Je až k nevíře, jaké songy u nás mohou vzniknout. Nedávno o sobě dala vědět další hudební příšerností Olivie Žižková, v minulém roce na sebe hodně špatným způsobem upozornila například i Dominika Myslivcová a před pár dny jsme se dočkali oslavné písně pro tenistku Petru Kvitovou.

Což o to, nápad to je v jádru dobrý. To by to ale nesměl vzít do ruky Michal David. Pokud vezmeme v potaz, co si Petra v minulém roce prožila a v jak skvělé formě se na kurty vrátila, mělo by už z principu jít o opravdu oslavný song, který je svou produkcí, textem a celkovým pojetím dotažen do naprosté dokonalosti. Michal David, kterému po letech v písni opětovně sekunduje Lucie Vondráčková, ale dokázal vyplodit něco tak strašného, že se má člověk tendenci stydět, že to vůbec poslouchá a pro jistotu kontroluje uši, zda mu nekrvácí.

Buďme nad věcí a opomeňme, že se tu někdo měl tendenci trošku hudebně inspirovat u Martina Solveiga a jeho hitu "Hello" a soustřeďme se na jádro věci. Extrémně primitivní text (na spojení 'Come on! Petro hrej! Jen to nej! Smeč, boom, prásk!' člověk opravdu musí mít hroší kůži), ten nejpříšernější hudební poklad, který si jen můžete představit, auto tune od začátku do konce a do toho naprosto nevhodně vybrané samply typu 'house time is anytime and anytime is house'.

Pokud si myslíte, že tohle není v roce 2017 možné, posilněte se něčím ostrým a zkuste to dát na jeden zátah. Já to nedokázal. Náladu mi ale hodně zlepšily komentáře pod videem - je vidět, že český posluchač ještě není úplně ztracen…