Pokolikáté už vlastně Candy Dulfer zavítala do Prahy? Jestli se nemýlím, tak po sedmé, což už pomalu přestává být seriálem a začíná být koncertní telenovelou. Je zajímavé, že po úvodních koncertech ve velkém sále Lucerny (nepočítám-li intermezzo v Roxy) to bylo již po několikáté v Lucerna Music Baru. Dalo by se říct, že stejně jako Maceo Parker si tenhle klub oblíbila a lehce stísněný prostor si užívá i pro těsný kontakt s diváky.

Tentokrát si ani nedávala tolik na čas a pět minut po deváté hodině naběhla společně s kapelou na pódium, aby rozehrála další z úspěšných dílů. Na sobě měla delší černý lesklý pulovr, fialové elasťáky a asi deseticentimetrové podpatky, což vlastně není vůbec podstatné, protože i kdyby na sobě měla tahle Holanďanka pytel, ve chvíli, kdy zasune svůj saxofon mezi rty, stává se z ní nejvíc sexy ženská v sále.

Candy Dulfer. Jak je u Candy Dulfer zvykem, koncert rozpálila hned první skladbou a nepovolila až do konce. Prakticky ihned návštěvníky zahrnula řádnou porcí funky a novinkami z poslední desky "Candy Store". Ale zahrála například i úplnou novinku "On And On", kterou dle vlastních slov živě předvedla pouze párkrát.

Mistrně dávkovala energické groove nářezy, které sem tam prokládala smooth jazzovými věcmi. Letošní koncert nebyl zase tak odlišný od předchozích, jen byl snad nejpestřejším, jaký jsme v jejím podání mohli slyšet. V její muzice se vedle podstatného funky a soulu postupně objevily prvky r'n'b, popu, acid jazzu a naopak o něco progresivnějšího fusion. Vždy ne úplně výrazně, ale přeci jen se charakter jednotlivých songů znatelně lišil.

O samotné hře Candy Dulfer a její skupiny snad ani nemá smysl psát. Kdo toto zkrátka nezažil, neví. Neskutečnou energii, se kterou se opírala do svého saxofonu, se jí dařilo šířit ještě do okruhu dobrých padesáti metrů a strhávala tak s sebou nejen ostatní muzikanty, ale zejména pak i diváky. Stačil o něco živější song a publikum se v kratičké chvíli rozpohybovalo či roztleskalo. Snad se shodnu s ostatními návštěvníky, že vibrace jejího saxofonu rozechvívají až ve slabinách.

Opravdu podstatné věci se začaly dít až v druhé části koncertu, kdy nasadila o něco starší věci a kdy se celé vystoupení proměnilo v jednu velkou párty. Vše začalo Princovou "Life Of The Party", která měla bouřlivý ohlas u publika, a pokračovalo přes "Give Me Some More", v němž si střihla malou orgasmickou etudu. Vše vyvrcholilo v bloku "Pick Up The Pieces / Sax-a-go-go", přičemž první v pořadí rozpálila celý Lucerna Music Bar doběla v čele s bubeníkem, s nímž si střihla dosti dlouhý duel.

I přídavky, jež si rozvášněné publikum bleskurychle vynutilo, stály za to. První měla na triku především Leona. Bláznivou směskou soulovo-r'n'b hitovek od "Clean Up Women" přes Shaggyho a Barryho Whitea až po Beyoncé a její "Crazy In Love" se Leona rozloučila. Druhým přídavkem pak byla "Lily Was Here" v klasické verzi s kytarou Ulco Beda. Téhle intrumentálce ani necelých dvacet let neubralo nic na její kráse a dokonalosti a o koncertní podobě ani nemluvě. Koneckonců Candy Dulfer zraje spolu s touto písničkou.

Mí Pražané mi rozumějí - i tak by se daly v krátkosti glosovat pražské koncerty Candy Dulfer. Samozřejmě lecjaký interpret tvrdí, že jsou diváci skvělí, ale téhle dámě to prostě uvěříte a ona to koneckonců dokládá neustálým koncertováním u nás. Letos také slíbila, že se za rok opět uvidíme, takže... příští podzim.

Obsáhlou fotogalerii z koncertu naleznete zde.

Candy Dulfer & Band, Lucerna Music Bar, Praha, 23.10.2008