Polibek pro pamětníky

15.10.2002 05:00 - Ondřej Pravda | foto: facebook interpreta

Přináší prý nejkompletnější výběr dráhy kapely Kiss "The Very Best Of" něco opravdu zajímavého pro fanoušky? A pro ostatní? Je tahle hudba s kořeny v 70. letech, které se obecně nepyšnily moc dobrou hudbou, něčím zásadním pro dnešek? Jak pro koho.
5/10

Kiss - The Very Best Of

Skladby: Strutter, Deuce, Got To Choose, Hotter Than Hell, C'mon And Love Me, Rock And Roll All Nite, Detroit Rock City, Shout It Out Loud, Beth, I Want You, Calling Dr. Love, Hard Luck Woman, I Stole Your Love, Christine Sixteen, Love Gun, New York Groove, I Was Made For Lovin' You, I Love It Loud, Lick It Up, Forever, God Gave Rock & Roll To You II
Celkový čas: 75:18
Vydavatel: Universal
Tahle recenze nebude objektivní. Jak by mohla být objektivní, když jsem hlavní éru kapely Kiss nezažil v pubertě? Kiss byli pro mě hodně dlouho jen známý nápis (ta dvě ss po německém vzoru byla opravdu výrazná) z těžko dostupných nášivek na trička či bund rozsáhlé skupiny lidí zvaných máničky. Dlouho jsem žil v domnění, že jde o "nějaký metal", akorát obzvláštněný makeupem členů. Postupně jsem slyšel pár skladeb, dozvěděl se víc o tom makeupu a ss a stačilo mi to. Ale teď jsem neodolal a i při očekávaném nenadšení jsem se rozhodl poslechnout si hodně oblíbenou kapelu mého o trochu staršího kamaráda, abych zjistil, co ho na ní tak může brát i dnes.

Po mnohém poslechu a dobovém odstupu musím říci, že jsem to nepochopil. Samozřejmě na rockovou hudbu hlavně let 70. nelze mít měřítka doby o deset či dvacet let později. Ale stejně mě překvapila hodně velká jednoduchost a měkkost skladeb. K té jednoduchosti - ne že by musel každý hrát jako artrocková kapela té doby, tohle je zřetelně a naschvál druhý břeh, ale stejně bych čekal nápaditější kousky. K té měkkosti - dneska jsou už naše uši otupené industriálem, hardcorem apod., ale má hodně stará představa o Kiss jako metalové kapele mi přijde o to víc legrační. Když Kiss srovnám namátkou třeba s Deep Purple nebo Queen té doby, o to víc praští do uší, že jsou jinde. Velkým plusem kapely bylo prý živé vystupování, a když si vzpomenu na nadšené vyprávění kamaráda, kterému se jejich koncertem v Praze splnil starý sen, tak tomu tak asi bude. Na desce se ale stejně z jedné live verze skladby moc nepoznáte.

Na druhou stranu výše uvedené jen dokazuje, proč byli Kiss oblíbení nejen u mého kamaráda. Zábavové podhoubí našich krajů muselo být pro přijetí takové hudby ideální a jistě se na tom podepsala i pachuť zakazovaného (pamatuju si problémy s džískami s tímhle nápisem). Melodičnost refrénů navádí k zapamatování a asi nevadí nevýrazný hlas, prostě pro úspěch zaděláno. A nejen u nás, zdá se, že formát rockové Abby tehdy oslovil leckoho. Skladby z konce výběru (které si dokonce pamatuju, nedalo se jim uniknout) "I Was Made For Lovin' You" nebo "Forever" s rockem už nemají nic společného, pár sól na kytaru to nezachrání. Co byste taky čekali, když se na poslední zmíněné skladatelsky podílel Michael Bolton, tady ta Abba cení zuby hodně. A cesta v budoucnu např. pro Europe byla taky vydlážděna.

Ale abych jen nekritizoval. Kousky z alb "Destroyer" a "Rock And Roll Over" ze 76' docela ujdou, prostě klasické rockové pecky té doby, i když ten povinný ploužák s piánem a smyčci už je moc, zase ale znamená změnu. "New York Groove" by se parádně hodil na nějaký úchylnější remix. Přesto - aby téměř dvacetileté rozpětí mezi první a poslední skladbou nebylo prakticky poznat, to je moc. I když je typický rukopis chvályhodná věc, nemělo by to být ve formě extrémního zastydnutí na jedné x-krát obměňované skladbě.

Nezbývá než uzavřít konstatovaním, že z pohledu dnešní doby mi Kiss přijdou jako zapomenutelná záležitost (což platí i pro mnoho dnes adorovaných kapel). Nic to ale nemění na tom, že ve své době svou roli splnili, nejen důsledným používáním makeupu, převleků atd. Možná bych taky chtěl po nich moc. Prostě rocková kapela té doby, která věděla, co platí na lidi, progresivitu vědomě přenechala jiným. Jejich fanoušci mi jistě napíší, jak se mýlím, a že kapela byla výjimečná. No, každý máme své pubertální vzpomínky a vlivy.

P.S.: Pokud jde o provedení cédéčka, na obalu ohlašovaného jako nejkompletnější sbírka hitů, zdá se dost odbyté (už ta chyba v nálepce). Booklet už o moc stručnější být nemohl (co takhle jména členů kapely?) a vůbec celkově připomíná spíše bulharskou (či jakou) uniformní produkci neautorizovaných bestof hitů. Jestli je výběr opravdu reprezentativní, to posoudí fanoušci, a navíc každý jinak.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY