Český bigbít na labelu Indies

22.11.2003 12:40 - Martin Svetlík | foto: facebook interpreta

Pro fanoušky bigbítu může být nová česká kapela příjemným osvěžením, zvlášť, když tento klasický rockový styl mísí s novou a příjemnou tváří hudby, funkem. Jak dopadla tato netradiční fůze z Brna v podobě desky "Rock's Groove" seskupení Kulturní úderka, se dozvíte v této recenzi.
9/10

Kulturní úderka - Rock's Groove

Skladby: The Last One, Once Going To, Protect Me So Good, Three Days Ago, Baby Please, All My Life, Maybe You Know, Where She's Got, Thrill Is Gone, More And More, Get No Sound, You Wanna Be
Celkový čas: 44:30
Vydavatel: Indies
U vydavatelství Indies byste asi těžko hledali CD nabité singly do hitparád či interpreta, který dostane na konci roku cenu ve zlatém či jiném slavíku. Zato si můžete být jisti, že když do nějakého takového CD vložíte svoje peníze, dostanete téměř vždy kvalitu, která si svoje místo na slunci zaslouží. A když budete navíc hledat dostatečně pilně, najdete pod hlavičkou Indies i různé nefolkové záležitosti. Jednou z nich je i brněnský crossover Kulturní úderka a jejich debutové album "Rock's Groove". Podívejme se nejen albu, ale i kapele na zoubek.

Trochu netradičně bych začal obalem. I když logicky je to první věc na albu, která na vás může a nemusí udělat dojem. Vévodí mu foto slečny jako vystřižené ze šedesátých let, zasazené do moderního designu. Přesto je to vkusné, pěkné a hlavně vystihující. Hned podám vysvětlení. I hudba Kulturní úderky je taková směs. Za šedesátá léta je to bigbít, správný, řízný, s kapkou nostalgie v oku, ale přesto ne zastydlý a neprogresivní. Jak je vidět, i takový, zdánlivě definitivně finitivní žánr se dá obrodit. A za onen moderní design? Za ten je tam žánr neméně vážený a v dnešní době zaslouženě populární, a tím je funky. Doufám, že jsem touto paralelou dostatečně osvětlil svůj rozbor obalu, tradiční rozbor alba následuje.

Už od počátku vám bude jasné, jak lze skloubit dva tak dobově rozličné styly. Velmi dobře, tedy pokud se to umí. A chlapci to umějí. Nikterak křečovité písně jsou velmi originální, k čemuž dopomáhá i jejich výtečná kompozice, prakticky nemají slabá místa, od začátku až do konce vás připoutají k reproduktorům a nepustí vás, dokud neskončí poslední, dvanáctá. Přitom se pohybují na ose, na jejíž koncích jsou oba zmiňované styly, tedy bigbít a funk, po celém jejím rozsahu, nebojí se zajít do obou krajností ani zůstat na nejistém a nevyzkoušeném středu, což je jedině dobře, protože to dělá album pestřejším, lehce poslouchatelným a velmi živým.

Z kapely je pak třeba vyzdvihnout snad všechny její členy (všechny - ona má vlastně jen tři, ostatní jsou hosté), tedy bicistu Michala Kusáka, baskytaristu Mojmíra Saboloviče a především neskutečně přírodní hlas kytaristy Štěpána Dokoupila. Působí naprosto přirozeně a nevycvičeně, přesto je jeho zpěv čistý a působivý. Co ještě nebylo řečeno a mělo by, je to, že ač Kulturní úderka, všechny písně jsou v angličtině, což se myslím k bigbítu hodí nejlépe a přece jen, z mého osobního hlediska, se musím přiklonit k angličtině v písních vůbec. Za prvé pro její zvukomalebnost a za druhé pro její sdílnost. I když chlapci asi neplánují hned po debutu turné po zahraničí, s angličtinou jim to v budoucnu půjde lépe.

Stejně jako nelze vyzvednout jednoho člena kapely, tak nelze upřednostnit ani jedinou píseň jako nejlepší a to z toho prostého důvodu, že deska je našlapaná výbornými písničkami. Škoda, že nemůžu říct hitovými, protože v takto okrajové (nikoliv v hodnotícím, ale v objektivním smyslu) a médii opomíjené oblasti by z kterékoliv z písní udělal rádiový nebo hitparádový hit leda manažerský génius George Martina. Ale přesto určitě stojí za poslech "Protect Me So Good", "Baby Please", "Thrill Is Gone" či "More And More", ale když se vám bude líbit jedna, budou se vám líbit všechny.

Je dobrou zásadou recenze i vytknout nedostatky, pokud jsou. Tady to nejsou ani tak nedostatky hudební, jako spíše ty druhotné. Jednak už teď si troufám tvrdit, že album se dostane k tak zanedbatelnému počtu posluchačů, že nebude mít šanci dosáhnout takového úspěchu, jaký by si zasloužilo. To je zajisté škoda, ale v dnešní karmovské České republice, ještě navíc jako domácí interpret mimo mainstream, to snad ani nejde. Druhá věc, kterou bych vytknul, je délka alba. Tak výborná hudba by si zasloužila více než čtyřicet čtyři a půl minuty ve dvanácti skladbách. Osobně bych se vůbec nezlobil, kdyby mělo "Rock's Groove" stop patnáct i víc. Já vím, buďme vděční aspoň za to málo, co máme.

Pokud bych měl zhodnotit desku jako celek, pak mne pojímá deprese. Vědět o tak výtečné desce a stejně tak vědět i o její katastrofální nerozšiřitelnosti mezi popovou masu, je značně demotivující. Ale udělám, co mohu, alespoň prostřednictvím této recenze. Apeluji proto na všechny - podpořte domácí výrobek a kvalitní hudbu a kupte si toto CD. Uděláte jedině dobře.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY