Jistota v kramflecích a uhlazenost, to je ten důvod

01.09.2004 04:00 - Luboš Kreč | foto: facebook interpreta

Kalifornští uhlazení kytarovkáři Hoobastank mají na světě už nějaký ten týden třetí desku "The Reason". Za oceánem se jim daří výtečně, v Evropě je to trochu slabší, v Česku bída. Přitom není důvod jimi opovrhovat - pokud vám nevadí přímočarý, dobře odvedený a melodický post-grunge, jsou pro vás to pravé.
6/10

Hoobastank - The Reason

Skladby: Same Direction, Out Of Control, What Happened To Us?, Escape, Just One, Lucky, From The Heart, The Reason, Let It Out, Unaffected, Never There, Disappear

Autor je redaktorem iDNES.

Celkový čas: 41:54
Vydavatel: Universal
Čtyřka z Kalifornie Hoobastank platí ve Spojených státech za opravdové hvězdy a jejich alba, dosud vydali tři, patří mezi komerčně velmi atraktivní sortiment. Potvrzuje to i případ posledního kousku "The Reason", který jednak urodil rádiové hity "Out Of Control" a "The Reason", jednak se slušně dlouho pohyboval ve vrchních patrech prodejních hitparád. Do Česka deska dorazila se zpožděním, ale posluchači mohou být rádi, že je vůbec k dispozici, protože ona není tak úplně špatná, jak by se na post-grungeové hezounky á la Creed mohlo zdát. Když totiž Hoobastank zapomenou na zamilované páry a zasněné oči hledící do jasné noční hvězdné oblohy nad Los Angeles, umějí natočit docela energický a příjemně se poslouchající syrový nářez. Vlastně jsou kapelou pro všechny, jak už to u podobných spolků bývá: ne sex, drogy a rock'n'roll, ale láska, spokojení rodiče a nějaká ta kytara do toho. Ber, nebo nech být.

Album začíná písničkou, kvůli které se vyplatí mít Hoobastank rád. "Same Direction" ukazuje kvartet ve světle plném energie, řezavých kytar, vysokých obrátek a přímočarých melodií. Pokud vám imponují svou výbušnosti britští Lostprophets, tahle pecka od Hoobastank vám jistě učaruje. Zřejmě ještě lepší je singl "Out Of Control", protože v sobě snoubí kromě elegantní syrovosti také hrátky se zvukem a gradační přechody. Z podobného soudku, jenž posluchače vede stezkou svižného post-grunge, jsou také písně "Let It Out", "Just One" či "What Happened To Us?". V poslední jmenované se navíc dobře zračí další přednost Hoobastank, kterou jsou chytlavé melodie. Nejsou nijak monumentální, žádné klenuté impozantní kýčovitosti, ale takové středněproudové chuťovky.

Vedle zmíněných - řekněme - vypalovaček, jež obstarávají dvě třetiny alba, Hoobastank spoléhají především na lámané kousky, které plynou v nikterak zběsilém tempu a dávají Douglasi Robbovi prostor, aby nechal svůj v podstatě tuctový hlásek pořádně rozeznít oněmi melodiemi. "Lucky", "From The Heart" nebo "Disappear" jsou přesně takové, je to spíše pop než rock, ale lidem v rádiích se to určitě zamlouvá, tož proč to nedělat, že? Bohužel bezpohlavnost, která z toho čiší, zbytečně snižuje jinak vcelku slušné skóre zbylých pecek.

Nebýt ucouraných cukrátek, jakou je hit "The Reason", tahle deska by si zasloužila možná i osm bodů, pokud bychom ji hodnotili v rámci post-grungeového mainstreamu. Není to nic objevného ani záslužného, ale Hoobastank produkují povětšinou našláplou, v kramflecích jistou a nekomplikovanou muziku. A proto všechno nadprůměrnou.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY