Martin Capetian a jeho kolegové z kapely Sakai Club sice vycházejí z obyčejného domácího pop-rocku, jakého všude najdete spoustu, mocnými nádechy se z něj ale snaží vymanit. Na šestipoložkovém EP "Sbírky" jim v tom skvěle pomáhá Rainer a také snaha o koncepčnost - letos bychom se dokonce měli dočkat krátkometrážního snímku s příběhem, který skladby rámuje.

Ípíčko sice přináší písně, "které vyprávějí romanci 'romeovského typu' mezi holkou a klukem ze znepřátelených světů", nejde ale o přímočarý popis děje jako třeba na "Nanoalbu" Tata Bojs. I při soustředěném poslechu písničky působí spíše jako ozvěny příběhu, který se na plátně bude pravděpodobně odehrávat. Nahrávka tak bez problémů stojí sama za sebe.

Skupině nechybí hitový potenciál a přitom sebevědomý přístup ke skládání, kdy se nebojí některé položky kolekce ozvláštnit či rovnou rozbít na kousky. Ne že by formace neměla ráda refrény, ale v žádném případě se zuby nehty nedrží běžné písňové struktury.

Zatímco úvodní dva kousky ("Holka z centra, kluk z periferie" a "Skici") znějí jako rádiové hity s trošku nevšedními texty, s přibývající stopáží se muzikanti pouštějí do větších experimentů. "Nekonečný příběh" se vydává až někam na depresivní taneční parket a desku uzavírá jednoznačně filmová skladba "Resort", v níž se jako host objevuje Lenka Dusilová sice v malé, ale důležité roli. Právě tady spolupráce projektu s producentem přináší to nejšťavnatější ovoce.

Sakai Club se na "Sbírkách" pustili do nelehkého úkolu a možná si posluchači k tomuto albu budou hledat cestu poměrně těžce. Je však osvěžující poznat skupinu, která se nebojí přiznat své hudební kořeny a přitom se je snaží posouvat dál.