Opět úchvatní. Glen Hansard s Markétou Irglovou obnovili The Swell Season a i na neobvyklém místě dokázali uhranout

Před pár měsíci se na stejné místo na Bořislavku sjížděli fanoušci Formule 1. Chtěli na vlastní oči - možná i vůbec poprvé v životě - spatřit showcarový monopost McLarenu, který se tam dostal díky tomu, že jedním ze sponzorů aktuálně nejrychlejšího týmu je gigant Allwyn. Pod něj spadá mimo jiné loterijní společnost Sazka. Nyní se tam po svém právě skončeném americkém a kanadském turné přijeli ukázat obnovení The Swell Season, tedy duo Markéta Irglová a Glen Hansard.

A těžko se ubránit minimálně určitému pozvednutí obočí. Do prosklené budovy spadající pod zastřešující společnost KKCG jednoho z nejbohatších Čechů Karla Komárka, do jehož portfolia patří kromě Allwynu také technologické společnosti Aricoma, Avenga, energetická MND a další firmy, se totiž přijeli ukázat dva umělci, jejichž kariéra prakticky stojí na tom, že jsou nezávislí.

Společně se zde rozhodli podpořit benefiční akci Piana do škol, na které spolupracují s hradeckou společností Petrof. Ta své klávesové nástroje vyváží do celého světa - ostatně pracují s ní jak Billie Eilish a její bratr Finneas, tak třeba Taylor Swift.

Abychom si rozuměli - na té iniciativě není nic špatného, naopak. Jen to prostě v kombinaci s tím, kdo poskytnuté prostory vlastní a jakým kapitálem tento korporát disponuje, působí trošku zvláštně. Dobře tedy, že alespoň KKCG vybranou částku na kvalitní piana podpořila také svým příspěvkem.

Určité extravagantnosti a neobvyklosti koncertního sálu, v němž vystupuje, si v průběhu koncertu všímal i sám Glen. Ten toho tentokrát na své poměry mnoho nenamluvil. Snad i proto, že na celé vystoupení měla dvojice vymezených jen devadesát minut, což sice jiným umělcům naprosto stačí, irský bard je ale zvyklý i na o poznání delší večery.

Také Markéta Irglová v půli vystoupení přiznala rozpaky z toho, že při zpívání kouká za lidi ven, jak tam jezdí auta a houkají sanitky. Zvukově to ale naštěstí ničemu nevadilo, sál pro pár desítek posluchačů na židličkách dokázal dát oběma muzikantům dostatečné podmínky na to, aby ukázali, v čem jsou nejlepší.

České miniturné, které dvojici nejprve zavedlo do Českých Budějovic, kde si stejně jako následně v Hradci Králové zahrála s kvintetem Jihočeské filharmonie, a následně ji dostane 29. listopadu i do Kostela sv. Václava v Opavě, přišlo poměrně nečekaně. Ostatně v Praze si oba muzikanti zahráli už letos v květnu, tedy ještě před vydáním comebackové desky "Forward". Ta dle vyjádření rodačky z Valašského Meziříčí v rozhovoru pro Českou televizi už začátkem příštího roku získá rozšířenou edici doplněnou nejspíš o dvě dosud nevydané písně.

Krátce na to se ale dvojice zase na těžko definovanou dobu rozejde, protože na příští jaro chystá Glen Hansard jak úplně nový materiál, tak také sólové turné, které jej opět zavede do Velkého sálu Lucerny. Na to ostatně upozorňovala i cedule u vstupu do Atria. Vystoupí v ní 9. května 2026.

A i z toho důvodu stálo za to vyrazit na The Swell Season i podruhé během stejné koncertní sezony. Vždyť u této dvojice nikdy nevíte, kdy ji zase budete mít možnost slyšet společně znovu, což se vždycky rovná mimořádnému zážitku. Obě poloviny dua už mají své vlastní partnery a zatímco Markéta žije s rodinou na Islandu, Glen vychovává svého vytouženého syna v Helsinkách. A kdy (a jestli vůbec!) se zase jejich kariéry a turné protnou, ví zatím jen oni dva, proto by posluchači jejich fantastické tvorby nikdy neměli vynechat jakoukoliv příležitost zažít je společně.

Komplikaci ale tentokrát v Praze zasypané sněhem vytvořila zdejší MHD, která se na opačné straně města dočasně zasekla. Kvůli nejezdícím a ucpaným tramvajím se autorovi reportáže podařilo dostat do sálu až krátce po začátku vystoupení, kdy na miniaturním pódiu zněla píseň "Low Rising".

V Atriu už krátce po startu vládlo naprosté tichoučko. Po celý koncert bylo znát, že si diváci mlčky užívají na emoce bohaté vystoupení, jehož jádrem kromě piana značky Petrof, na nějž se svého prvního odehrání dočkala i Oscarem oceněná "Falling Slowly", byla také ikonická děravá kytara a pochopitelně vokály obou umělců.

Filharmonie ani žádní doprovodní muzikanti z The Frames tentokrát nebyli součástí programu. Jedinými hosty se tak stala slovenská zpěvačka Zea v písni "If You Want Me", kde se ve svém příspěvku trochu zamotala, a Markétina sestra Zuzana Irglová v závěrečném přídavku "Salome" z repertoáru Karla Kryla.

Náladu ale udával hlavně Glen Hansard a třeba jen drobným naladěním své kytary ji dokázal proměňovat. Pozorní diváci tak mohli vidět, že po "Lies", kterou uvedl jako skladbu "o tom, když někdo řekne pravdu o věcech, které se nikdy nestaly", po domluvě s Markétou přešel namísto pravděpodobně původně plánované novinky "Factory Street Bells", kterou na tomto místě běžně zařazují, rovnou k bombasticky vygradované "When Your Mind's Made Up".

U té mu opět tvář zbrunátněla do červena a ta jeho živočišnost v tak sterilním prostředí brala dech. Těžko vzpomenout na zhlédnutý koncert z uplynulých bezmála dvaceti let, kde by právě tato píseň takto zazářila.

Vrcholů ale koncert nabídl hned několik - v "Pretty Stories" se královna melancholie opět zablýskla dalším skvělým číslem. Její bývalý partner už tradičně zabouřil v jedné z jeho nejlepších skladeb, tedy "This Gift", která se rozjela natolik, že jste měli chuť vyskočit ze židlí a tancovat s nimi na pódiu. Oba společně se také nádherně předvedli v souhře na klavír u novinky "Stuck In Reverse", která "This Gift" předcházela.

Zatímco v květnu ve Foru Karlín to byla jen jedna z mnoha, právě tady se ukázalo, že jde o píseň s potenciálem stát se trvalkou v setlistu. Přídavek už tradičně zazněl bez mikrofonů, kdy oba interpreti zazpívali publiku propojenou dvojici křehkých skladeb "Say It To Me Now" a "Gold", které se rovněž v programu nacházejí chvályhodně už spoustu let.

Vyrazit na The Swell Season, ať už to znamená zažít jednu či druhou polovinu dua nebo nejlépe obě zároveň, zkrátka stále znamená zažít ryzí umění. Těžko hledat chyby na tak absolutně fenomenálním koncertu, který i po mnoha svých předchůdcích z let minulých zase ukázal trošku jinou tvář obou postav, na něž by Česká republika měla být hrdá mnohem víc, než jak to alespoň zdálky vypadá.

Snad jen ta "Her Mercy" tomu všemu k naprosté dokonalosti scházela. V každém případě ale stále platí, že mnoho takto brilantních muzikantů tady ani v Irsku nemáme. A tak jen tradičně - díky za další úžasný zážitek.