Drž se, ševče, svého kopyta!

17.07.2003 05:00 - Filip Hrubý | foto: facebook interpreta

Ziggy Marley má právo být unavený z reggae a natočit desku, kde nezazní této hudby ani špetka. My zas máme právo čekat, že to i přes to bude stát za to. Bohužel Marleyho sólový debut "Dragonfly" v tomto ohledu příliš přesvědčivý není.
3/10

Ziggy Marley - Dragonfly

Skladby: Dragonfly, True To Myself, I Get Out, Looking, Shalom Salaam, In The Name Of God, Rainbow In The Sky, Melancholy Mood, Good Old Days, Never Deny You, Dkyl (Don't You Kill Love)
Celkový čas: 46:09
Vydavatel: BMG
Být synem slavného otce nemusí být zrovna med. Sice máte ve většině případů zajištěnou budoucnost, ale vystoupit ze stínu papínkova úspěchu může být leckdy pěkně frustrující. Své o tom jistě ví i nejstarší syn reggae hvězdy první velikosti Boba Marleyeho - Ziggy.

Když Bob Marley podlehl v roce 1981 rakovině, byl to Ziggy, na kterého se upíraly zraky reggae fans po celém světě a vedle nekritických zbožňovatelů otcova odkazu se jistě našlo mnoho těch, kteří škodolibě čekali, jak si junior povede. Vzhledem k váze otcova jména a díky tomu, že Ziggy nasával reggae skutečně takřka s mateřským mlékem, to úplně špatně samozřejmě dopadnout nemohlo. V průběhu osmdesátých let pokračoval Ziggy úspěšně a se ctí v čele rodinného klanu Melody Makers (vedle Ziggyho ještě brácha Stephen a ségry Sharon a Cedella) v tradici spíše mainstreamového reggae s tu většími či menšími přesahy do popu.

Kristova léta na krku a deset alb za sebou, to už však byly důvody pro to, přehodit v kariéře výhybku. Ziggy to udělal letos s albem "Dragonfly". Desku natočil bez pomoci sourozeneckého tria, ovšem s hosty zvučných jmen, především Fley z Red Hot Chili Peppers a Davida Lindleye, který se jako kytarista podílel na deskách Boba Dylana, Roda Stewarta nebo Lindy Ronstadt.

Účast rockerů na "Dragonfly" nicméně tím pravým důvodem, proč zde neuslyšíte ani jeden reggae groove, nejspíš nebude. S výjimkou "Good Old Days" je stejně jako v minulosti pod většinou kousků podepsán Ziggy Marley, přesto se pídění po lichých rytmech v tomto případě rovná příslovečnému hledání jehly v kupce sena. S dřívějšími Ziggyho nahrávkami má ta aktuální společná snad jen rytmicky průzračná aranžmá, která však tepou v tu v hip-hopovém ("Shalom Salaam"), tu v R&B rytmu ("True To Myself"), aby se posléze rozpustila v soulovém cukrkandlu ("Never Deny You"). Nepřítomnosti houpavých rytmů nutí více poslouchat než tančit a do popředí pak bohužel vystupuje zoufalý nedostatek nosných melodií (čestnou výjimkou je "Looking" s příjemně afropopovou kytarou).

Zapomenete-li na chvíli na to, že album natočil SYN Boba Marleyeho, může se vám stát, že zažijete pocit absolutní všednosti a nudy. Skutečně, Ziggymu se rozchod s vlastní minulostí povedl dokonale, alb jako je "Dragonfly" najdete v supermarketových výprodejích tisíce.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY