Čtvrtá deska skupiny Traband "Hyjé!" potěší ty, kteří ulítávají na tzv. dechnu, neboli dechy poháněných více či méně cikánských lidovkách. Traband ale bere inspiraci na mnohem více místech, výsledkem je hudebně barevná deska, a tudíž by měla potěšit i posluchače jiných žánrů a stylů, tak dobrá je.
O skupině
Traband už jste si na našem serveru mohli přečíst, když před dvěma roky kolega recenzoval jejich předposlední album
Road Movie. Ale ještě před ním stihli vydat dvě - "Kolotoč" a "O čem mluví muži?" (všechny tři u
Black Pointu), přece jen existují od roku 1995. Pro mě je však u Indies vydaná novinka "Hyjé!" celoalbovou premiérou, těch pár jednotlivých skladeb dříve slyšených z R1 nepočítám. A nebudu vás natahovat, premiéra nad míru povedená! Obavy ze stejnosti a omezenosti využití nástrojového obsazení rozehnali
Jarda Svoboda, hlavní duše (skladatel) kapely, a jeho spoluhráči rychle a důkladně. Není divu při tak široké inspiraci. Jak sami píší v bookletu desky, základem pro hudbu Trabandu na novince byla
"lidová hudba Čech, Moravy, Slovenska, Řecka, Židovska, Cigánska, Mexika, Peru, Irska a Bretaně". I když nejste velký cestovatel, máme globalizaci, takže pár z těchto vlivů se vyloupne na první poslech, ty ostatní s jejich přibývajícím počtem. A kdyby ne, můžeme zůstat u toho skupinou používaného, sice zkratkovitého a přece docela výstižného "dechna".
Hned úvodní krátká "Katarína!" překvapí textem, moc českých skupin, které by zazpívali slovensky, neexistuje, a přitom proč ne? Hudebně je logické, že na úvod se sluší skočný rozjezd. Rychlých skladeb je na albu víc, "V Babylůně" je v tomto směru nejtypičtější. Ale rozsáhlá inspirace funguje, i rychlejší skladby se od sebe liší, ne jako produkce
Fanfare Ciocarlia nebo podobných. Barevnost albu dodávají pomalejší nebo jinak "jiné" skladby, ve kterých více vyniknou texty. Např. "Marie" s banjem (zajímavé, že mně víc evokujícím Nastěnku z "Mrazíka" než Ivana Mládka), "Zloděj a dezertér" s výraznou trumpetou v úvodu nebo (skoro) závěrečná "Krasojezdkyně!". Zajímavě vyklidněná (mohla z toho být pěkný jízda) je skladba "Mraky" - rytmicky pochodově jednoduchá, díky tubě zní až pohřebně, koneckonců i ten stručný text o reflexi způsobu života různých generací a smyslu života je dost neveselý. Obdobně tématicky naváže i singl "Černej pasažér", ke kterému na CD najdete i klip v hlavní roli s letitým kamarádem kapely a občasným spoluhráčem Vláďou Javorským - výborná pomalejší popová skladba, která má na pop jen trochu více dechů a ten rytmus je přece jen odjinud než obvykle středněproudé skladby mívají. I když - měla být kratší. Ve "Vraťte mi mou hlavu" se díky houslím všichni trefí s Irskem coby inspirací. Ale následující "Lovci lebek" by čekal málokdo - díky base a křídlovce fakt hutná, až rocková věc, i když dechová sekce nebo tanečně laděné rytmus skladbu stočí i jinam, příjemnou změnou je také mužský nezpěv.
Už párkrát bylo naznačeno, že dalším plusem desky jsou texty. Ačkoliv jsou dle
webu "plné jezdců, vojáků, rytířů, lovců lebek, pánů v kočáře a krasojezdkyň", dotýkají se mnohdy současnosti, jen je to schována do biblických námětů. Naštěstí nejde o nějakou násilnou propagaci křesťanství jako instituce, ale jako humanistické cesty. Kromě v dobrém slova smyslu jednoduchých textů (např. povedená parodie na Tučného "Když si báječnou...") jsou tak na albu i vážnější témata, případně se obě strany spojí a záleží, kolik času si dáte na objevení té spodní, vážnější vrstvy. Výborným příkladem je "Nemám rád trpaslíky". Někdy není třeba hledat "jinotaje", z hledisku systému politicky nekorektní text "Vraťte mi mou hlavu" je přesným postřehem. A navíc myslí hlavou, a tak pro svou mezinárodně přijatelnou hudbu (už hráli mj. v Japonsku!) nechali texty v bookletu přeložit do angličtiny.
Deska je prostě výborná, ale stejně mám neodbytný pocit, že teprve naživo bude tahle v zásadě skočná hudba to pravé. Krátký záznam z koncertu z jejich "rodné" Dobešky jako další bonus na disku mě v tom jen utvrdil. Ten předvánoční v Rock café jsem nestihl, ale ujít úplně si je nenechám. Vy taky nemusíte, na
jejich stránkách, které obsahem, na rozdíl od jiných známých jmen, odpovídají moderní době, si mimo jiné můžete stáhnout ukázky ze všech skladeb (ze všech alb!) a posoudit, zda se mi novinka jen zdá barevná, nebo že takové byly už i předchozí kousky.