Rosemary Clooney byla především v 50. letech vokální hvězdou Spojených států. Její tehdejší pozici vystihuje už jen to, že pro ni skládal i muzikálový věrozvěst Irving Berlin. Bette Midler je celkem známá herečka a zpěvačka, která se blýskla třeba ve filmech "The Rose" (ztvárnila postavu Janis Joplin) nebo v "Klubu odložených žen". Barry Manillow, slavný zpěvák, skladatel a aranžér, prodává už tři desítky let alba po milionech. Barry si vybral Bette, aby nazpívala slavné šlágry nedávno zesnulé legendy, Rosie. Tak to jenom aby bylo jasno.

Amerika 50. let. No jen si to představte - poválečná léta všeobecné prosperity, ekonomicky silná střední třída se chce bavit - hudba, jazz, film, muzikály, Sinatra, bigbandy... Už jste doma? Tohle album je jako stvořené pro nastávající vánoční čas. Čas rezervovaný pro nostalgické vzpomínání a rozjímání - uf. Mimochodem nahrávka je zakončena právě jedním z nejslavnějších vánočních songů, Berlinovou "White Christmas". Samozřejmě, že je to především skvělý komerční tah (vynechme Česko). Deska bude jistě moc dobře fungovat jako příjemný podkres pro křoupání cukroví, když se k vám zase po roce sjedou všichni příbuzní. Přesto ani při soustředěnějším poslechu byste se při troše hudební tolerance neměli nudit. A nemusíte být ani žádní vyměklí bačkoráři. Bette Midler totiž zpívá a frázuje opravdu přesvědčivě a suverénně. Skvělá je třeba v zábavném duetu s Barry Manillowem "On A Slow Boat To China", v americkém country říznuté "This Ole House", v báječně odpíchnuté swingovce "In The Cool, Cool, Cool Of The Evening" i v nádherně táhlé baladě "Memories Of You".

Podle informací v bookletu jsou skladby nově zaranžovány, ale instrumentace působí díky velkému orchestru natolik tradičně, že datum vzniku nahrávky prozrazuje jen dokonalý zvuk a sem tam decentně použité klávesy. Do dob gramofonových desek se album vrací i svou délkou - něco kolem půl hodinky. Jediným aranžerským úletem jsou skladby "Come On-A My House", jejíž rádoby moderní rytmický spodek pouze narušuje příjemnou retro náladu, a už hooodně zprofanovaná "Mambo Italiano". Mimohudebním úletem je pak hnusný obal, který tuto nahrávku částečně degraduje z kategorie "stylový dáreček pro šéfa" na barevné supermarketové zboží. A to je celkem škoda.