Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Novarock, Pannonia Fields II, Nickelsdorf, Rakousko, 11.-13.6.2011

Novarock 2011: hvězdný festival pro otrlé

Vydáno: 17.06.2011 20:16 v sekci Naživo - Petr Adámek a Kristina Bílá

Line-up, o němž se českým festivalům jen zdá, pověstná ujetá zábava, ale také totální svinčík; takovou podobu měl letošní Novarock. A kdo že přijel? System Of A Down, Linkin Park, Iron Maiden, Korn... (Nejen) ti všichni se zasloužili o tři výborné dny, během nichž se mnoha fandům splnily jejich hudební sny.

SDÍLET:    
Novarock 2011
© volume.at
Jasná obloha, rtuť teploměru někde kolem pětadvacítky. Kolem se povaluje banda kámošů a úplnou pohodu podtrhuje vychlazený radler - dokážete si představit lepší začátek blížícího se festivalového léta? Není divu, že už začátkem června hlásil Novarock vyprodáno. Srovnatelný podíl na návštěvnosti má vedle nabitého line-upu hlavně celková atmosféra. Asi jako na každém, chtělo by se říct. Jenže místní atmosféra se od velkých českých festivalů opravdu liší. Stačí se projít po stanovém městečku...

Novarock 2011
© volume.at
Skoro se totiž zdá, že sem lidi nepřijeli až tolik za muzikou jako předvést své více či méně ujeté nápady, kašpařit a vymýšlet bejkárny. Divadlo kolem převleků bere spousta lidí jako náplň celého dne. Skupinky, jež nenavštěvují stage dřív jak po šesté hodině večerní, sedí do té doby obklopeni odpadky ve svých křesílkách, zevlují nebo naopak vymýšlejí vylomeniny. Během tří dnů byl k vidění například filmař operující s kartonovou kamerou, několik supermanů a nespočet králíků, růžových panterů nebo tučňáků v životní velikosti. V davu nešlo přehlédnout ani dvojníky šílence Borata kopírující jeho nejslavnější plavkový outfit. Exhibicionismus dřímající v obvykle rezervovaných Rakušanech se na Novarocku probudil k životu. Ať už v podobě nahých zadků či ve formě dámského ošacení, v němž chodila mužská část návštěvníků s potěšením oblečená. O záplavě "free hugs" nemluvě. Nechyběli ani tradiční "rybáři" pokoušejíce se navnadit procházející na kus uzeniny či špeku (nebo smradlavé tenisky). Ani eventuální přílet UFO neberou naši sousedé na lehkou váhu. Nezbytné alobalové čepičky a anténky se ve světle slunce odrážely až do nebes a dávaly mimozemšťanům jasně najevo, že s ovládnutím světa musejí ještě chvíli počkat.

Den 1.

Guano Apes - Novarock 2011
© volume.at
Ač to tak chvílemi nevypadá, v první řade jde opravdu o muziku. Během třech dnů vystoupilo na dvou hlavních pódiích lehce přes padesát kapel a dalších pár desítek talentů v malém stanu. Přestože je festival zaměřen převážně na rockovou muziku tvrdšího ražení, tedy metal, HC, metalcore, pun krock a tak dál, neznamená to, že jiné žánry mají vstup zakázaný. Vloni vybočovali zejména The Prodigy a Kate Nash, letos - hned první odpoledne - zase Plain White T's, americká soft kytarovka. Jistě si je vybavíte, jejich hit "Hey There Delilah" jeden čas násilně okupoval český rozhlas i televizi.

Odpoledne se obvykle prolínala méně známá jména (případně ta provařená pouze v Rakousku) s těmi více rozšířenými. Po energických, ale nikterak zajímavých a už vůbec ne nápaditých punkrockerech Silverstein zaúřadovali HC veteráni Sick Of It All. Současně s nimi rozparádili vedlejší stage Guano Apes. Pokud jste stále rozpačití z jejich posledního počinu, jejich vystoupení by váš názor změnilo. Byly to právě nové songy, které kapelu podržely a vyzněly nejlépe z celého setu. Taneční "Sunday Lover" nebo přízračná "This Time" suverénně podkoply nohy starším skladbám. Z nich zazněla opomíjená "Underwear", jinak ale nechyběly tradiční pecky v čele s "Lords Of The Boards". Hodinové představení bohužel postrádalo větší drajv, Sandra Nasic chvílemi ztrácela dech i chuť k pohybu. Zpěvačka alespoň zahodila vytahaná trika a obnošené tenisky a nový look z ní udělal kočku, na niž se lepily oči všech přítomných.

Překvapení dne: The Darkness

The Darkness - Novarock
Pamatujete na chlápka s křivými zuby, třpytivým oblečkem a čelenkou, který nás z paluby vesmírné lodi vřískavě přesvědčoval, že věří na lásku? Vystoupení na Novarocku přineslo dvě zásadní překvapení - zpěvák opustil svou androgynní image. Vypadal tak víc jako člověk, což však poctivě zvrátil svými "zvířecími" oblečky. To druhé, podstatnější překvápko - The Darkness neztratili koule a naživo jim to jede svižně jako rychlík z obalu druhé desky: odlétávají jiskry, kolem hoří oheň, akorát ty mraky se rozestoupily. Čtveřice si vystačila s jednoduchými světelnými panely, aby vše ladilo s jejich glam rockem, nic přehnaně pompézního. Vše doplnili o tanečky či o nabroušená kytarová sóla, která si i po čase uchovala svou osobitost a ostrý zvuk. Zpěváka a zároveň kytaristova bratra Justina lze pěvecky nahradit jen těžko. Právě jeho charakteristický ječák vévodil celé show. Tahle skvadra se skutečně neštítí ničeho, nechybí jí notná dávka sebeironie a nadhled. Jistě, jsou svým způsobem "úchyláci", ale v oblasti rocku odvádějí víc než dobrou práci.

Linkin Park - Novarock 2011
© volume.at
Novarock je mimo jiné charakteristický i tím, že se na jeho pódia mnoho kapel v určitých intervalech vrací. Třeba Alter Bridge se v jeho sedmileté historii ukázali již potřetí. Podruhé přijeli jedni z hvězd 30 Seconds To Mars. Jared Leto nedokončil kromě základky žádnou školu, kterou kdy studoval. Pokud by všichni, jež odložili školní brašny do kouta, zpívali jako on, svět by byl zase o něco hezčí. Předloňská deska "This Is War" má totiž velký potenciál. Ten bohužel naživo rušily neustálé pauzy - nekonečné děkování či únavné hry na kdo-zpívá-hlasitěji zničily koncepci celého setu. Zpěvákova vlezlá aktivita způsobila, že například z výborné "Close To The Edge" zbyly jenom cucky. Skvělý zvuk, světelné efekty i kvalitní hudba zanikly v rozkouskované show, takže víc než jako hudební zážitek vyznělo vystoupení jako pozérská estráda. Příště větší prostor hudbě a menší opičkám!

To hlavní hvězdy prvního dne působily mnohem přirozeněji a méně strojeně. Linkin Park zahráli dobrou dvacítku skladeb rovnoměrně vybraných ze všech čtyř desek. V jejich setu se tak střídaly ostřejší riffy z dřívější nu-metalové tvorby s tanečními prvky, zabíhající až někam k trancu, a všelijakými mluvenými či instrumentálními intermezzy z poslední nahrávky "A Thousand Suns", čímž celé vystoupení ztrácelo na spojitosti a konzistenci. Linkini však předvedli celkově povedenou show bez zbytečných keců kolem, Chester Bennington jistý pěvecký výkon a publikum dostalo, co chtělo, tedy staré fláky typu "Numb", "Papercut" nebo "Crawling".

Den 2.

Novarock 2011
© volume.at
Ráno druhého dne naplno odhaluje největší slabinu rakouského festivalu. Hygiena a fronty, ohromně dlouhé fronty. Ne že by se na takovém Rock For People po ránu na záchody či sprchy nečekalo, ale s dostatečným zajištěním hygieny si pořadatelé hlavu nedělali. Jasně, šedesát tisíc lidí udělá své, jenže poskytnout celému stanovému městečku jediné místo s tekoucí vodou je prostě průser. Toi-toiky sice potkáte i jinde, ale žlab či koryto na umytí rukou už nikoliv. Středověk neskončil, středověk trvá... Raději odložit hygienu na později, kdy nebudete muset hledat konec táhnoucího se hada dalekohledem, a jít omrknout, co se děje na pódiu.

Objev dne: Blood Red Shoes

Blood Red Shoes - Novarock
Kdyby žil Kurt Cobain, sednul by si z Laury-Mary Carter, kytaristky a zpěvačky Blood Red Shoes, na prdel. Odrostlé obarvené vlasy, tričko Led Zepellin, jež by bylo velké i leckterému pupkatému pořízkovi v davu, a džínové minikraťasy; jako by vypadla z encyklopedie grunge. Nešlo však jen o působivou stylizaci - s parťákem Stevenem Anselem za bicími (ano, jsou vážně jenom dva) předvedli skvělý a bohužel krátký mix grunge, indie a rock'n'rollu. Špinavosti tak akorát, revolty tak akorát, melodií tak akorát, komunikace tak akorát, energie tak akorát, uspokojení maximum.

3 Doors Down - Novarock 2011
© volume.at
Slyšeli jste někdy o pokérované rockerce Jennifer Rostock? Já taky ne. Rakušané evidentně ano (však také hovoří jejich jazykem), protože vzhledem k denní době byl prostor před pódiem nebývale zaplněný. A situace se nejspíš opakovala i večer při Volbeat, které sice v Česku nikdo nezná, ale v Rakousku se dokázali prorvat mezi čtyři největší lákadla hned po System Of A Down, Iron Maiden a Linkin Park. Inu, jiný kraj, jiný mrav.

Možná jste neslyšeli ani o stoner-rockerech Black Stone Cherry (chyba!), ale jméno 3 Doors Down vám nejspíš neznámé není. Velká škoda že úspěšná partička nezní naživo aspoň z poloviny tak rockově jako ve studiu, protože jejich pódiová prezentace zcela přesycená ufňukanými baladami a pózami připomínala spíš vyčpělé a trapné Nickelback než skutečné rockery.

Brutalita dne: Cavalera Conspiracy

Cavalera Conspiracy - Novarock
Cavalera svůj tvůrčí přetlak ventiloval a ventiluje v mnoha projektech, nicméně bez většího odklonu od svého hudebního cítění. Nehledě však na to, jestli šlo o Sepulturu a Nailbomb, nebo současné Soulfly a Cavalera Conspiracy, Max dokáže v jakoukoliv chvíli napsat skvěle fungující vypalovačku. Skladby ze dvou řadovek jeho čtyřlenného spiknutí stejně jako legendární pecky Sepultury "Refuse/Resist" či "Roots Bloody Roots" neměly svojí brutalitou konkurenci. Agresivní a syrová produkce, podporovaná Maxovými výkřiky ve stylu: "Destroy this place!" proměnila kotel v jednu velkou zaprášenou a skákající kouli.

A kdo že byl toho dne nejlepší? Korn! Co toho dne - jejich set byl dost možná tím vůbec nejlepším, co na Novarocku zaznělo. Co na tom, že to nejlepší mají dávno za sebou a poslední desky vydávají spíše ze setrvačnosti; naživo zaslouží pánové Davis, Munky, Fieldy a bubeník Luzier absolutorium. Celá show neměla jediného slabého místa, jediného slabého článku. Skvělou vizuální podívanou podtrhoval precizní zvuk i sestavený setlist s mini-covery "One" Metalliky a "We Will Rock You" Queen. Zcela zaplněný plácek před pódiem jako jedno tělo hrozil pěstí a burácel: "Beating me down - beating me - beating me - down - down - Into the ground". Ve skvělé formě zpívající Davies poskakoval po pódiu jako za starých časů, Munkyho valivé riffy se zařezávaly do morku kostí a Luzier předváděl jeden povedenější přechod za druhým. A Fieldyho basu byste rozpoznali na sto kilometrů. Nu-metal je mrtvý, jeho legenda žije!

Den 3.

Novarock 2011
© volume.at
Slunce pálí, flek na pomočeném stanu už uschnul, spálená záda bolí ještě víc než včera a minerálka má snad padesát stupňů; jak jsou si festivalová rána podobná. Dostavuje se nutná únava z mizerného spánku, někteří lidé balí stany a odjíždějí, další naopak přijíždějí a překupníci u hlavní brány se marně snaží udat vstupenky. Cena poloviční, zájem nulový. Oproti posledním dvěma ročníkům dorazilo i mnohem víc Čechů, takže ve stanovém městečku místy vznikaly i mini-osady pod hrdě vlající českou vlajkou. O Slovácích nemluvě, ti to ostatně mají do Nickelsdorfu, co by kamenem dohodil. Přesněji řečeno nějakých čtyřicet kilometrů z Bratislavy, což je skoro stejně daleko jako od místní blue stagei k red stagei. A každý další přesun od pódia k pódiu je snad ještě delší a namáhavější než ten minulý.

Odpolední čas je na obou scénách ve znamení energie. Na menším pódiu povykují punkrockoví Yashin a BoySetsFire, na tom větším znatelně ostřejší metalcoristé z britských ostrovů Architects a Bring Me The Horizon. Že zpěvák posledně jmenovaných vyšpulil na fanoušky holé půlky a kytarista odehrál celý set na věži zvukaře, už tady po dvou a půl dnech sotva někoho překvapí.

Třikrát fekál...

Novarock je přímo živná půda pro "nechuťárny". Nechceme, abyste přišli o zábavu, a tak jsme vybrali tři největší prasárny, jež nás opravdu zarazily.

1. Čtyři hodiny odpoledne. Před stánkem Red Bullu se válí opilý nebožák, jehož sklátil alkohol do tvrdého spánku. Partička škodolibých dokončuje s lihovkou práci na jeho těle. Jeden z výtržníků si najednou sundá kalhoty a svým holým pozadím si sedá do nevidomého obličeje spícího. Ten se z alkoholového deliria samozřejmě neprobudí. Nechceme ani domyslet, jak musí zadnice onoho vtipálka vypadat po třech dnech rezervovaného mytí a po návštěvách kadibudek bez toaletního papíru...
2. Vedro sužuje nejen návštěvníky, ale zatápí i zaměstnancům. Čeká je práce - odpadní trubka jednoho ze splachovacích záchodů nevydržela a protrhla se. Její nelichotivý obsah se vyvalil přímo před zraky lidí. Odporná hromádka splašků na slunci pomalu usychá a nikdo se nemá k tomu, aby ji uklidil.
3.. Set Kornů je v plném proudu. Na kraji početného davu posedávají skupinky těch, kterým se nechce stát. Mezi nimi se zvedne chlapík a beze studu vytasí své "nádobíčko" a s veselým úsměškem začne močit přímo mezi lidmi. Všichni uskakují, aby neschytali nadílku na oblečení. Jeden z přítomných se naštve a prudce do močícího týpka strčí. Ten odletí dva metry a počurá u toho leda sám sebe. Následuje výměna názorů a všichni se uklízejí do bezpečí.

Nohy nad hlavou, nohy obmotané kabelem mikrofonu, nohy prostě všude. Toť poznávací znamení zpěvačky Maji Ivarsson. Jejich retro styl a la Blondie se na Novarock příliš nehodí. Jenže ta oprsklá tygřice s přehledem zkrotila namakané metaláky, takže za pár minut vesele poskakovali na rozverné písně stejně urgentně jako teen slečny. The Sounds měli paradoxně problémy se zvukem, mikrofon nešlo chvílemi slyšet. Lidé stojící od pódia dál než pár metrů si tak mohli vychutnat leda instrumentální složku. Pánskému oku lahodil pohled na rozjetou Maju, která předváděla zábavné divadýlko a do toho stačila bezchybně odzpívat hodinový set. O jejích blond vlasech se tu noc zdálo nejspíš leckterému rockerovi.

Novarock 2011
© volume.at
In Flames se zase zdálo o zvuku. A byl to zlý sen. Při dvou skladbách totiž zvuk kompletně vypadl, jenže seveřané si toho nevšimli. Nebo možná i všimli, ale neřešili. Zatímco tedy smečka entuziasticky řezala do nástrojů, slyšet nebylo nic - vcelku komický pohled. To Motörhead slyšet byli. Možná až do Vídně. Těžko říct, jestli v tom byl úmysl, nebo jsou pro Lemmyho Kilmistera zvukový bordel a praskající linky substitucí za fet a chlast, na každý pád byl jejich set neuposlouchatelný. Než tohle podstoupit podruhé, to radši výplach uší kyselinou sírovou.

Zajímavá generační konfrontace nastala po osmé večer. Na blue stage zamířili tatíci v džískách, na red stage zase jejich děti. Pupkáči uznale pokyvují hlavou, jak to těm Iron Maiden i po tolika letech šlape, jak Bruce Dickinson skáče přes odposlechy jako zamlada a pobíhá z jedné strany pódia na druhou. A když zazní "Fear Of The Dark", "Number Of The Beast" nebo "Two Minutes To Midnight" jsou tatíci v sedmém nebi. Na vedlejší stagei se mezitím tancuje v rytmu beatů Pendulum, vzduchem létají kelímky s pivem a voní konopí.

Hvězda dne (a celého festivalu): System Of A Down

System Of A Down
Důvod, proč přečkat Novarock až do poslední minuty, byl jasný už někdy od jara, kdy organizátoři představili největší hvězdu festivalu. System Of A Down v celé své kráse! Kapela, kterou k nám nikdy nikdo nedokázal přivézt (a osobně pochybuju, že se to kdy někomu podaří), je opět naživu a navíc ve skvělé formě. Přesně o půlnoci rozčísly vzduch přerušované bicí skladby "Prison" a stroboskop ve stejném rytmu několikrát na krátko zamrkal na pódium se čtyřmi postavami, vše skryté za bílou poloprůhlednou oponou. V tom opona spadla a za ohromného ryku spustili System Of A Down svůj nadupaný program. "What's the time Austria? It's time to jump!" zahalekal Serj Tankian a publikum bylo u vytržení. Přestože toho příliš nenamluvil, publikum mu po celou dobu zobalo z ruky. O zábavu se staral převážně kytarista Daron Malakian, v klobouku, s podmalovanými linkami a výrazem démona. Vedle čisté a precizní instrumentalizace se ukázal i jako schopný zpěvák (třeba v úvodu předehry ke skladbě "Cigaro" s textem: "My cock is much bigger than yours...") Možná se celá show odehrávala až v příliš skromném duchu bez větší přidané hodnoty, ale SOAD ji vlastně nepotřebují, oni jsou přidaná hodnota sami o sobě. Zaznělo sedmadvacet kousků napříč všemi deskami, a když na závěr zazvonil "Sugar", byl celého Novarocku konec.

Resumé:

+ kvalitní line-up
+ celková atmosféra a vstřícnost návštěvníků i organizátorů
+ široký výběr jídla
+ "krámek" ve stanovém městečku s nezbytnými potřebami od opalovacího krému přes kartáčky na zuby až po kondomy

- chybějící informace v angličtině
- nedostatek odpadkových košů (či spíš úplná absence)
- hygiena (nedostatek koryt a žlabů s vodou)
- prach a neschopnost organizátorů alespoň lehce skropit vyprahlou zem vodou


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • :) (nikusha, 17.06.2011 20:47) Reagovat

    bylo to dost ujetý, to je fakt :D

  • ... (jack, 17.06.2011 23:14) Reagovat

    jen nechapu ten objev dne.. BRS jsou dle meho hodne znama kapela, leda by to bylo z autorova pohledu ;)

    • Re: ... (Petr Adámek/autor, 17.06.2011 23:27) Reagovat

      Ten "objev" směřoval k jejich nízkému věku. Máte pravdu, špatná formulace.

  • :-) (fortyp, 18.06.2011 09:25) Reagovat

    a fotak nemal nikto ?

  • SOAD (J, 18.06.2011 10:02) Reagovat

    System of a down predskakovali v praze Slayer v proce 98...

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Nejlepší domácí videoklipy roku 2017 podle musicserveru
Publicistika: Nejlepší domácí videoklipy roku 2017 podle musicserveru Jaké nejlepší kousky se v minulém roce podle redaktorů musicserveru urodily na poli domácích videoklipů? Vybrali jsme jich pro vás hned šestnáct a najdete mezi nimi snímky od jmen jako Bára Poláková, Priessnitz či Ben Cristovao, ale i... čtěte zde
Vydáno: 17.01.2018 14:30 v sekci Publicistika
0
Wolf Alice, Places, Roxy, Praha, 16.1.2018
Naživo: Wolf Alice si v Praze svým druhým koncertem napravili reputaci Česká premiéra oceňovaného britského kvartetu skrývajícího se pod jménem Wolf Alice se příliš nepovedla. S novou deskou se k nám ale kapela vrátila a jeden z prvních větších koncertů otevírajících sezónu 2018 ukázal svou... čtěte zde
Vydáno: 17.01.2018 09:51 v sekci Naživo
4
Pohled do českých hitparád - 2. týden 2018
České hitparády bez překvapení: Kryštof a Ed Sheeran nadále válcují konkurenci Větší invence jsme se v uplynulém týdnu nedočkali ani od dramaturgů rozhlasových stanic, ale ani od kupujících a posluchačů. Pořadí singlů v české hitparádě dál opanují Kryštof a v albech kraluje Ed Sheeran. Výrazné změny... čtěte zde
Vydáno: 16.01.2018 08:58 v sekci Novinky | České hitparády
1
Nové desky 1-2/2018 - od Camily Cabello přes The Dog Fight po Joea Satrianiho
Nové desky 1-2/2018 - od Camily Cabello přes The Dog Fight po Joea Satrianiho Začátek roku bude především ve znamení debutu Camily Cabello, velkých desek rockové hudby v čele s novinkou Joea Satrianiho nebo nahrávky Corrosion Of Conformity a také klasiky českých i vídeňských filharmoniků. Jazz připomene Dr.... čtěte zde
Vydáno: 15.01.2018 07:29 v sekci Novinky | Nové desky
2
Čeští hudebníci komentují výsledek prvního kola prezidentských voleb
Čeští hudebníci komentují výsledek prvního kola prezidentských voleb Jistě i vy jste se již doslechli, že první kolo českých prezidentských voleb vyhrál Miloš Zeman a do druhého kola s ním postoupil Jiří Drahoš. Tento výsledek na sociálních sítích i mimo ně hojně komentují známé domácí... čtěte zde
Vydáno: 13.01.2018 21:21 v sekci Novinky
58
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Phil Campbell a Mickey Dee uspořádají několik vzpomínkových koncertů na Motörhead (15.01.2018 12:33)
- Zemřel Eddie Clarke, poslední člen klasické sestavy Motörhead (11.01.2018 22:32)
- Video: Phil Campbell and The Bastard Sons nás v novém klipu vítají v pekle (06.01.2018 15:43)
- Architects si do Fora Karlín přivezou také While She Sleeps (29.12.2017 13:21)
- Audio: Thirty Seconds To Mars nechali hit "Walk On Water" zremixovat. Výsledek však zklamal (28.12.2017 14:21)
- Recenze: Flogging Molly vzkazují, že život berou s nadhledem a stále je baví (27.12.2017 16:40)
- Dlouho připravovaná sólovka Jonathana Davise z Korn vyjde příští rok (26.12.2017 12:58)
- Minirecenze: "One More Light Live" Linkin Park je důstojnou vzpomínkou na Chestera (19.12.2017 09:15)
- Recenze: Čtvrté album Cavalera Conspiracy "Psychosis" je plné neurvalé zuřivosti (18.12.2017 00:00)
- Video: Z živé verze "Crawling" Linkin Park jde husí kůže (09.12.2017 13:58)

ALBUM TÝDNE 03/2018

Eminem
Revival

Vnímal by svět Eminemovu desku "Revival" jinak, kdyby se mezi hostujícími interprety objevil spíše Robert Plant, Glen Hansard, Vince Staples, Tyler, The Creator nebo Perfume Genius? Těžko. Momentální hysterie je mnohem víc způsobená pozérstvím a mezižánrovou nesnášenlivostí než čímkoliv jiným. Proč tedy osmička?

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 31.01.
Depeche Mode (UK) (O2 Arena, Praha)
St 31.01.
Steve Aoki (USA) (SaSaZu, Praha)
Ne 04.02.
alt-J (UK) (Forum Karlín, Praha)
Čt 08.02.
Iron & Wine (USA) (DIvadlo Hybernia, Praha)
Ne 11.02.
The Chainsmokers (USA) (Tipsport Arena, Praha)
Pá 16.02.
Hollywood Undead (USA) (Forum Karlín, Praha)
So 17.02.
Milky Chance (DE) (Roxy, Praha)
So 17.02.
The Hunna (UK) + Coasts (UK) (Rock Café, Praha)
Út 27.02.
Toto (USA) (Forum Karlín, Praha)
St 28.02.
Son Lux (USA) (MeetFactory, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Kryštof Coldplay Ewa Farna Sia U2 Beyoncé Madonna Rihanna Ed Sheeran Lady Gaga The Cure Adele Camila Cabello AC/DC Eminem Oasis Taylor Swift Kylie Minogue Linkin Park Emma Drobná
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2018 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Mobilní verze | ISSN 1804-5529
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver