Aktuální desku Anny K "Noc na zemi" jsem si hned po prvním poslechu pojmenoval jako finskou. Nejenže kapela, jež se zpěvačkou album nahrála, je v bookletu prezentována jako Tivotannikää (složení Ielennen, Nevinnen, Atari) a úvodní hovořené intro "Slovo úvodem" je namluveno na pozadí dujícího severáku jadrnou (pseudo?)finštinou, ale i texty se často vracejí k obratům jako ledový dech, zimní zahrada, údolí vran apod. Hudba na desce pak má schopnost způsobit posluchači mrazení i zahřát jej na duši, kteréžto vlastnosti lze přiřadit mimo jiné i dobře vychlazené finské vodce.

Limitovaná edice alba je vydařeným sběratelským předmětem - sametový obal skrývá krásnou knížku s texty (každá píseň je jednou kapitolou) a fotkami Davida Krause, jež výborně ladí s náladou "Noci na zemi". Na úvod zařazená "Pohádka" rozhodně není pro malé děti. Hutné kytary mohou nepřipraveného posluchače řádně postrašit svou agresivitou a není to na této desce ojedinělý moment (nejtvrdším kusem je "Lehce nevinná"). Kytary na albu jsou naprosto úžasné, nesmlouvavé, vynalézavé a poskytují pevné podloží pro hlas zpěvačky. Tomáš Vartecký, s jednou výjimkou výhradní autor ("Kruh", jehož kytarový riff může připomenout Kravitzovu "Fly Away", je prací Jirky Janoucha), se své tvůrčí i životní partnerce opět trefil do plic, ví přesně, co se jí dobře zpívá.

Deska velmi dobře drží pohromadě, ale obsahuje nemálo jiskrných momentů a nápadů. Ve písničce "Divoká" linka basy a bicích vytváří disco rytmus, který kupodivu skvěle funguje ve spojení s kytarami. U některých skladeb je patrné, kde Vartecký podvědomě nalézal inspirační zdroje, třeba u U2 ("Jedem krajinou") nebo i u Alice In Chains (skladba "7") a daří se mu to velmi dobře. Že to Luciana a Tomáš umějí nejen tvrdě, dokazují i pomalejší a více akustické písně ("Poslední štěstí", "Cukr"), výbornou vzdušnou atmosféru má také titulní "Noc na zemi", jež může snadno navázat na minulé hity zpěvačky.

Mám nevýslovnou radost, že u nás vznikla opravdu rocková nahrávka s ženským zpěvem. Předchozí věta může až vyděsit, když si uvědomíme, jak málo je u nás rockových zpěvaček, co se nebojí naboostrovaných kytar. A to ještě po nich my naivové nároční chceme, aby měly dobrou kapelu a hity, z nichž by nám nebylo při poslechu trapně. "Noc na zemi" je báječně uchystaná, nahraná a nazpívaná deska. Je jako reklama na zmíněnou finskou vodku - mrazivě ostré kontury i teple ladné křivky.