Za těch několik let, co se Britney Spears pohybuje na hudební scéně, stihla tato americká zpěvačka hodně. Nahrála čtyři veleúspěšné desky, které všechny dostala na vrchol americké hitparády, vydala téměř dvě desítky singlů, z nichž ale pouze jeden okusil v Americe příčku nejvyšší, prodala 55 miliónů alb, nahrála duet s Madonnou, zazpívala si na koncertě s Michaelem Jacksonem, chodila a rozešla se s Justinem Timberlakem, hádala se a usmiřovala s Christinou Aguilerou, stačila se vdát a za pár hodin rozvést, zhroutila se, přemýšlela o sebevraždě, ze začátku si hrála na veleslušnou dívku, aby se z ní stala následně sexuální dračice a během své kariéry se stala symbolem pop kultury, někým milovaným, někým nenáviděným. A díky tomu, respektive přes to všechno, je stále na výsluní slávy a je tedy, jak ona sama v názvu alba tvrdí, její neodvolatelné právo, vydat výběr svých největších hitů.

"Greatest Hits: My Prerogative" samozřejmě obsahuje všechny velké hity od těch raných až po ty, které se ještě nyní hojně prohání rádiovým éterem. Vedle sebe, a to doslova, zde můžeme slyšet například první pecku "...Baby One More Time" a v podstatě současný hit, která je zároveň osobní zpovědí Britney, "Everytime". Zde je opravdu hezky vidět, jaký pokrok tato diva za svou kariéru udělala. Na výběr se kupodivu a bohudík nedostaly všechny singly. Například absence utahané "From The Bottom Of My Broken Heart" mi tedy vůbec nevadí. Co je ale potěšitelné, že se na výběr dostaly podle mě trošku nedoceněná "Born To Make You Happy" a "(You Drive Me) Crazy" ve výborném Stop Remixu. Slabší chvilku, a je to znát i z této desky, si Britney vybrala s druhým albem "Oops!...I Did It Again", ze kterého tu sice nalezneme hned tři skladby, ale za povedenou bych považoval pouze "Stronger". Z následujícího alba "Britney", které bylo taktéž kritikou dosti setřeno, se kvalifikovalo hned pět skladeb - podivuhodná "I'm A Slave 4 You", "I'm Not A Girl, Not Yet A Woman", na které se podílela Dido, poněkud pozapomenutá "Overprotected", jež je tu ale ve své remixové rádiové podobě, a pak ještě coververze "I Love Rock'N'Roll", kterou v recenzi na desku strhal náš šéfredaktor Honza Balušek. Já si dovolím s ním nesouhlasit a napíšu, že na rozdíl od coververze "(I Can't Get No) Satisfaction" od Rolling Stones je celkem povedená. Pátou je pro mě trošku nepochopitelně zařazená "Boys", kterou s Britney zpívá Pharell Williams z N.E.R.D., kde mi její r'n'b styl opravdu nesedí. Zatím poslední album "In The Zone" je zastoupeno třemi singly. O výborné "Everytime" jsem se již zmiňoval, a tak doplním pouze nápadité "Toxic", ke kterému je naprosto bombastický videoklip, samozřejmě nemůže chybět ani duet s Madonnou "Me Against The Music".

Kromě těchto již ve většině případech osvědčených pecek Britney na "Greatest Hits: My Prerogative" zařadila tři doposud nevydané skladby. První, jež nese jméno stejné, jako je podtitul celé desky, tedy "My Prerogative", je předělávkou dávného hitu Bobbyho Browna (to je ten, co si vzal za manželku Whitney Houston a co měl problémy s drogami). Neznám sice původní verzi, ale tahle verze se mi už kvůli skvělému velice hutnému zvuku opravdu líbí. Ani další "(I've Just Begun) Having My Fun" není vůbec špatná. Zajímavostí u ní může být i fakt, že v seznamu autorů naleznete i samotnou zpěvačku. Celé toto výborné nastínění další možné kariéry Britney Spears doplňuje asi nejlepší "Do Somethin'", která, použít trošku jiné nástroje, by mohla být hodně tvrdou rockovou vypalovačkou. Dala by se nazvat rockovou peckou v elektronickém hávu. V těchto nových písničkách zapomeňte na vzdychající Britney z "In The Zone", která ale neopouští pokrokový zvuk tohoto alba. Pokud vezmu v úvahu "In The Zone" a tyto poslední tři věci, pak mohu napsat, že i ona opustila osu, kterou dříve tvořila společně s Mandy Moore, Jessicou Simpson a Christinou Aguilerou. Christina se odsud vysmýkla již druhým řadovým albem "Stripped", Mandy Moore se také postupně odrodila a tedy poslední, kdo zůstává, je Jessica Simpson, ke které bohužel přibyly vyumělkované Evropanky Natasha Thomas a Sarah Connor.

Nyní, po malé odbočce, se pozastavím ještě nad bonusovým diskem, který naleznete pouze v limitované edici, jež má mimochodem moc pěkný stříbrný obal. Disk obsahuje celkem šest remixů těch více ale i méně profláklých hitů a jeden megamix téhož. Většinou, když se vydává takovýto bonus, bývají na něm remixy nevalné kvality, což ovšem není případ "Greatest Hits: My Prerogative". Například hned úvodní "Toxic" remixovaná samotným Armandem Van Heldenem je, jak se teď moderně říká, "dóst hustá". Pro ty dříve narozené přeložím - zkrátka je to nářez. Rozhodně pozadu nezůstává ani remix "Outrageous", který přemíchal Junkie XL, což je ten chlápek, který má na svědomí remix Elvisovy "A Little Less Conversation". I další remixy včetně závěrečného megamixu jsou velmi dobré kvality, což znamená, že majitelé této limitované edice si mohou k celkovému hodnocení připočíst ještě bodík navíc a fanoušci Britney klidně i dva.

"Greatest Hits: My Prerogative" je zkrátka reprezentativním průřezem kariéry Britney Spears, ale ukazuje i cosi více. Je na něm poznat, jak za posledních pár měsíců Britney hudebně pokročila, což nejlépe dokazují novinkové skladby. Nyní se tedy může zcela s čistým štítem vydat na novou cestu, na kterou již lehce našlápla na posledním albu. A pokud se vydá ve směru "Do Somethin'", pak zcela jistě nepůjde špatně.