Genialita zabalená v šedi se nepočítá

02.05.2004 18:15 - Luboš Kreč | foto: facebook interpreta

Domovské vydavatelství Geffen připravilo i přes odpor stávajících a bývalých členů Guns n' Roses kompilaci "Greatest Hits". Ta sice opět dokazuje, že Axl Rose a spol. byli geniální muzikanti, ale jinak nepřináší zhola nic. Naopak je spíše odfláklá.
6/10

Guns n' Roses - Greatest Hits

Skladby: Welcome To The Jungle, Sweet Child O' Mine, Patience, Paradise City, Knockin' On Heaven'S Door, Civil War, You Could Be Mine, Don't Cry (Original), November Rain, Live And Let Die, Yesterdays, Ain't It Fun, Since I Don't Have You, Sympathy For The Devil

Autor je redaktorem iDNES.

Celkový čas: 79:11
Vydavatel: Universal
S touhle deskou je potíž. Předně, kapela jí opovrhuje, nesouhlasí s ní, nejraději by ji zprovodila ze světa. Ačkoli si někteří bývalí členové Guns n' Roses nemohou přijít na jméno, v otázce kompilace "Greatest Hits" se vzácně shodli a popohnali label Geffen ještě před jejím vydáním před soud. Proč? Jednoduše se jim nelíbilo, jak je album udělané. A měli pravdu. Jenže soud si to nemyslel a "Greatest Hits" mohlo v březnu vyjít. Pro skutečné fanoušky kapely to ale moc dobrá zpráva není, protože jestli tohle má být rozloučení s jednou z nejzásadnějších rockových skupin všech dob, tak potěš pánbůh. Člověk by totiž čekal větší péči, když se připravuje první pořádná kompilace formace, která prodala desítky milionů desek a svého času vyprodávala statisícové stadiony (a co si budeme nalhávat, kdyby se Gáni dali opět dohromady v nejsilnější sestavě, Wembley by s přehledem vyprodali několikrát za sebou).

Hodnotit vlastní hudební materiál, jenž je na "Greatest Hits" ke slyšení, není důležité, protože tahle banda měla talentu na rozdávání a de facto všechno, na co kdy šáhla, se ve zlato proměnilo. I ty coververze ze "Spaghetti Incident", ač nešahaly ani po kotníky předešlé produkci, se daly dobře snést. Problémem tohoto alba je jednak složení pecek, jednak formální stránka. Předně nechápu, proč je zmíněné předělávkové CD zastoupeno dvěma kousky s přívažkem stoneovské "Sympathy For The Devil". Ano, "Since I Don't Have You" byl docela slušný hit a do historie Guns n' Roses nepochybně patří, ale "Ain't It Fun"? Dovolte, ale to je omyl jako prase! A proč netradičně koncipovaná deska "Lies" má na výběru pouze jednu vzpomínku "Patience", kam se poděly výtečné libůstky "Used To Love Her" nebo klasika "You're Crazy"?

Jistěže "Appetite For Destruction" a obou "Use Your Illusion" si posluchač užije vrchovatě, akorát že rozsah deseti skladeb, který je této trojici vyhrazen, je ukrutně malý, aby dokázal pokrýt šíři geniality Guns n' Roses. Logicky proto po poslechu přichází pocit neúplnosti a stejně si musíte ty desky pustit celé. Když se ale rozplýváte nad "Paradise City", "Knockin' On Heaven's Door", "Civil War" nebo "You Could Be Mine", uvědomíte si, že Guns n' Roses nebyli jen výtržníci a alkoholici, ale především páni muzikanti, od kterých by se mnozí dnes úspěšní rockeři měli s posvátnou úctou učit.

Abychom ale nezapomněli na tu formální stránku, zanechejme rozjímání nad uměním, které je v případě zbraní a růží nepochybné, a zkritizujme obal a všechno další. "Greatest Hits" totiž nejsou nějaká reprezentativní sbírka hitů, ale obyčejný kotouč v digipacku bez jakékoli knížečky, bonusových materiálů, fotografií či povídání. Prostě jen šedivý booklet, v něm šedivé CD s úchvatnou hudbou a spousta otazníků, jestli jsme si takhle představovali rozloučení. Je to vlastně symbolické znamení - precizní Guns n' Roses, s vždy pečlivě vygradovanou a konstruovanou písní, by přece na závěr všem pořádně nakopali prdele a nechlácholili je povrchní kolekcí. GNR nekončí, my to víme, my je uslyšíme. Tohle je pro ty, kteří nemají zrovna čas točit všechna jejich cédéčka v přehrávači. Na to je "Greatest Hits" skvělé - potěší na chvíli vaše uši.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY