Tatabojs založili tehdy ještě školou povinný baskytarista Marek Huňát (kterému ovšem nikdo neřekne jinak než Mardoša), bubeník Milan Cais řečený Bublina a kytarista Marek Padevět alias Mareček. Protože jsou z Pražské čtvrti Hanspaulka, není divu, že se jejich domovským klubem, kde často vystupují dodnes, stala tehdy čerstvě otevřená, dnes již legendární Delta. Od samého začátku byli skupinou hravou, veselou, používali kostýmy a koncerty zahajovali speciálně vymyšleným "tanečkem" Šagali šagáli, podle kterého se jmenuje i kazeta z roku 1991, zachycující ranný repertoár, kterou vydalo vydavatelství Black Point. Obsahuje kouzlo dětské nevinnosti a bezelstnosti, notnou porci pubescentní naivity, ale i překvapivé nápady a nepřeslechnutelně autentický přístup k tvorbě. U vydavatelství Black Point o několik let později na CD vyšlo i debutové minialbum, které obsahuje už mnohem vyzrálejší demo z roku 1993 a sérii zhudebněných říkadel Josefa Lady. V době kdy vyšlo ovšem už skupinu opustil kytarista Mareček, kterého dočasně

© facebook interpreta

nahradila dvojice ze spřátelených OTK (kde zas pro změnu tehdy bubnoval Bublina) - kytarista Ondřej Ježek a trumpetista František Štáfek. Sólový zpěv tak až na výjimky přešel na bubeníka Bublinu. V této čtyřčlenné sestavě jsou Tatabojs dvěma skladbami zachyceni na výběru Black Point CD Sampler. Toto - přiznejme, že ne příliš šťastné a úspěšné - období ukončil až příchod o pět let mladšího multinstrumentalisty Marka Doubravy, který je také činný v čím dál tím víc proslulejším duu Hm... (kterému v těchto dnech akorát vychází debutové CD). Spolu s ním natočili a u brněnského vydavatelství Indies vydali i první regulérní album Ukončete nás. Jsou na něm o poznání tvrdší a agresívnější, veselí zůstává zachováno především v textové složce, kde se často uplatňují Mardošovy průpovídky a hrátky s češtinou.

Vrcholu bylo myslím dosaženo ve skladbě Poslední dobou, ale největším hitem se stala skladba Jaro, ke které režisér Václav Kučera natočil veselý klip, který bodoval v hitparádě televizního pořadu "60". Nejprve ve zmiňované Deltě a o rok později i ve

© facebook interpreta

zcela zaplněném Roxy předvedli multimediální show Tašou, při které koncertní vystoupení doplňovalo promítání předem připravených filmů, které tak byly jakýmisi živými klipy, které ještě byly oživeny scénkami, ve kterých účinkovala spousta přátel. Filmový materiál se pak stal základem dalších klipů Divnosti a Toreadorská otázka. Spolu s třetím albem přišli opět s novinkou: Jedno z mnoha akustických vystoupení ještě tentýž večer vypálili na omezenou sérii cédéček a návštěvníci koncertu si ho domů odnášeli zaznamenaný. Vzápětí tento koncert vydalo opět vydavatelství Indies a doplnilo ho o několik dalších ve studiu natočených akustických nahrávek - celá kolekce dostala název Nekonečná stanice. Již předtím, v průběhu roku 1997 se do nových skladeb začaly projevovat vlivy současné taneční hudby, což nejprve mělo za následek obohacení sestavy o klávesy (které si přibral Marek ke kytaře a flétně), později deformování zpěvu vocoderem a vše vyvrcholilo vloni obohacením vybavení o sampler. Repertoár se postupně přibližuje k současné taneční scéně, využívá současné technologie a rytmy. Na nové album podepsala skupina smlouvu s nadnárodním koncernem Warner Music. Na středečním křtu tohoto alba s názvem Futuretro je na pódiu doprovodí spousta hostů včetně smyčcové sekce. Na pódiu bude vytvořena speciální scéna za použití trojrozměrných projekcí. Na pozvánce se praví, že : Členové skupiny Tatabojs jsou umělé produkty na dálkové ovládání. V hlavách mají čipy a na čelé modré diody. Na závěr ještě prozraďme slovy členů skupiny, co znamená název alba : FUTURETRO je revival hudby budoucnosti; znovuoživení toho, co teprve příjde; opakování něčeho, co už tu jednou nebylo.