na Musicserveru můžete poslechnout i jejich nahrávky. I to jsou důvody, proč si na následujících řádkách můžete s nimi přečíst zcela exklusívní rozhovor. (A ještě něco - pokud byste měli pocit nějaké protekce, zapomeňte na něj – další kapely z okruhu MS budou následovat…).

Nedávno jste si sami vydali album "Klidní jsou a kouří". Byl to úmysl ovlivněný potřebou nezávislosti, a nebo z nouze cnost, způsobená nezájmem hudebních vydavatelství?

Přesto, že převládá potřeba nezávislosti, představili jsme album nejmenovanému vydavatelství. Zájem z jeho strany byl skoro okamžitý, i když jeho vydavatelský plán byl již na rok uzavřen. Celá záležitost narazila na, (to asi každá kapela zná) okamžitou finanční podporu, třeba ze strany sponzorů. Po přehodnocení celé situace, jsme si uvědomili, že bude lepší mít své ambice i vydávání nosičů pod vlastní kontrolou.

Kombinujete elektroniku s živými nástroji. Nahráli jste skladby tak, jak je hráváte na koncertech a nebo jste využili možnosti studiového nahrávání?

Vše bylo nahráváno v bytě baskytaristy Jiřího K. První místnost jsme proměnili v prostor, kde byla sestavena aparatura jako při živé produkci a v druhé byl mix a počítač, do kterého se pomocí analogového převodníku vše ukládalo. Skladby jsme tedy nahráli jakoby "naživo". Do skladeb, které jsou postaveny na rytmech z groove boxu byly v rámci přesnosti akustické bicí dohrány dodatečně. Studiových možností jsme využili také k dohrání akustické kytary ve skladbě Přístavy. Zajímavou skutečností je, že zpěvy Milana J. byly nazpívány na "první pokus" a Pafka K. přezpívala pouze některé party. Nevím, jak kdo ocení další fakt, a to ten, že k nahrání celého alba nám stačil pouze jediný víkend.

Kdo zná vaši hudbu, asi by ani neočekával, že texty budou nějak humorné. Přesto jejich temnota a občas navozovaný pocit bezvýchodnosti nepřipraveného posluchače může dost zarazit. Z čeho čerpáte témata?

Jako první reakci na tuto otázku musím říci, že hudba nebo texty, který "můžou dorazit" mají pro mě osobně velký význam. Je to to, co já osobně od hudby očekávám a rád si poslechnu hudbu, kterou tzv. "nepřejdu". Samozřejmě pokud to nezpůsobí doraz v podobě nehybnosti např… některých orgánů. Nevím do jaké míry lze brát naši hudbu za temnou s bezvýchodnými texty, ale například ve skladbě "Slinta" se mi dostavuje reakce zcela jiná. Myslím, že lidé mohou tohle všechno brát jako odlišnou záležitost, která nás samozřejmě těší. Řeči v kleci je vlastně takové zamyšlení nad životy lidí, kteří tohle poslouchají nebo budou poslouchat. Kolik snů má každý z vás a kolik z vás je dokáže uskutečnit. Z někoho prostě vnímám jakousi rezignaci ke svému životu a přitom vím, že má své sny a cíle, ale možná nemá příležitost nebo sílu k jejich uskutečnění a to je škoda, s porovnáním a ambiciózními politiky, kteří sice snů a představ mají málo a přesto jsou každý den v televizi. Nám odpovídající řešení problému je popsáno ve skladbě Klidní jsou a kouří. V podobném duchu navazuje skladba Takovey. Nejde tedy o vykřikování jakých si pravd, ale doplnění zvukových ploch "obrazotvorným" zpěvem, nebo chcete-li vyprávěním. Při poslechu "Tety" si musíte přece představit porno-erotické orgie této podivné dámy. Jsou to vlastně jakési krátké filmy, ale pochopení může být zcela jiné. Myslím, že na lidi doléhají pocity, které nemají jenom z poslechu naší hudby…máme asi tendenci zmatkovat při zažívání nových pocitů... Jinými slovy nemusí být všechno humor za každou cenu.

Jaký je váš optimální posluchač?

Máme rádi hry s myšlenkami a tohle nejvíc zabírá na ženskou část publika. Nejvíc´ asi oceníme to, když vidíš z pódia někoho, kdo fakt poslouchá a snaží se to "prožít", naopak je zdrojem energie to, když někdo se stejnými pocity tančí.

Nakolik svou hudbu berete vážně?

Všichni, kdo jsou na našich vystoupeních přítomni, by neměli jen sledovat a bavit se... měli by cítit emoce, radost a cítit sám sebe... Jde o to, aby se člověk dokázal vznést nad sebe a celé to představení. My sami sobě dost chybíme a to je asi zdrojem toho, proč to má pro nás cenu.

Produkujete undergroundovou nezávislou hudbu, ale zároveň využíváte elektroniku, která je pro spoustu konzervativních "androšů" většinou neakceptovatelná. Pro příznivce taneční muziky zase budete nejspíš moc temní a konzervativní vy. Jak se vyrovnáváte s tímto rozporem?

Myslím si, že konzervativní "androši" by měli tušit, že pod škatulí underground si nepředstavujeme hudební tvorbu 70.let, ale potřebu "vlastního vidění" v jakékoliv umělecké poloze. Nevím, kdo ještě sdílí tendenci, takto "škatulovat", ale v žádném případě to nevnímáme jako rozpor. Co se týče kořenů českého undergroundu, přiznávám, že v oblasti literatury mě oslovil např. J.H.Krchovský. Ve spojení s hudbou to byl asi Pavel.Z., ale v podstatě nám jde o to, mít "vidění" své.

Budujete si nějakou image?

U některých posluchačů určitě jakousi image máme. Jinak jsou určité plány...

Co zatím považujete za svůj největší úspěch?

Schopnost tohle všechno "žití" v určitých mezích zvládat. Úspěchem pro nás je hlavně konečně stabilní sestava, tolerance nás všech vůči sobě i ostatním, vytvoření a nahrání posledního alba …Klidní jsou a kouří…

Jak jste spokojeni se svou účastí na Musicserveru? Dostalo se vám již nějakých ohlasů?

Účast na tomto serveru nás těší, myslím si, že střízlivá grafika, přednost odkazů má své plus. Osobně mě zaujala možnost videa, dost zahraničních hudebních serverů tuto možnost nenabízí. Stalo se, že volal jakýsi majitel klubu se zájmem o naše vystoupení. Po dotazu, jak se o nás dozvěděl, odpověděl: " Poslech´jsem si vás na Musicserveru."

…..všem štěstí…a s pozdravem za J.V. Milan J.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2025 podle musicserveru (30-21) Svět okolo opouští to, co se roky dalo označit za jistotu, a blázní čím dál tím více. Ještě, že je tu ta hudba! Třiadvacet redaktorů a redaktorek musicserveru by ocenilo téměř stovku zahraničních desek. Tohle je finální... čtěte zde

Vydáno: 21.01.2026 18:00 v sekci Publicistika

Nové desky 2/2026 - od Robbieho Williamse přes Madison Beer po Dymytry Paradox Minulý týden trochu nečekaně zazářil Robbie Williams, který svůj "Britpop" vydal o tři týdny dříve. K němu se dále přidali Alice Merton, Madison Beer, rapper A$AP Rocky, matador Richard Marx, čeští Dymytry Paradox, dance-punkoví DZ... čtěte zde

Vydáno: 21.01.2026 12:00 v sekci Novinky | Nové desky

Koncert pro Patrika, O2 arena, Praha, 19.1.2026

Naživo: Leoš Mareš to zvládl. Koncert pro Patrika přinesl sympatické rozloučení, jaké by mu mnozí mohli závidět Narodil se 12. února 1970 a zemřel ve věku pětapadesáti let 5. prosince 2025. Patrik Hezucký byl člověk, kterého si během jeho života oblíbila spousta lidí, přičemž naprostou většinu z nich nikdy nepoznal. A reportáž o koncertě,... čtěte zde

Vydáno: 20.01.2026 20:09 v sekci Naživo

Publicistika: Dvacet nejlepších domácích desek roku 2025 podle musicserveru (15-11) Svět okolo opouští to, co se roky dalo označit za jistotu, a blázní čím dál tím více. Ještě, že je tu ta hudba! Třiadvacet redaktorů a redaktorek musicserveru by ocenilo téměř šedesát domácích (českých a slovenských) desek.... čtěte zde

Vydáno: 20.01.2026 15:00 v sekci Publicistika

Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2025 podle musicserveru (40-31) Svět okolo opouští to, co se roky dalo označit za jistotu, a blázní čím dál tím více. Ještě, že je tu ta hudba! Třiadvacet redaktorů a redaktorek musicserveru by ocenilo téměř stovku zahraničních desek. Tohle je finální... čtěte zde

Vydáno: 20.01.2026 09:00 v sekci Publicistika

ALBUM TÝDNE 03/2026

Peter Lipa & AMC Trio
Lipa spieva AMC Trio

Peter Lipa i AMC Trio jsou dobře známá jména slovenského jazzu. Respektované žánrové osobnosti se mnohokrát potkaly na pódiu, na studiovou spolupráci si ale musely počkat. Nakonec to ale vyšlo a výsledkem je koncem loňského roku vydaný drobný počin "Lipa spieva AMC Trio".

8/10