Poslední rozhovor jste s musicserver.cz dělali před rokem a půl. Co se u Horkýže Slíže od té doby změnilo, co je nového?

Dostávám do rukou knihu.
Juraj: Máme novou knihu. Je to taková multimediální kniha, je tam ještě vevnitř CD s jedním novým singlem, jsou tam fotky, krátké hovorové vstupy. Je to takový dodatek k tomu, pár blbostí, aby tam nebyly jen napsané stránky.

V ukázce jsem četl, že "pokiaľ sa slovenská skupina nepresadí v Čechách, ako keby ani nebola". Je to tím, že tu žije víc lidí, jsou větší prodeje, tour, nebo jde spíš o prestiž?

Marek: Jedno s druhým.
Juraj: Myslím, že když se slovenská kapela prosadí u vás, je to taková odměna za vynaloženou práci. Je to opravdu pěkný pocit dělat hudbu pro tak hodně lidí.

A jak stíháte tak velký nápor koncertů, nějaká stovka za rok? Nepolevíte příští rok?

Juraj: No teď byla i stopadesátka, každý třetí den.

Já jsem z Opavy, kde jste odehráli fakt dobré koncerty. Můžete si to vlastně pamatovat? Na stránkách míváte koncerty napsané, ale ne ty historické.

Marek: Opava, to byla Sportovní hala, Střelnice a Classic.

Jak si to můžeš pamatovat, vždyť jste už dali takovou tisícovku koncertů, ne?

Juraj: Já si to nepamatuju, to on. Ale tak tisíc asi ne. To tak poslední tři, čtyři roky je hodně koncertů.
Kuko: Tak tisícovka už byla, určitě.
Marek: Sedm roků hrajeme aspoň sto koncertů za rok.
Kuko: Tisícovka to je, dva tisíce ne.

Hrajete už ale patnáct let.

Juraj: Předtím to tak ale nebylo, to jsme hráli deset koncertů do roka, možná dvacet.

A myslíte, že "Kýže Sliz" byl ten přelom?

Kuko: Podle mě to byl už rok 2001. Dostali jsme se do rádií.
Juraj: "Festival Chorobná", tam byl "Lístok na Mars", který tak zarezonoval.

Vaše největší koncertní klasika, písnička, která vás hodně nakopla, je "L.A.G. Song". Na koncertech ji už skoro nedokážu vystát. Ale všichni ji chtějí, že?

Kuko: No tu jsme ještě nevyřadili. "Mašťal" už jsme vyhodili.
Juraj: Ale přesně tak, je to hit, poslouchali to mladí, staří, babky, dědci, všichni to znají a jde o to, že to na koncertě čekají.
Marek: To je jako když jdeš na koncert Nazarethu a nezahrají "Love Hurts".
Juraj: Nebo Kabáti "Pohoda". Takové ty hity, co hrají, i když nevím co.
Marek: Je jedno, jestli se ti to líbí nebo ne, musíš to brát.

Na příští rok chystáte desku - stihnete ji do letní sezóny?

Kuko: Nenene, až na podzim. Teď sbíráme nápady, ale na září už máme sjednané studio. Proto taky nebude tolik koncertů. Logicky už je to dva roky od poslední desky, tak nemá smysl to hustit do těch lidí.

A chcete na ní zkoušet zase nějaké nové mimožánrové výlety jako "R'n'b Soul"?

Kuko: Hlavně chceme naše klasiky. Jsme zjistili, že to je sice dobré, líbí se to uším, když něco napodobíš, ale lidi chodí na klasiku.

K parodii "R'n'b Soul" se chci zeptat, jestli vám vadí ten frajerský styl rapperů nebo se vám nelíbí ta hudba?

Kuko: I tam jsou dobří a zlí. A ta frajeřina k tomu patří.
Juraj: Slyšel jsi nové album Veca? Klip "Turista" je perfektní, Star Trek, vypadá úplně bomba. To jako můžem, takové věci, které jsou fakt s nadhledem, je tam sranda, jsou tam i vážné věci, ale on ví, o čem zpívá. Je kopec takových "já jsem gangster z Petržalky" a směješ se, protože má šestnáct let a od maminy si večer půjčí pět stovek.
Kuko: To je jako když pánkač má doma bohaté rodiče a zpívá o tom, že žije na smetišti.
Juraj: A je mu tam dobře.

Kdy jste vlastně na knize "Smaragdové oči" začali pracovat?

Kuko: Od roku 2003 jsme to začali zapisovat. Občas jsem řekl, že je něco dobré, že bychom to mohli zrýmovat, ale někdo pak navrhl, "víš co, hodilo by se to více do filmu". Tak jsem začal dělat rubriku "jako že film".

Proto podtitul "Alebo čo sa nezmestilo do filmu".

Kuko: Byli bychom rádi, kdyby se uskutečnil film z této knihy. Vlastně před rokem jsme tu s Danem Kvasnicou byli, setkali jsme se s filmaři, ale nakonec to tak vykrystalizovalo, že uděláme napřed knihu a pak z toho něco možná vyjde.

Mimochodem - představte trochu spoluautora Daniela Steel Kvasnicu.

Kuko: Byl fanoušek, jednou na koncertě se s námi bavil v backstage a zůstali jsme kamarádi. Daniel Kvasnica do té knihy dal svůj život. Tam jsou vymyšlená jména, například on tam vystupuje jako Martin, fanoušek Smaragdových očí.

Z ukázek to vypadá jako docela vážná literatura. Nebo to je hodně nadnesené?

Kuko: Já si myslím, že je to nadnesené. Třeba Martinova máma si tam nosí domů chlapy opilé, ona sama je opilá, ale v reálu Danova máma taková není. Takže udělali jsme z toho takový rokenrol, jinak by to lidi nezaujalo. Zdálo se mi to docela vtipné, že se tam Martin u každé snídaně setkává s cizími lidmi, takže mu dávají rozumy do života Emanuel Bacigala, ortodoxní křesťan, buddhista, policajt...

A kdo je ten Emanuel Bacigala?

Kuko: V té knize hraje chlapíka, který toho strašně moc v životě zažil, je silný, všechno ví a stále říká Martinovi, jak má být chlap. V písničce "Emanuel Bacigala" naopak neví nic. Je to takové příbuzné "Traja spití roboši", kde opilí pracovníci vždy umí vysvětlit, proč je ta práce špatně udělaná.

Koukáte na koncertech, že někdy vzadu za teenagery postávají i starší ročníky?

Kuko: Ano, ano, stává se. Na jedné autogramiádě chlapec říkal, že chodí na každý náš koncert, že už byl na osmi. A za ním taková padesátnice říká, že se s osmi koncerty může stydět. Ona musela být tak na sto koncertech.

Ptám se proto, že můj tatík říká, že jste fakt dobří, má rád vaše hudební nápady.

Juraj: Vidíš, to je vidět, že jsme generační kapela, poslouchá to otec se synem.

Poslední album "Ukáž tú tvoju zoo" dostalo na musicserveru 6/10. Setkali jste se často s názorem, že jste se zhoršili, že už to není ono?

Juraj: Lidem se to líbí stejně. Mladí řeknou, že perfektní je "R'n'b Soul". Zase ti, co nás znají od začátku, řeknou, že jako dobré, sranda, ale že ty desky předtím byly lepší. Těžko říct.
Kuko: Jsou přísnější z desky na desku, zas nám to nedovolí zaspat, musíš do toho dávat maximum.

Podle mě je "Ukáž tú tvoju zoo" textově nejpovedenější ze všech desek.

Kuko: Já s některými textami... ani ne bojuji, ale už neudělám nic. Že bych je dnes napsal jinak. Nebo se nad nimi smějeme a zdá se mi to trapné.

Prý berete inspiraci všude. Který z dojmů z tohoto rozhovoru se dá použít do písničky?

Kuko: Nic jsem si nezapsal, protože mám mobil v nabíječce. Tak si dostal vlastně odpověď. Já se na ten mobil tak spoléhám, že jak tam něco nezapíšu, tak mi to vypadne z hlavy.

Velké úspěchy obvykle slavíte s klipy, teď chystáte "Striptérku" na leden. O čem bude video?

Kuko: Námět jsme vymysleli v Americe. To jsme byli na haluškách u Slováka a on říkal, že mu ukradli auto, tak jsme byli v krčmě. Zničehonic pro něj udělané překvapení "Happy Birthday To You" a striptérka kolem něj. No a pak se ozval týpek, co nabídl, že nám udělá videoklip.

V "R'n'b Soul" jsi čůral do nádrže auta, v "Líza a Wendy" jsou tancující vši, co bude ve "Striptérce"?

Kuko: Možná bys čekal strašný rokenrol, ale ne. Ono to je 3D animované.

Říkáte, že nebudete zpívat o politice. Ale co říkáte na euro u vás?

Kuko: Bude se na to vzpomínat... Však rappeři budou zpívat o tom, že mají eura, né koruny, to tak dobře zní. Budou mít řetězy s éčkem na hrudi.

Už máte nachystané Vánoce?

Kuko: U nás neslavíme Vánoce, ale svatého Bimba. To je skoro stejné, ale on nejen nosí dárky, ale i vaří. Štědrý večer, všechno zařídí, my to máme vlastně bez starostí.