Za ulítlým pseudonymem Seňor Coconut se skrývá DJ a producent Uwe Schmidt, známý také jako Atom Heart. První polovinu devadesátých let intenzivně působil na německé taneční scéně, až se z toho musel jet na čas probrat do Latinské Ameriky. V Chile mu zřejmě spadl kokos na nos a co se dělo dál, se dočtete v článku.
© Ivan Novák / hudebniportal.cz V době, kdy všechno fúzuje se vším, se na dovolené v Chile pobláznil německý DJ a producent Uwe Schmidt a rozhodl se spojit latinskoamerické hudební nástroje a postupy s chladnou elektronickou klasikou
Kraftwerk. Hity jako "Tour de France", nebo "Music Non Stop" přearanžoval do rytmů salsy, merengue a cumbia a před čtyřmi lety vydal na albu "El baile Alemán" ("Tančící Němec"). Originálním nápadem připoutal pozornost, postavil živou kapelu z chilských muzikantů a chtěl s nimi vyrazit na turné po USA. Ovšem ne všichni jsou dnes vítáni v zemi svobody, proto nakonec sestavil osmičlenný band z dánských a německých latino/jazzových muzikantů. V loňském roce svůj vtip zopakoval a na dalším albu "Fiesta Songs" si vzal do parády hity Michaela Jacksona,
Deep Purple nebo
The Doors.
© Ivan Novák / hudebniportal.cz Jednou z prvních zastávek na letním turné Seňora Coconuta byl pražský klub Roxy, kam přijel v rámci festivalu
Respect. Lidí se sešlo tak akorát a dokonce i včas, protože v Roxy nyní musejí koncerty končit už ve 22:00. Uweho role v živém provedení je minimální, hezky po Kraftwerkovsku postává u svého laptopu a pouští základní beaty. Na to se nabalují conga a perkuse, pro Coconuta charakteristický zvuk marimby a vibrafonu, rytmus udává elektrický kontrabas, hezky to frázuje dechová sekce(trubka a saxofon - parádní, z roku 1939) a publikum hecuje jediný opravdový Latinoameričan za mikrofónem, Ča ča ča.
Zvuk přímo hned pod pódiem za moc nestojí, ale aspoň je tam dost místa pro Mardošovy taneční kreace, ostatní vykrůcají, jak se dá. Kraftwerkovské latino verze fungují skvěle, muzikanti se střídají v sólech a perkusemi a zvonci gradují atmosféru. Zato hity jako "Beat It" (Jackson) nebo "Smoke On The Water"(
Deep Purple) přijímám s rozpaky, zas tak originální už mi jejich coververze nepřijdou. Po hodině a čtvrt si vytleskáváme přídavek "Music Non Stop", kde si každý střihne libovolně dlouhé sólo. Exceluje především saxofonista
Thomas Hass. Muzikanti postupně odcházejí a po závěrečných kreacích rytmické sekce (basa, bicí) zůstává na pódiu sám
Seňor Coconut alias Uwe Schmidt. Jede už pouze eletronická smyčka v rytmu cumbia, Uwe ji začne efektovat a - zase nic. Uwe to utne a mizí. Potlesk, do desáté hodiny chybí ještě patnáct minut, kapela se tedy po druhé vrací a přidává už jednou zaznivší "Smooth Operator". Tato skladba byla už předělána tolika muzikanty, že mě "coco" verze nijak zvlášť nedostává. Publikum se naposledy zavlní v bocích a akce pro většinu lidí končí.
Kapela si však před Roxy dává cigáro a kamarádky zvou pohledného trumpetistu do blízkého baru. Po večeři dánská sekce muzikantů skutečně přichází a my s nimi ještě popíjíme do dvou hodin, kdy mají odjezd na další koncert do Záhřebu. Nemám koho balit, tak se bavím o muzice, každý z muzikantů hraje samozřejmě v dalších kapelách v Kodani. Vyměňujeme si emaily, slíbili, že pošlou vzorky.
Seňor Coconut / Ethnic&world music festival
Respect, klub Roxy, Praha, 30.6.2004