29.12.2025 00:00 - Jiří V. Matýsek | foto: Jiří Krbeček
Folk může být sofistikovaný i kýčovitý, židličkový, kotlíkářský, může tepat do společenských nešvarů, být zasněný, básnivý i výrazově dutý. V každém případě, ať už použijeme jakékoliv další adjektivum, měl by být upřímný, na nic si nehrát. To rozhodně platí pro album "Furt stejný" olomouckých Alibaba.
Olomoucká folková formace
Alibaba může sloužit jako zářný příklad
amatérské kapely. Samozřejmě v tom původním slova smyslu, nikoliv v tom pejorativním. Její členové tvoří a hrají z podstaty, muziku berou jako volnočasovou aktivitu a nijak je netrápí přehnané ambice a vidiny velkých vyprodaných sálů. Stačí kavárny, místní festivaly nebo potlach někde v lese.
A takhle svoji folkovou káru táhnou už téměř čtvrtstoletí. Tempo a zápal pro věc zůstávají, řečeno v souladu s titulem už osmé řadovky, všechno je "Furt stejný". A je to dobře.
Tahle parta totiž nikdy nespoléhala na tuctový folk k táboráku. A tento fakt dává jasně na srozuměnou už úvodní titulní kus novinkového alba. Hned od začátku to tady totiž příjemně swinguje a "Furt stejný" nabízí hudebně přece jen v žánru poněkud nadstandardní zážitek. Alibaba výrazně vychází z jazzu a blues, v Česku navazuje na tvorbu bratří Ryvolů a kapely
Hoboes, kteří čerpali z podobných zdrojů.
Dílu to propůjčuje v žánru málo vídanou energii, která dobře ladí s
měkkou podstatou muziky, elektrická baskytara tu je přítomná, pokorně ale slouží celku a třeba jako v "Na stráži" drží směr hudby a společně s doprovodnou kytarou vytváří prostor pro sóla Jiřího Krbečka - tu jazzovější (
reinhardtovina "Bígl"), tu bluesovější ("Když žena spí"), onde vyloženě swingová ("Na stráži").
Textově - ve všech jedenácti případech jde o práci Miroslava Vepřeka, zpěváka formace - se chvályhodně daří vyhnout kýčovité vyprázdněnosti, skladby jsou sdělné, ale bez zaumnosti a také bez klišé. A že by k nim bylo snadné sklouznout třeba v nostalgickém blues "Není to tak dávno": místo toho Vepřek přináší neočividné obrazy typu
"Rybník mého dětství byl zrovna včera vyloven / u továrních ohrad místo kytek roste křen".
"V Litvínově" funguje evokativní atmosféra města, "Trápení" přináše dobře trefené
ženské blues a silné pěvecké místo pro Jarmilu Vepřekovou, "Mí synové" se svou básnivostí a textovými postupy hlásí - pravda, možná nevědomě - k Robertu Křesťanovi, "V ulicích" pro změnu slyšíme
hobousárnu jak vyšitou: napsanou ale s vlastním
ksichtem, moderně, bez opisování a bez
kotlíkařské romantiky, přece jen přítomnou u Ryvolů.
Deska vznikla ve studiích Českého rozhlasu Olomouc a i přes profesionální podmínky si uchovala určitou zvukovou syrovost, kterou bych spíše pochopil při nahrávání v domácích podmínkách. "Furt stejný" zní jakoby zavřeně, bez vzduchu, málo dynamicky. Jedná se možná o drobnosti, pocit, že něco nehraje, dojem ze skvělé kolekce to - alespoň mému uchu - drobně kazí.
Navzdory lehké výtce v předcházejícím odstavci je "Furt stejný" skvělým albem. Autorsky skutečně dospělým, výrazově originálním a ze své podstaty čistým, opravdovým a bez ambicí.
Alibaba přirozeně překračují běžné folkové mantinely a přicházejí s počinem, který má potenciál oslovit přemýšlivé publikum napříč styly. Vzácná vlastnost.