Nový epochální výlet - tentokrát za Petrem Fialou do roku 1985

15.08.2002 05:00 - Antonín Kocábek | foto: facebook interpreta

Archivy dnes vydávají svá tajemství jedno po druhém, a tak není nic divného na tom, že vyšly i nahrávky skupiny Slepé střevo, kterou i samotní její protagonisté považují za jakési první stádium populárních Mňága a Žďorp. Pokud nepatříte ke skalním fanouškům, kterým by tahle deska určitě neměla chybět, a nemáte odvahu poslouchat, co vyhrával mladý Petr Fiala a jeho kamarádi, můžete si o tom alespoň přečíst v recenzi alba "Nečum a tleskej!".
7/10

Slepé střevo - Nečum a tleskej!

Skladby: Intro, Odrhovačka (15.3.1939), Kdo je pro?!, Nápověda ležícímu, Šachy, Život je před náma, Aktuality, Obraz pro výstavu koček, Krásy přírody, Terén je připraven!, Nesmiřitelný bojovník, Co chci, Koupel za jiným účelem, Křeč, Ledoborec, Nedefinitivně, Samaritáni, Čest a sláva, Náhoda, Kdo co, Někdo by se s tím sral (a-Tanec pro dnešní noc, b-Pomalá smrt, c-Červená Libuška, d-Eva Jedlík, e-V ústřední ústředně), Happy end
Celkový čas: 72:42
Vydavatel: Anne Records
Slepé střevo je skupina, která působila ve Valašském Meziříčí v letech 1983 až 1985 a svým obsazením se stala jakýmsi předchůdcem dnes již všeobecně známé Mňágy a Žďorp, jež existuje od roku 1987. Slepé střevo ve své prvotní etapě hrálo tzv. Novou vlnu, což byl hudební žánr režimem obzvlášť neoblíbený, takže bylo ve své době zcela logické, že po něm nezůstaly nejen nějaké oficiální nahrávky, natož pak deska. Ve výsledku je spíše zázrakem, že ve chvíli, kdy se skupina rozhodla ukončit činnost, našla dost sil alespoň v amatérských podmínkách natočit svůj repertoár. Znamenalo to mimo jiné to, že o zájem Stb měli členové na několik let postaráno. Nahrávka má tedy na prvním místě především hodnotu dokumentační a historickou, a pak teprve se lze bavit o hodnotách hudebních. Netřeba samozřejmě zastírat, že u podobných skupin nadšení vysoce převyšovalo muzikantské schopnosti a že více než případná hudební genialita je zde ocenitelná autentičnost a otisk doby.

Retrospektivní album Slepého střeva má na svědomí entuziasmus vydavatelství Anne Records, kterého jsou archivní nahrávky doménou (připomeňme, že na této značce už vyšly vzpomínky na skupiny Ještě jsme se nedohodli, Máma Bubo, Ošklid, chystají se třeba rané nahrávky Precedensu či Milana Knížáka a jeho skupiny Aktuál). Deska je rozdělena do dvou částí, na té první s názvem "Latrina magika" je zachycen raný novovlnný repertoár se zpěvačkou Broňou Volfovou. Hudebně je naivnější, ale už zde probleskuje jednak talent a jednak nechuť vyjadřovat se zaobaleně a v jinotajích většinového autora repertoáru Petra Fialy, který tehdy byl především kytaristou souboru. Na svoji dobu si nebere servítky a velmi odvážně pojmenovává jevy okolo sebe, ať už se jedná o partnerské vztahy či marasmus doby způsobený společenskou schizofrenií. Již tehdy se tu ale objevuje to, co je v pozdějších letech u Fialy nejvíce oceňováno, tj. jeho břitká ironie a jakoby mimoděčný sarkasmus. Tento prvek je ještě více patrný u nahrávky pozdějšího období "Greatest Hits Of Rytmus 84" (Rytmus 84 a později Rytmus 85 byly krycí názvy poté, kdy již se stávalo používání názvu Slepé střevo nebezpečným - tehdy celkem běžná praxe - pozn. aut.). Tato část je také pro nezasvěceného posluchače výrazně přístupnější, novovlnné experimenty byly vystřídány v podstatě obyčejnými písničkami. Obyčejnými tedy za předpokladu, že pomineme ne zcela běžný model, na kterém ostatně dodnes Mňága a Žďorp stojí. Ten je založen na paradoxu spojení většinou milé melodie a syrového, až surového textu, mnohdy černěhumorného, ale často naopak silně depresivního.

Tohle cédéčko rozhodně není pro hudební fajnšmekry. Tehdejší, ve velmi polních a amatérských podmínkách pořízené nahrávky, mají samozřejmě kvalitativně hodně daleko do dnešní studiové kvality. Na druhou stranu se nad kvalitou mohou podivovat jen ti mladší, ti starší by totiž tím jen projevovali svou naivitu a zapomnětlivost. A navíc aktuální mastering udělal hodně. A jak už bylo řečeno, historická hodnota je nezpochybnitelná. Bez zajímavosti není ani to, že zde najdeme hned několik skladeb, které později Mňága natočila znovu, takže můžeme porovnávat. Návodem k poslechu téhle desky může být i úryvek z textu jedné obsažené skladby - "Vstávej a vejdi do tmy. Stojí to za to, je tam světlo..."


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY