FaltyDL a ti druzí - hry bez hranic

10.06.2011 07:00 - Tomáš Bláha | foto: facebook interpreta

FaltyDL, LV & Josh Idehen, Addison Groove, Lando Kal, Africa Hitech, Zomby, Teeth. Jména, která mě poslední dobou natolik uchvátila, že jsem se rozhodl o nich napsat pod jednou střechou. Všechny je spojuje jedno - geografická a žánrová nespoutanost. Vlivy z různých koutů světa v jednom hrnci nekončící taneční zábavy.
V taneční muzice se poslední dobou dějí neskutečné věci. Renesance dubstepu, návrat oživlých mrtvol... tedy syntezátorů, 2stepová revitalizace, house opět jako narkotikum, cesta kolem světa a další skvělé erupce v telenovele jménem UK garage. Funguje zde obrat undergroundu k mainstreamu, ale také napojení mainstreamu na underground. Internet už dávno zrušil geografické hranice a to, co se děje na jednom konci světa, je možné s určitou rezervou prožít i na konci úplně opačném. Žánry již neznamenají teritoriální záležitost, ale ve veřejném kyberprostoru jsou dostupné jako jednotlivá sladidla a je už tak trochu pravidlem, že žánrová identifikace je čím dál těžší.

FaltyDL

web

FaltyDL
© facebook interpreta
Na konci března vydal Newyorčan FaltyDL své druhé LP s názvem "You Stand Uncertain", který jako kdyby na tu žánrovou roztěkanost a nestabilitu přímo upozorňoval. Ta deska je obrovskou poctou UK garage a z velké části reflektuje teorii Hardcore Continuum od Simona Reynoldse. Tato teorie zkoumá vývoj taneční muziky v rámci žánrových mutací rave kultury, od techna až po dubstep. FaltyDL coby velvyslanec New Yorku vzhlíží k těmto událostem jako velmi vzdělaný turista a díky své odlišné sociokulturní pozici opisuje raveový příběh s nadhledem. Navíc díky rezidenci v New Yorku do svého díla obtiskl zkušenosti právě se zámořskou scénou. "You Stand Uncertain" je propletencem smyček z minulosti, které ve svém klubku působí zcela nadčasově. Pro mě zatím deska roku.


FaltyDL - Gospel Of Opal

FaltyDL krátce po své druhé desce vydal také EP "Mean Streets Pt.1", ovšem nebylo to u Planet Mu, ale u Swamp 81. "Mean Streets Pt.1" si drží vysoký standard podobně jako deska "You Stand Uncertain", koneckonců se jedná o materiál ze stejné nahrávací seance. Přesto má to EP odlišnosti, které z něj dělají další skvost, třeba jako funkem sjeté breakbeatové pasáže, do kterých proniká latinskoamerická rytmická nespoutanost. Krásný přebal jako kdyby ukazoval FaltyDL coby hrdého New Yorčana, který v závěru skladby "Moonshine" vzdává čest opiátovým jazzovým dýchánkům ze 70. let. Závěrečná "Hard" svými perkusemi připomene skladbu "Lucky Luciano" a také v tomto případě kvalita olizuje strop, nadšení okna. Drew Lustman (jak zní pravé Faltyho jméno) ještě letos stihl vydat skladbu "Regret" u Hotflush Recordings a vypisovat tady, že se opět jedná o nadstandardní zážitek, by bylo nošením piva do hospody.


FaltyDL - Mean Streets Pt.1


Addison Groove

web

Addison Groove
© facebook interpreta
Opačná (i když ne tak akademická) transakce se povedla už loni producentovi, co si říká Addison Groove. Antony Williams, známější spíše pod pseudonemem Headhunter, vzal hlavní ingredience amerického žánru juke, který se na začátku roku 2000 vyklubal z chicagského housu, a vtěsnal jej do parametrů UK garage. Součástí juke je i taneční styl footwork, ve kterém jde stručně řečeno o kmitání nohou v opravdu ďábelském tempu. To jde praktikovat i na skladby pod záštitou značky Addison Groove. První, kdo Evropu výrazně seznámil s touto žánrovou odrůdou, byl label Planet Mu, jenž vydal kompilačku "Bangs And Works Volume 1", obsahující toto chicagské know how. Mike Paranidas následně podepsal smlouvy s juke DJs Spinnem a Rashadem.

Antony Williams byl stylem juke uchvácen, a proto, když dělal své DJské sety jako dubstepový zabiják Headhunter, do nich postupem času zahrnoval stále více juke. A jak čas plynul, Williams zjišťoval, že se to lidem vážně líbí. Proto se rozhodl juke věnovat ve větší míře a najednou vznikl Addison Groove. Své první singly vydal na mladém labelu dubstepového matadora Loefaha Swamp 81. Label pojmenovaný po policejní akci v Brixtonu roku 1981 našel v tomto projektu někoho, kdo dobře zná londýnský underground a zároveň velmi hravě prezentuje výhonek nejnovější (pro Evropu) chicagské akvizice. U Swamp 81 mu zatím vyšly singly "Footcrab / Dumbshit" (ten už v roce 2010) a "Work It / Sexual". Další věci mají označení labelů Tectonic a 3024 (label dubstepového čaroděje Martyna), ale myslím, že nejkvalitnější singly vydal právě u Swampů.


Addison Groove - Sexual


LV & Joshua Idehen

web

LV
© facebook interpreta
Latence amerických vlivů v UK (Londýn) je stejně elegantní jako vývar vlivů afrických. Navíc Londýn je takový etnický konglomerát, takže žádná velká exotika. O velmi výrazné propojení africké house music - kwaita, temného industrialu Pretorie a Londýna se postaral například v roce 2008 Elvis Maswanganyi aka DJ Mujava. Jeho "Township Funk" byla jedna z nejhranějších skladeb zmíněného roku. Londýnský trojčlenný projekt LV ve složení Will Horrocks, Gervase Gordon a Si Williams se pokouší o něco podobného, akorát že tu špínu jihoafrického township funku myjí etiketou velkoměstských klubů.

LV se více proslavili svými singly pro Hyperdub, u nichž vystřídali pěknou řádku hostů. Na singlu "Boomsland / Zharp" to byl jazykovědec Okmalumkoolkat, na "CCTV / Dream Cargo" zase Dandelion a na "Hylo / Suzuran" spojili síly s Toru Kodaem aka Quarta 330. Zdá se ale, že až na Keysound Recordings našel projekt LV tu správnou poslední esenci. Je jí Josh Idehen coby básník, jenž dává slova nepředvídatelně nasekaným beatům, které LV vytvoří (mimochodem, spolupracoval například i s Dan Le Sacem).

Jejich první společná práce porodila EP "38", následné LP "Routes" na něj víceméně navazuje. "Routes" je barevná noční projížďka Londýnem ve zmatené MHD, na vlnách UK funky zprzněného kwaitem a UK garage. Jeden z nejsvěžejších zvuků, které můžete v klubové taneční hudbě v těchto dnech slyšet. Je to cizokrajné, několiksetkrát zlámané a neuvěřitelně svůdné. Sladké a přitom dost ostré beaty napůl v Londýně, napůl někde v Jižní Africe. Idehenovo pouliční poetika naplňuje obraz Londýna jako etnického eintopfu. Ke konci alba se zvuk balí do temnějších intencí a jeho lehkost mizí v nenávratnu. Je na čase jít spát. Snad jediná píseň, která na albu výrazně odkazuje k londýnské rave scéně, je "Primary Colours". Ta z ledu udělá čaj dříve, než mrknete!


LV feat. Josh Idehen - Nothern Line


Africa Hitech

web

Africa Hitech
© facebook interpreta
K africkým kořenům se velmi explicitně hlásí projekt vesmírných šamanů Steva Spaceka a Marka Pritcharda Africa Hitech. A tento název není problém považovat za oxymoron, nebo za něco, o čem snil Herman Poole Blount aka Sun Ra. Mimochodem, jeho hlas zazní i ve skladbě "Light The Way". O Africa Hitech jsem poprvé slyšel v roce 2009 prostřednictvím sampleru vydavatelství Warp, na kterém byli představeni interpreti, jež by měli následující rok tvořit to nejlepší na tomto labelu. Jejich příspěvek "Blen" mi připomínal takovou sci-fi verzi The Bug. A i když jejich první LP vyšlo až letos, troufám si říct, že bude patřit mezi to nejlepší, s čím se pro letošek u Warpu potkáte. Velké naděje jsem vkládal i do druhé desky Battles nebo novinky od Bibia, ale ani jedna neprokazovala příliš ochotnou spolupráci s pocitem nadšení. Na rozdíl od nahrávky s názvem "93 Million Miles". To číslo představuje vzdálenost Země od Slunce. Africa Hitech cestu ke Slunci zvládnou za necelou hodinu, během které předvedou několik velmi efektních žánrových rotací - od osmibitových sonických výstřelů, přes jukem opepřené minimalistické mozaiky, až po dubstepové čalounění.

První ke slunci dorazí entita afrických potomků, kteří ve své futuristické podobě představují jakési naplnění již pominutého černošského snu. Čím blíže se ke svému závěru blíží, tím více dominuje vyklidnění. Skladby "Cyclic Sun" nebo "Don't Fight It" jsou nositelem určité nostalgie, ale také představují fascinaci solárním fenoménem. Na těchto dvou skladbách se nejvíce projevuje vliv malátně soulového projevu ze sólové práce Steva Spaceka. Každopádně s cestovkou Africa Hitech se ke Slunci podíváte neuvěřitelně rychle a uvěřitelně zábavným způsobem.


Africa Hitech - Cyclic Sun


Zomby

web

Zomby
© facebook interpreta
Jméno Zomby určitě už není neznámé. V roce 2008 vydal skvělý debut s jednou zásadní otázkou "Where Were U In '92?" a parádně vysamplovanou sekvencí z filmu Blade Runner. Po několika singlech pro Hyperdub nebo Ramp Recordings ohlásil na červenec 2011 novou desku s názvem "Dedication", která k mému velkému překvapení vychází u 4AD. Jak mě první track "Things Fall Aapart", kde hostuje Panda Bear, nechal úplně klidným, druhá ochutnávka "Natalia's Song" mě totálně rozbila. Mysteriózní producent na něm vysamploval skladbu ruské vítězky Star Factory (obdoba SuperStar) Iriny Dubtsové a z popové žumpy vytvořil něco neskutečně nakažlivého a smrtelně chytlavého. Samotná Irina si to ale nemyslí a Zombyho, ačkoliv prý absolutně neví, kdo to je, chce žalovat a hlavně chce "my fucking money back!".

"Natalia's Song" pracuje s hlasem Dubtsové i namísto perkusí, což mu dodává lehkost, měkkost a jistý emocionální náboj. Trochu. Ten song je jako brambůrky, když se do toho jednou pustíte, už nemůžete přestat. Mimochodem, album "Dedication", které má být věnování někomu, kdo byl milován a nyní je velmi postrádán, je už přístupné ve streamu (zkuste odkaz zde). Chystaná novinka sice z části vychází ze Zombyho osmibitového EP "One Foot Ahead Of The Other" či dvou skladbového "Digital Flora", nový zvuk si i tak umí definovat odlišnost od zbytku jeho dosavadní diskografie. Tahle digitální tryzna vypadá na velice zajímavou záležitost. Ale to se dalo čekat.


Zomby - Natalia's Song


Teeth

web

Do Londýna si to nedávno namířil také finský artikl. Helsinský producent Matti Pentikainen, známý pro své účinkování ve finské hiphopové skvadře Ceebrolistics, nyní pod pseudonymem Teeth vydal na londýnském labelu 502 Recordings (bosse tam dělá resident Rinse FM Oneman) famózní singl "Shawty". Přestože mají Helsinky do metropolí, jejichž sound Pentikainen obdivuje a nechává se jimi formovat (Londýn, Berlín, New York, L.A.), daleko, coby Teeth naplňuje požadavky současné UK undergroundové dance music. Obrovské basové sloupy, řízné dřevité perkuse, pozdrav Chicagu, temnota z levných bazarových videokazet, vysamplovaný r'n'b vokál (tady Beyoncé). Ve Finsku sice nikdy žádná zásadní undergroudová taneční scéna nebyla, on se ale díky hiphopovým zájmům v undergroundu pohyboval a současný zvuk Teeth považuje za evoluci své osobnosti. "Shawty" je naprosto odzbrojující track, ze kterého vlhnu až za ušima. 502 Recordings si prý vybral proto, že v něm vidí budoucnost, a pokud Oneman bude vydávat podobné zboží, jako je toto, těšme se na ní.


Teeth - Shawty


Lando Kal

web

Lando Kal
© facebook interpreta
Na závěr bych rád krátce věnoval jménu Lando Kal. Není to ani tak povel k nadměrné konzumaci tekutin našemu populárnímu zpěvákovi (?), jako spíš polovina z amerického dua Lazer Sword, kteří vydali svůj debut minulý rok v listopadu. Lando Kal se dal na sólovou dráhu (Lazer Sword ale stále fungují) a první pozornost věnujme singlu "Further / Time Out". Vychází na londýnském HotFlush Recordings a pánové kolem Paula Rose mají v první polovině letošního roku už pěknou vitrýnku plnou vavřínů. Lando Kal si to mašíruje robotickým zvukem přes US garage a s rovným beatem nutí kyčle a nohy k nesvázané aktivitě. Pro mě osobně jasný kvalitativní posun od Lazer Sword směrem výše.


Land Kal - Further


Label Night Slugs

web

Jen pro doplnění musím ještě zmínit mladý label Night Slugs. Ten v loňském roce vydával tracky jako na běžícím páse a v té houštině byla stejně společným jmenovatelem "kvalita". Jeden z mála případů, kdy tato položka neni pod nadvládou kvantity, ale je jí přímo úměrná. Hned zkraje letošního roku u Night Slugs vydal svůj debut Egyptrixx a velmi důstojně navázal na úspěch vydavatelství z minulého roku. Nahrávka "Bible Eyes" byla vůbec první dlouhohrající deskou u tohoto labelu. Mix valivého dubstepu s techhousovým přízvukem se právem setkal s úspěchem. Dalším důvodem k letošní studii téhle sebraknky je EP "Southside" od Bok Bok (jeden ze zakladatelů Night Slugs) nebo singlová kolaborace Girl Unit a Kingdom "Ride It Every Time". Zkrátka u slimáků se člověk nudit nemůže ani kdyby chtěl. Rozhodně se vyplatí je sledovat. Úspěch vynikající kompilačky "Night Slugs: Allstar Volume 1" se totiž neodpouští. Jejich propletenec všech možných podob UK garage, r´n´b, popu a já nevím čeho ještě, je neodolatelně kouzelný.


Kingdom & Girl Unit - Ride It Every Time




DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY