Čtyři úspěšná alba a více než deset let společného muzicírováni mají za sebou britpopoví harcovníci Supergrass, což je bezpochyby dobrý důvod pro menší rekapitulaci. Album s lakonickým názvem "Supergrass Is 10: The Best Of 94-04" právě vychází.
8/10
Supergrass - Supergrass Is 10: The Best Of 94-04
Celkový čas: 71:27
Skladby: Caught By The Fuzz, Pumping On Your Stereo, Alright, Moving, Richard III, Grace, Late In The Day, Seen The Light, Mansize Rooster, Sun Hits The Sky, Kiss Of Life, Mary, Going Out, Lenny, Bullet, It's Not Me, Rush Hour Soul, Strange Ones, Lose It, Time, Wait For The Sun
Vydavatel: EMI
Přestože vždy spíše vykukovali za zády slavnějších britpopových souputníků, svých patnáct minut slávy si
Supergrass užili vrchovatě, to je bez debat. Kdyby ale dnes měli tito ďáblíci tak něco kolem dvaceti, vsadím boty, že po nich hudební talent-skauti půjdou jako slepice po flusu.
Supergrass totiž vždycky zdobilo (a dosud zdobí!) to, co nyní rozčepýřeným frackům s kytarou mnohdy chybí - nadhled, smysl pro humor, hudební uvolněnost, přirozenost a hlavně schopnost sázet jeden neodolatelně dryáčnický hit za druhým.
Leč, hudební šoubiz je mrcha nevděčná. Je třeba chrlit stále nové "ksichtíky" s chytlavými promo stories. A těmto vtipálkům je dnes už přeci jenom dost přes třicet. Ve volných chvílích se kromě piva a trávy věnují taky svým ratolestem, starají se o domácnost nebo o záhonky s rajčaty. Jak uznáte, na rockový rebely nic moc. Z tohoto pohledu už jsou
Supergrass vlastně mrtví... Ale ne pro nás! Fanoušci, které si za uplynulých deset let zaháčkovali, už je neopustí. Stále je to přeci ta pohodová parta, kterou byste si rádi pozvali na mejdan. Jejich loňský koncert v Akropoli jsem bohužel prošvihnul, takže tady nebudu rozumovat, jak že jsou naživo neodolatelní, ale je pravda, že jsem si před pár lety hodně přál, aby právě oni (nebo to byli
Reef?) zahajovali můj maturitní večírek a já mohl s frackovitým úšklebkem konečně vstoupit do "opravdového" života -
"We are young, we run green / Keep our teeth, nice and clean / See our friends, see the sights, feel alright / We wake up, we go out, smoke a fag / Put it out, see our friends / See the sights, feel alright..." ("Alright").
Dnes už můžou být pánové nad věcí (stejně jako já), nepotřebují nic dokazovat a nikdo to po nich ani nechce (bohužel, není můj případ), můžou si užívat. Po hudebně vyrovnaných a komerčně více či méně úspěšných albech "I Should Coco", "In It For The Money", "Supergrass" a "Life On Other Planets" je tu čas pro time-out. Dvacet jedna "best of" skladeb na čtyři řadovky? To vypadá jako solidní úlet, že? Ale jak jinak chcete sestavit výběrovou desku kapely, která vydává prakticky jenom singly? Oni, chudáčci, snad ani neumí složit nějakou nudnou ukoptěnost, což potvrzují i dvě nezbytné novinky - tvrdá vypalovačka "Bullet" a trochu "experimentálnější" singl "Kiss Of Life". Standard, který potěší. Je vám tedy doufám jasné, že vypočítávat skladby, které chybí nebo přebývají, tady opravdu nehodlám. Projděte si playlist a udělejte si názor sami... Tak dobře, jen tak namátkou postrádám "Tonight", "G-Song", "Cheapskate" - a to se bavíme pouze o desce "In It For Money". Já říkal, že to nemá cenu.
Rada na závěr - až se budete chystat na první rande s nějakou úžasnou roštěnkou, až se budete nervózně klepat jako ratlík, zkuste si na cestu pustit
Supergrass...