Ruslana se stala vítězkou Eurovision a vydává první mezinárodní desku, ale ve své rodné řeči - ukrajinštině. Vzhledem k žánru, který si vybrala, to však vůbec není na škodu, spíš naopak. Na svém debutu "Diki Tanci" zmodernizovala starověké etnické rytmy a rozdělila desku do několika tématických tanců.
Eurovision Song Contest (evropská soutěž, do které každý stát vyšle jednoho zástupce, ale nepleťte si to s World Idol - světovou SuperStar) pravidelně vybírá nové objevy na hudební scéně a letos se tou novou tváří a možná budoucí hvězdou stala mladá Ukrajinka, která si říká
Ruslana. Prorazila s napůl anglicky, napůl ukrajinsky zpívanou vskutku energickou skladbou "Wild Dances", kterou najdete na její debutové desce "Diki Tanci (Wild Dances)" jako bonus track. Zatímco z Idolů vypadávají sice dobří zpěváci, někteří si i skládají sami hudbu, ale především je to soutěž založená na hledání performerů, na které se lepí spousta hudebníků a textařů, kteří hledají zákazníka a potřebují si přivydělat, z Eurovision vycházejí často hudebníci sami o sobě.
Ruslana určitě není výjimkou, sice azbuku neumím, ale jak jsem rozluštila z těch pro mě hieroglyfických písmenek, pod všemi skladbami na desce je podepsaná jako autorka.
Začalo to hezky, teď už jen zbývá, aby ta muzika stála za to. A to vskutku stojí. Nejsem příznivec žánru, který
Ruslana předvádí na "Diki Tanci" (zatím). Běžně tuhle hudbu neposlouchám a kromě "Wild Dances" byla deska pro mě úplně nová a ze začátku jsem si vůbec neuměla představit, co mě čeká. A už na tento první poslech mě velmi příjemně překvapila. Na "Diki Tanci" najdete sbírku tanců moderně pojatých, ale založených na antických a řekla bych, že občas i středověkých nebo keltských rytmech. Ruslanu konkrétně inspirovala hutsuanská horská hudba, možná některé songy mají i orientální nádech, ale nic se nepřehání a celé je to divoký mix všech možných novějších i starších rytmů a melodií. Jedním slovem skutečně originální kompilace a navíc zpívaná v ukrajinštině, která je přece jen trochu jiná než nám možná moc libozvučně neznící ruština. Nabízí se otázka, proč
Ruslana nezkusila anglické texty, když deska vychází mezinárodně, protože většina posluchačů chce dřív nebo později vědět, o čem skladby jsou. Ale i když obvykle bývám pro anglickou variantu, tentokrát je dobře, že
Ruslana zůstala věrná svému rodnému jazyku. K tomuhle typu muziky se ukrajinština hodí, což je možná slabé slovo, přímo padne jak ulitá.
Kromě toho, že je deska velmi různorodá, ale přitom nijak neexperimentuje se střídáním žánrů, sazí spíš na střídaní všemožných rytmů, je i zajímavě koncipovaná. Skládá se z deseti tanců, když nepočítám bonus a remix, a každý má své téma. Většina je v dost nabitém tempu, nenechte se zmást volnejším začátkem, na desce je jediná balada "Ja tibje ljublju". Už to, co jsem napsala doposud, svědčí o velmi dobré desce. Ale "Diki Tanci" je navíc velmi vyrovnané album a
Ruslana není jen dobrá zpěvačka, která má pro tuhle hudbu tu správnou barvu hlasu, ale i skvělá hudebnice. Má velký cit pro smíchaní všech složek, aby skladba nezněla přeplácaně a zároveň byla bohatá na nástroje a melodie.
"Diki Tanci" je živá deska s hudbou, která se jen tak někde neslyší a je jen dobře, že
Ruslana se vydala vlastní cestou, která jí, zdá se, vyhovuje. Pro nás je potěšující, že tu máme konečně trochu jiný žánr než pořád jenom pop nebo rock, který volí věština vítězů podobných soutěží. Myslím, že
Ruslana díky tomu ani nebude příliš komerční a spíše by z ní jednou mohla být další
Sarah Brightman. Snad jedinou výtkou je absence anglických překladů v bookletu, abychom také věděli, o čem zpívá. Jinak ale
Ruslana nahrála povedenou originální desku.