Sto stupňů celsia? Vařící voda? Ale kdeže, jen vlažná!

25.03.2004 19:38 - Tisková zpráva | foto: facebook interpreta

Na koho svalit, že se první albový zářez mariánsko-lázeňských výrostků 100°C moc nepoved'? Na partu mlaďochů, kteří pod tíhou vítězství ve velké soutěži (vy víte jaké) v profi studiích natáčeli svoje první album, nebo na dvojici velezkušených producentů Yardu Helešice (Support Lesbiens, Alice Springs) a Jana Čechtického (Ohm Square)? Otázkou zůstává, jak by obstál kapelou prosazovaný Dušan Neuwerth... V Čechách neumíme točit funky? S čestnou výjimkou Holého squader tady nevidím opravdu šlapající desku, která se tváří jako funky. Ve valné většině (ke konzultaci doporučuji namátkou albové počiny Mikiho pupíku nebo Nukleárních vokurek) z desky leze jen pouhý odvárek živelné pódiové energie. Mnohdy jako by se kapela den před nahráváním rozhodla, že kytarovka už ji nebaví a že zkusí funky. Výsledek je pak jako zkejslý mlíko, nešlape to a jak by řekli pravověrní funkeři, nemá to koule.

Předchozí řádky bohužel z velké části platí i pro 100°C - jen s drobnými odchylkami. Předně Joshua a spol nehrají čisté funky, berme to jako fúzi s dubem a taneční hudbou (na desce je ovšem DJ a samply spíš pro parádu než k užitku). A jednak není "Evergreen" zas tak mizerná deska, jak by čtenář z dosavadního průběhu recenze očekával. Spíš to berme jako zmaření VELKÉ naděje, protože si myslím, že tohle MOHLA být deska jako hrom. Poslechněte si "From Base To Travel" s hostující Emou B nebo "Boring" - to jsou hitovky jako z partesu! Rovněž úvodní (nepočítám intro) "Azataki" slibně naznačuje, jak tahle šestka může znít naživo. Oproti tomu další spolupráce se zpěvačkou Khoiby ("Tear Me") zní všemožně, jen ne zajímavě. Proč to proboha zpívají unisono? Údernou "Under The Lamp" zase srážejí neskutečně tupé bicí, příště už tam dejte rovnou automat! Občas kapele (producentům?) uteklo pár podstatných detailů - dívčí smích ve "From Base To Travel" je otravný ještě dřív, než jste doufali. Rovněž základní poučka, že basa tvrdí muziku (ve funku obzvlášť!), je díky celkovému plochému a nevýraznému zvuku nahrávky postavena na hlavu.

Další problém 100°C je nepůvodnost. Snad se to časem zlepší, ale těch přirovnání (Nana Zorin - "Smoking The Killa", Radium.NFO - "Babylon", "Azataki", Support Lesbiens - "Under The Lamp", Posmrtné zkušenosti, Red Hoti...) je i na mě moc a určitě to není jen mou paranoidní představou, že všechno musí být za každou cenu "origoš". Texty jsou podle očekávání - hulení a pacifismus mají u 100°C tradici.

Ani na dvacátý poslech se ne a ne "Evergreen" zadřít pod kůži. Dvě opravdu dobré skladby, zbytek dílem průměr a vata. Příště to chce ještě trochu povařit nebo tolik nepodlejvat colou.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY