Chcete vědět, co nového se událo v chladných vodách severského metalu? Na co se momentálně tančí v Berlíně? Na čem ujíždí milovníci amerických a britských nezávislých labelů? Čí rap zní ve ztracených ghettech americké periférie nejhlasitěji? Cílem rubriky Zaostřeno na podpultovky je přiblížit vám dění v žánrech a na trzích, o kterých se běžně na našich stránkách nedočtete.

---

Zaostřeno na: Emmy The Great - First Love

Label: Close Harbour
Datum vydání: 9.2.2009
Žánr: anti-folk

Emma-Lee Moss je Hong Kongem odkojená, Londýnem adoptovaná misska, která ještě neoslavila ani pětadvacet a už pod ródeovým pseudonymem Emmy The Great krotí témata Leonarda Cohena. Zpozdila se sice za hlavní vlnou mladého a klidného britského (anti-)folku, která smetla již úvod loňského roku, ale s Lightspeed Championem či Laurou Marling si potykat může i tak. Po melodické stránce nestaví kolosální hudební eposy a aranže jsou pravým opakem toho, co je ke slyšení právě například na sólovém debutu Deva Hynese (na kterém si mimochodem také zazpívala), ale vyznění textů, její zpěvový projev a hlad po netradičním rýmu je tak zřejmý, že je téměř nemožné jej ignorovat. "First Love" není deska do pohody, ani k umývání nádobí. Je plná velkých témat a zásadních rozhodnutí. Nehraje jen o pár kapek, co jsou recept na mastnotu, ale o moře lásky a oceán slz.
Miroslav Böhm

Emmy The Great - First Love

> Více: oficiální web, MySpace.com
> Verdikt: 8/10

---

Zaostřeno na: of Montreal - Jon Brion Remix EP

Label: Polyvinyl
Datum vydání: 27.1.2009
Žánr: indie pop

Američtí exhibové of Montreal se na svém posledním počinu spřáhli s věhlasným producentem a tvůrcem filmových soundtracků Jonem Brionem, který dostal možnost pohrát si se dvěma skladbami z jejich nejnovější desky "Skeletal Lamping". V prvním remixu "First Time High", který sám Brion označil jako dekonstruktivní a redefinující, původní skladbu obohatil o elektro beaty a další kytary, ale co si budeme nalhávat - člověk potřebuje dva, tři poslechy na to, aby vůbec poznal, že nejde o původní verzi písničky. "Gallery Piece", hitovka jako vystřižená ze sedmdesátkové americké diskotéky na kolečkových bruslích, se dočkala rychlejší a syntetičtější úpravy, nad kterou jistě dýdžejům a klubařům srdce zaplesají. Nejzajímavějším trackem tohoto épéčka je bezesporu akustická verze "An Eluardian Instance", ve které zpěváka Kevina Barnese doprovází pouze akustická kytara a mandolína. Trochu nostalgická cesta časem zpátky do dob, kdy ještě of Montreal nebyli definováni syntetickými beaty a disco soulem. Jestli vás neroztancuje tohle, tak pak už nic.
Eva Vlachová

of Montreal - An Eluardian Instance

> Více: oficiální web, MySpace.com
> Verdikt: 7/10

---

Zaostřeno na: Steve Cradock - The Kundalini Target

Label: Moseley Shoals Records
Datum vydání: 9.2.2009
Žánr: britpop

Stevea Cradocka byste mohli znát díky druhé kytaře v bandu Paula Wellera a měli znát na základě jeho působení v Ocean Colour Scene. Jeden z nejlepších britských kytaristů na svém vůbec prvním sólovém albu (mimochodem, v srpnu mu bude čtyřicet) proměňuje své klukovské sny v realitu a skládá snadno čitelnou poctu liverpoolským broukům. Není třeba předstírat, že by mělo jít o nějakou životní zpověď, že by se snad snažil o zásadnější sdělení, díky kterému se svou krizí středního věku protluče snadněji. "The Kundalini Target" jsou příjemné melodie, dobře známá a mnohokrát ozkoušená aranžmá, svůdné šedesátkové harmonie a excelentní instrumentace. Víc nic, nic míň. Pokud brečíte nad fotkama z dětství, tahle deska vám na dva týdny vtáhne do hlavy kouzelnou podzimní depku, pokud brouzdání po minulosti nesnášíte, nedoposloucháte to. Před stisknutím tlačítka je nutné si uvědomit, do které skupiny patříte, a patřičně se podle toho zařídit.
Miroslav Böhm

Steve Cradock - Running Away

> Více: MySpace.com
> Verdikt: 7/10

---

Zaostřeno na: The Boxer Rebellion - Union

Label: iTunes
Datum vydání: 11.1.2009
Žánr: alternative rock

Národnostní směska (dva Britové, Američan a Australan), která se pojmenovala po povstání, jež na konci minulého století proběhlo v Číně, vydala 11. ledna skrze iTunes svojí dvojku "Union". Kapela, která by si s sebou v roce 2004 na pustý ostrov vzala desku "OK Computer" od Radiohead, má jejich plakáty pořád v pokojíčku na zdi. Po čtyřech letech z nich akorát sfoukla prach. Nathanu Nicholsonovi nelze vokální podobnost s Yorkem upřít, instrumentální vynalézavost kapely však zůstala u obdivných pohledů. Experimenty / nápady, kvůli kterým byste překroutili váš žebříček hodnot - NE, poctivá alternativa navoněná shogazingovou psychedelií - ANO. To je třeba si ujasnit. Jejich zasněné kytary rozlité do prázdnoty jsou dobrým společníkem pro ty, kteří a) Yorkovi a spol. nikdy neodpustili "Kid A", b) Snow Patrol považují za skupinu hermafroditů, c) pád Cooper Temple Clause na samotné dno hanby a nevkusu se svojí poslední deskou (i přesto jich je škoda) ještě nerozdejchali. The Boxer Rebellion si s nějakýma zásadníma změnama hlavu nelámali. Mezi jejich debutem "Exits" a "Union" je tolik proměnejch jako mezi "Kid A" a "Amnesiac" od Radiohead. Místo jednoho roku jsme na "Union" museli čekat roky čtyři. Proti gustu žádnej dišputát, komu se líbilo "Exits", bude se mu líbit i "Union". Mezi tuto skupinu lidí patřím i já.
Tomáš Bláha

The Boxer Rebellion - Semi-Automatic

> Více: oficiální web, MySpace.com
> Verdikt: 7/10

---

Zaostřeno na: Polarkreis 18 - The Colour Of Snow

Label: Universal
Datum vydání: 17.11.2008
Žánr: indie pop, alternative rock

Šest kamarádů z Drážďan od svých třinácti let začalo zkoušet na hudebním poli, až se jim to po deseti letech snažení konečně povedlo. A splňují předpoklady, které má správná cool kapela mít: uhlazená image slušňáků, písně o lásce, které jsou tak působivé, že jim podlehne i ta, která pomyslný náctiletý práh překročila, a hlavní zpěvák si nenechá sypat popel na hlavu od jiných, ale přímo od sebe samého, kdy bez skrupulí prohlašuje: "Nevypadám ani jako chlap ani jako ženská." Někde mezi je to i s jejich hudbou. První, co vás napadne po poslechu desky, je, že i Němci mají své Coldplay, kteří se teď nosí, takže bod pro Polarkreis 18. Jejich hitovka "Allein, Allein" se hraje všude, mají značnou podporu médií, opět bod k dobru. Ale... přestože jsou další písně působivé, bez přehnaného patosu, sympaticky nahrané, zazpívané, ale zkrátka podobné jedna druhé, že začnou splývat. A texty jsou natolik triviální, jako by tahle parta kluků náhodně otvírala slovník a vybírala slova. Ale budiž, přece jenom jsou mladí, potencionální a kdyby je začala hrát česká rádia, určitě by to za poslední roky rozcupané renomé německé hudby alespoň o píď zvýšilo.
Katka Guziurová

Polarkreis 18 - Allein, Allein

> Více: oficiální web, MySpace.com
> Verdikt: 6/10

---