Možná je to naposled...

07.07.2004 05:00 - Zuzana Macháčková | foto: facebook interpreta

Thomas Anders, druhá polovina Modern Talking, se po druhém rozpadu této skupiny opět vrací na scénu se sólovou deskou "This Time". Nicméně to vypadá, že si spletl dobu - konzumní pop music, kterou nabízí jeho nová nahrávka, nezní moc opravdově a na to, jak dlouhou kariéru už má za sebou, ani moc vyzrále.
5/10

Thomas Anders - This Time

Skladby: King Of Love, Independent Girl, Tonight Is The Night, Live Your Dream, Nothings Gonna Stop Me Now, Playing With Dynamite, Every Little Thing, World Of Stars, Night To Remember, This Time, In Your Eyes, How Deep Is Your Love, Paradise
Celkový čas: 47:33
Vydavatel: BMG
Modern Talking patřili k těm diskotékovým skupinám, jejichž skladby se líbily, dobře se pamatovaly a jednoduše sloužily k pobavení. Dnes se na ně vzpomíná vždycky, když je řeč o osmdesátkách a zlaté éře disca. Thomas Anders je jednou polovičkou tohoto německého dua, které zformoval v roce 1983 s Dieterem Bohlenem. Hity jako "You're My Heart, You're My Soul" nebo "Cheri Cheri Lady" se asi nezapomínají. Nicméně jako skupině jim to moc dlouho nevydrželo, rozpadli se v roce 1987 kvůli osobním neshodám. Thomas Anders začal sólovou kariéru, o dva roky později mu vyšla deska "Different", která se docela chytla, tak pokračoval ve vydávání dalších nahrávek, jednu si dokonce střihl ve španělštině.

V roce 1994 přišel ne moc dobrý nápad dát Modern Talking zase dohromady, s první deskou po comebacku "Back For Good" se vrátili v roce 1998. Jestli ne tenkrát, určitě v roce 2000 bylo jasné, že Modern Talking už nemají moc světlou budoucnost. Ten rok si pamatuji velice dobře, protože se dá říct, že to byl rok ve znamení "80's are back". Spousta osmdesátkových kapel se vrátilo nebo vydali desku s přelomovým hitem. A-ha vydali "Minor Earth Major Sky", U2 "All That You Can't Leave Behind" s hitem "Beautiful Day", Erasure se chystali vypustit do světa "Loveboat" a Modern Talking se taky hlásili o slovo. Nicméně zatímco předchozí jmenovaní vhodili velmi kvalitní želízka do ohně, která měla daleko do naivity osmdesátkového elektropopu, Modern Talking nejenomže sázeli pořád na stejný recept, ale ještě k tomu jejich nové počiny měly hodně daleko do jejich největších hitů. Běžného posluchače by nejspíš napadlo, že už se z toho konečně museli poučit a buď to zabalit, nebo zkusit něco skutečně nového. A pak přišel druhý rozpad, který přinutil Anderse se vrátit k sólové karíéře.

Thomas Anders nepředvádí na desce "This Time" takovou tragédii, jako byl comeback Modern Talking, ale pořád to na nás zkouší tím stejným. Texty jsou plné klišé a některá slova se až příliš často opakují, což je překvapivé, protože se na desce prostřídalo množství různých textařů. Ano, čtete správně, i když má Thomas Anders za sebou přes dvacet let kariéry, hudbu i texty si nechává psát. Spolupracoval jen na skladbě "In Your Eyes". Pokud jde o hudbu, je to taneční popík pasující do devadesátých let. Je pravda, že podle mého názoru taneční popík je to nejlepší, co nám devadesátky přinesly, ale dneska to už prostě není ono. Asi by nebylo to pravé ořechové, kdyby se Thomas Anders snažil tvořit hity podobné těm osmdesátkovým a ani by mu nesedlo poskakovaní v rytmech r'n'b, aby se přizpůsobil současnosti. Po pravdě řečeno, není tu pro něj moc možností, když nemá v ruce kytaru. Asi se přestanu zabývat tím, který žánr by mu sedl, protože to není moje starost a odpověď na tuhle otázku je dost problematická... Vrátím se radši k desce, kterou mám před sebou. Faktem je, že muzika na "This Time" působí, jako by byla složená z nutnosti, vidím to tak, že Thomas chce za každou cenu pokračovat v kariéře, i když není moc co nabídnout. Opravdu texty vůbec nic neříkají a hudba ve vás nevyvozuje ale vůbec žádné pocity. Začíná to jako klubová music, takže si pomyslíte, další kmet, co chce být moderní. Čas od času je tam sbor nebo zkreslené hlasy, takže vlastně Modern Talking v novodobém kabátě, ale jen pokud jde o styl. Modern Talking nikdy nebyli moc charismatickou skupinou, ale ten poslední výraz, který měli, úplně ztratili.

Zatím to vypadá, že na téhle desce není nic pozitivního, ale nemůžu zas tvrdit, že je to úplný propadák. Jenom v sobě nemá žádný náboj, který by vás přiměl, aby se vám album zalíbilo a pouštěli jste ho aspoň chvíli častěji. Vypadá to, jako by Thomas Anders neměl nic, co chtěl svou hudbou dokázat, vyjádřit - jednoduše tuhle desku nejspíš vydal, aby vydal aspoň něco a hned tak se na něj nezapomělo. Bohužel, jestli to takhle půjde dál, zapomene se na něj velmi brzy. Abych nenechala otevřenou otázku, kam s ním, možná by jeho budoucnost mohla být v klavírních a orchestrálních skladbách, třeba písnička "This Time" není zas tak špatná, hudba toho typu plus textař, co psal poslední skladbu "Paradise", by mohla být slušná kombinace. Někdy méně znamená více. Ať už je však budoucnost Thomase Anderse jakákoli, rozhodně ji nevidím v tanečním popu.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY