To jméno vám asi nic neřekne. Mně také nic neřeklo. Hledal jsem na internetu, až jsem našel. Tedy, The K10 Prospect se zformovali v roce 1999, tehdy ovšem měli k dnešní podobě daleko jako pecka k meruňce. Mozkem, hybatelem, autorem v jedné osobě byl a je kytarista a zpěvák Austin Lucas, který k sobě střídavě úspěšně přibíral rozličné spoluhráče, s nimiž se vzápětí loučil, většinou pro jejich vytíženost, nepochopení. On je to asi dost vymodlený projekt, když o tom tak přemýšlím. Už se zdálo, že sestava, jíž uvádí booklet (navíc Daniel Gruner na basu a Mike Harpring na bicí), je definitivní, ale pokud nelže Austinův text (zde), Mike členem The K10 Prospect už není. Abych ale nezatěžoval podrobnostmi, řekněme si ještě, že Austin Lucas a jeho kolegové mají zkušenosti hlavně z těžkotonážních projektů. Sám Lucas působil krátce například v týmu zvukově-pódiových zběsilců XbXrX nebo v řadách Rune. A právě původní striktně metalová zkušenost, v níž Lucas podle svých slov postrádal dostatek melodie, jej přiměla s kamarády, kteří se ale na The K10 Prospect podíleli jen krátce, k nápadu založit něco jemnějšího.

S tou melodií to není tak úplně jednoduché, neboť tohle EP (v Česku je k dispozici evropský release, který je o čtyři skladby bohatší než americký) melodiemi nepřetéká, jak by si mohli myslet někteří "neopunkuchtiví" fandové. Snad bonusové písničky, což jsou výtvory z rukou pouze a jedině Austina Lucase, svou tesknou náladou připomínají Pink Floyd. Zbytek, tedy šest věcí, je pravověrný hardcore s punkovým podložím, v němž se mnoho místa na zbytečně uhranuté pasáže nenajde. Oproti black-metalu to sice je popík, ale med nečekejte. Největší šok neznalého posluchače čeká při úvodní pecce "Alpha", která výborně odsýpá, ale v plné míře odhalí naprosto zásadní problém celé desky - tím je hrozný zvuk. Asi těžko by se mohli The K10 Prospect vymlouvat, že neměli dost peněz na pořádné studio, když i nezávislé české kapely si mohou dovolit mnohonásobně lepší soud (namátkou Strangemind, Dolores Clan, Anyway). Jinak to ale muzika není špatná, což je dobře patrné na druhé "Skipping Stanyan". Ta na rozdíl od "Alpha" více pracuje s tempem a gradací, vozí posluchače na houpačce a svým nádechem se přibližuje punk-rockové generaci. Ještě dál jde následující "Paper Escape", jež z hardcoreového úvodu přejde ve ska radůstku a v těchto intencích se vyvíjí po celé dvě minuty svého trvání.

Jestli byl Austin Lucas hodně unavený z metalového řinčení, s The K10 Prospect si nepochybně odpočinul. Ačkoli hudba tohoto souboru má k drásavým kytarám nejblíž, představuje jakési spojení HC, punku, náznaků metalu a všemožných absolutně mimostylových odboček. Vždyť pátá "Medsker Psychosis 101" upomíná kontemplativní rockery typu Tool. Onen špatný zvuk, umocněný nepříliš dobrým Lucasovým zpěvem, už nepatří k šesté "Sainthood Of Salieri". To je takřka esoterická hudba, u níž si představuji Austina Lucase sedícího na vysoké skále a pějícího do chřtánu nenasytného Grand Canyonu, k tomu jej doprovází zklidněná elektrická kytara a shůry ho osvětluje kužel měsíčního jasu.

Co si budeme nalhávat, The K10 Prospect je skutečný underground, nad nímž by zaplesalo srdce každého, kdo si myslí, že Korn jsou nechutná komerce, Spinechank a Chimaira stojí na pomezí a opravdová hudba začíná s Hatebreed, v Česku třeba s Eastern Star. Jako vyjmenované skupiny, i The K10 Prospect jsou každý pes jiná ves, pokaždé ale dohromady. Debutové EP The K10 Prospect je prostě tím těžko uchopitelným pokusem, který se zmítá snahou o široký záběr, inklinuje k melodii, ale nechce se jí zaprodat, touží být tvrdý, avšak ne příliš a nad to je Austin Lucas nostalgický folkař. Eintopf, to je to slovo. Je to eintopf s hrozným zvukem (který byl možná záměrný), ale dostatečným přísunem kalorií.