zahraniční desky: 40-31 | 30-21 | 20-11 | 10-1
domácí desky: 20-16 | 15-11 | 10-6 | 5-1
zahraniční videoklipy | domácí videoklipy

---

5. Katarzia - Agnostika

Jakkoli "Agnostika" pro Katarziu není debut, ale až druhá deska, od svého předchůdce se po hudební stránce odlišuje natolik, že by za něj klidně mohla být považována. Slovenská zpěvačka se obklopila dalšími muzikanty, producentskou taktovku si ale ponechala pro sebe a na druhé album namíchala mix nejen stylů, ale i různých hudebních přístupů, kde se taneční smyčky prolínají s akustickou kytarou. Písničky jsou plné zvratů, její práce s hlasem je obdivuhodná, dokáže šeptat, řvát i rapovat, ale samozřejmě i něžně a naivně princeznicky zpívat. V kombinaci s propracovanými a místy velmi osobními texty natočila nahrávku, která je na jedné straně velmi alternativní a na straně druhé (hlavně díky jejímu sympatickému zpěvu) velmi přístupná. Můžeme tomu říkat alternativní pop nové generace, jisté každopádně je, že její talent a přístup k hudbě jsou obdivuhodné. (Honza Balušek)

---

4. Emma Smetana - What I've Done

"Emma Smetana - to je ta holka, co uvádí každý večer zprávy na Nově? Co ta může mít za desku?" Strýček Předsudek se zase jednou mohl vyřádit. Vždyť kdo by si před rokem tipl, že právě Emma Smetana, tak častý objekt bulvárních novinářů, by se mohla podílet na kultivování českého popu, k němuž loni díky řadě nováčků došlo? Album "What I've Done" nesází hity na první dobrou, přesto má každá z dvanácti skladeb předpoklady vrýt se napevno do paměti a příjemně vás rozvlnit. Kromě retro nálady je pro ně typická i absence rádiových kompromisů, což lze v tuzemském popu považovat za odvážné. K tahounům patří oba singly "Waiting" a "Velvet Dress", ale také jiskřivý duet s jejím partnerem Jordanem "No Fire" nebo coververze skladby "Wall Of Kampa", kterou napsal její otec Jiří. A když Emma na závěr vystřihne dva songy ve francouzštině, bude blahem vrnět každá romantická duše. Jiří Burian, který to celé produkoval, byl zase jednou u vzniku výborného alba. (Tomáš Svoboda)

---

3. Oceán - Ve smíru

Synthpopová legenda Oceán v pozměněné sestavě nahrála novou řadovou desku po čtvrtstoletí dlouhém čekání. Petr Kučera, Jan Vozáry, Jitka Charvátová a nově i Petr Hons usilovně pracovali na nových písních několik dlouhých měsíců, aby konečně album "Ve smíru" představili v první polovině roku 2016. Jedenáct původních skladeb natočila vyzrálá skupina jak muzikantsky, tak pěvecky i textově. Z písní sice čas od času vystoupí fascinace tvorbou Depeche Mode, ale nové hitovky "Dante" nebo "Bludný Holanďan" dají za pravdu tvrzení, že nový Oceán vystoupil ze stínu toho starého a stal se plnohodnotnou kapelou, se kterou je nutno počítat. Spoustě fanoušků sice dělá vrásky na čele právě zpěvačka Jitka Charvátová, která není tolik výraznou osobností, jako byl Petr Muk, své role se ale zhostila ukázkově a právě i díky ní se album "Ve smíru" stalo jedním z klenotů loňského roku. (Aleš Lochman)

---

2. Priessnitz - Beztíže

Deset let jsme si museli počkat na další soundtrack z Jeseníků od místních velikánů Priessnitz. Po "Stereu", "Playlistu" a "Zero", pouhých třech albech od roku 2000, je tu konečně nástupce. Nástupce melancholický a také trochu nostalgický. Muzikanti tématicky opět oprašují své rodné území okolo Sudet, jdou na to však s jistou moudrostí, smířením a klidem. Deska je opravdu beztíže. Daleko pryč je ta mladická zuřivost, která protkávala hudbu Priessnitz v devadesátkách. Zde ji připomínají pouze občas aranže Dušana Neuwertha. I zpěv Jaromíra Švejdíka se během let změnil, a přestože místy zní poněkud nejistě, ke skladbám se to dokonale hodí. Až na občasné trumpety nebo méně či více nápadné zvuky kláves jsou písně jednoduché, až obyčejné, a to je dělá tak kouzelné. Pokud se opravdu jedná o poslední nahrávku kapely, je to loučení s velkou grácií. (Ondřej Kocáb)

---

1. Lenny - Hearts

Na precizně dotaženou desku "Hearts" čekal český pop velmi dlouho. Když se totiž většina domácích umělců rozhodne tvořit hudbu, kterou mají pro svou přístupnost dobře přijímat rádia, dost často zabředne do triviální produkce, jež se dříve či později stane ve všech směrech oploštělou a vyprázdněnou. O Lenny to však ani v nejmenším neplatí. Její autorský debut je totiž instrumentálně i žánrově hravý, nabízí silné melodie, a dokonce při tom všem dobrém má i co říci. Vůbec ani nevadí, že mladá interpretka zpívá v angličtině. Naopak - možná se díky tomu jednou z Lenny stane objev, u nějž si kromě nás budou hloubat i zahraniční fanoušci klasického songwritingu. Zpěvaččiny energické, ale i pochmurnější skladby v sobě totiž ukrývají tolik uvěřitelných emocí, že by byla přímo škoda nedat jim šanci vykvést i jinde. (Lukáš Boček)

---

zahraniční desky: 40-31 | 30-21 | 20-11 | 10-1
domácí desky: 20-16 | 15-11 | 10-6 | 5-1
zahraniční videoklipy | domácí videoklipy