Čekání na nové studiové album nám Radiohead krátí čerstvým EP "Com Lag (2Plus2IsFive)", které přináší jejich klasický amalgán rocku, balad i experimentální elektroniky v remixech, živých i alternativních verzích z b-stranách singlů, které doprovázely album "Hail To The Thief".
© facebook interpreta
Na tomto EP je něco divného od samotného začátku. Prodává se po celém světě, ale má booklet v japonštině a na obalu nápis "This compilation is for Japan." Ne,
Radiohead se neodstěhovali do Japonska, jen se svérázně rozhodli dovršit počet desek slíbených ve smlouvě své nahrávací firmě. Vzali exkluzivní
japonskou kompilaci b-stran singlů z posledního studiového alba "Hail To The Thief" a bez jakýcholiv změn ji vydali jako regulérní EP. Ve filmu "Meeting People Is Easy" jsme viděli, že
Radiohead neradi hrají podle pravidel hudebního byznysu, proto možná toto
kulantské řešení. Pro jejich fanoušky to znamená, že pokud si nekupovali jednotlivé singly z "Hail To The Thief", "Com Lag EP" jim poskytne kompletní servis b-stran a rarit, které se na nich objevili. O nic méně a také, bohužel, o nic více.
Podle detailního pozorovnání mají
Radiohead hned několik druhů fanoušků. Nejstarší jsou ti, kteří se k nim přidali v době grungeového hitu "Creep", další přibyli po "Bends", zcela jiní fanoušci je objevili po "OK Computer" a další zase po "Kid A" a "Amnesiac". Musím se přiznat, že patřím k těm prvním a s každým dalším albem jsem s nimi hudebně rostl a objevoval nové a nové hudební krajiny. A že bylo co objevovat! Každá deska mne posunula trochu dál, až se mi stalo, že po "Amnesiac" jsem své velké učitele přerostl. "Hail To The Thief" mi připadlo trochu jako hraní na jistotu, ačkoliv po všeobjímajícím experimentátorství "Kid A" už asi nebylo kam dál jít. V
recenzi na musicserveru dal kolega Ondřej Pravda desítku, u mě ale převládly spíše rozpaky. A ani "Com Lag" je nerozptýlilo. Remixy, alternativní mixy, živé nahrávky i dosud nevydané skladby ze tří posledních britských singlů "There There", "Go To Sleep" a "2+2=5" odrážejí schizofrenii, ve které
Radiohead už nějaký pátek visí. Jejich tvorba se rozprostírá od melancholických kytarových balad až po abstraktní techno.
Nejlépe paradoxně dopadly remixy. Mají je na starosti Cristian Vogel a
Four Tet a nesou se v duchu abstraktní elektroniky a v obou případech ještě zesilují podivnosti svých originálů. Jak "Remyxomatosis" tak i "Skttrbrain" (skladby dostaly od svých remixéru i nová jména) jsou nepoměrně zajímavější než původní skladby z "Hail To The Thief". Jak Vogel, tak i
Kieran Hebden alias
Four Tet dokázali to, co každý správný remix musí umět - pomohli vytáhnout to lepší a potlačit mouchy. Nová skladba - instrumentálka "I Am Citizen Insane" a abstraktní trip hop "Paperbag Writer" je dalším příspěvkem Radiohaed do této kategorie a také diskuze, jestli by se měli do takto riskantních kroků pouštět. Samostatnou kapitolou je závěrečná "Where Bluebirds Fly", která prý sloužila jako úvodní motiv na začátku koncertu. Tři minuty temných syntezátorových ploch možná leckterého návštěvníka jejich koncertu uvedla do černých depresí, jako závěrečná skladba tohoto EP možná symbolicky uzavírá jednu epochu
Radiohead. Je určitě moc dobré, že se odvážili do tak zvláštního teritoria jako je kompinace současných avantgardních glitch a click'n beepových kompozicí a popu, ale pro jejich typického fanouška to bude asi velmi těžce stravitelné, pro někoho, kdo tuto scénu sleduje, zase příliš mělké. Od chvíle, kdy si Tom York koupil kompletní katalog neslavnějšího labelu avantgardní elektroniky Warp a rozhodl se, že tohle další cesta pro
Radiohead (jak zní známá legenda), mám k
Radiohead mírně rezervovaný postoj. Zatím vždy se to dalo překousnout, hlavně protože to prostě jsou
Radiohead a odvaha se kterou se do experimentů s laptopy pouští je minimálně obdivuhodná. Pořád ale čekám, kdy to nebude znít nuceně a konečně to opravdu vyjde. Ani na "Com Lag" jsme se toho bohužel nedočkali.
Druhou a nutno říci, že zcela odlišnou tvář,
Radiohead ukazují v kytarových baladách. Tady jde opravdu slyšet, že jsme v oblasti b-stran, skladeb které prostě nebyly dost dobré, aby se vešly na regulérní album. A při jejich poslechu je jasné, proč. Alternativní mix "I Will (Los Angeles Version)" je stejně zbytečný jako jeho originál na "Heil To The Thief", "I Am A Wicked Child" je zapomenutelná skladba s velmi minimalistickými aranžemi, což platí i o "Gagging Order", jakési akustické kotlíkárně pro velmi temné podzimní večery. Zajímavé je, že to je snad už poslední vydaná rarita z nahrávací session pro geniální "OK Computer". York s klavírem, to je "Fog (Again)" - původně b-strana z jednoho singlu z "Amnesiac", tady v živé verzi. Zoufale utahaná balada, kde si Tom zkouší jaké je to být
Elton Johnem. Never more, please! Řekl bych, že v tomto ohledu se
Radiohead vyčerpali na prvních těch albech a věci jako "No Surprises" nebo "High And Dry" už nikdy nezopakují. Výborná je živá verze "2+2=5", kde to York a spol. jak se patří rozpálí. Je to také jediná úplně
nová skladba, která se zatím na žádném nosiči neobjevila. Osobně jsem se po poslední albu divil, proč se opravdu nevrátili k rockovějšímu pojetí, jak ještě pár měsíců před dokončením desky slibovali. "2+2=5" společně s "There There" a "Go To Sleep" patřila na albu k nejlepším. Snad se tedy dočkáme na příštím albu. A ještě něco mne na tomto EP trochu rozhodilo. Datová stopa se slibovaným živým provedení "2+2=5" nejde na mém počítači přehrát. Možná bych musel mít japonské Windows, abych klip viděl, ale v tomto případě reinstalaci nové lokalizace asi oželím.
Fanoušek
Radiohead si "Com Lag" s radostí zařadí do sbírky nosičů své oblíbené kapely. Pokud si toto EP srovná s dalšími, které v této sbírce má, s "My Iron Lung", "Itch" nebo jinou kolekcí rarit "Airbag: How Am I Driving?", tak zjistí, že bývávalo lépe. "Com Lag" alespoň zkrátilo čekání na příští studiové album
Radiohead. Kam se vydají tentokrát?
Toto EP nic nenaznačilo a tak můžeme znovu jen hádat.