Program jubilejního, již třicátého ročníku Mezinárodního festivalu jazzového piana, který odstartovaly hned dva výtečné jarní prology Vijaye Iyera a Craiga Taborna, pokračuje čtyřmi večery klavírních recitálů. V termínech od 10. listopadu do 1. prosince 2025 v prostorách Nuselské radnice a Atria Žižkov zahrají mimo jiné Rolando Luna, João Paulo Esteves da Silva či Kristjan Randalu.

Za tři dekády existence přivezl Mezinárodní festival jazzového piana celou plejádu vrcholných hráčů. Od těch slavných po mimořádně talentované nové naděje, ze kterých od té doby rovněž vyrostly jazzové hvězdy první velikosti. Stačí připomenout jména Omer Klein, Aziza Mustafa Zadeh, Jacky Terrasson, Shai Maestro, Rachel Z, Martin Tingvall, Omri Mor, Eyolf Dale či Leszek Możdżer. Nebo skutečné legendy jako Kenny Barron, Gonzalo Rubalcaba, Bobo Stenson, George Cables, Satoko Fuji, Michel Camilo či Cyrus Chestnut.

Letošní jubilejní ročník pochopitelně nezůstane pozadu. Nabídne virtuózní hráče a zároveň mistry ve vytváření zvukových krajin i poetické vypravěče ze čtyř kontinentů. Hned první večer podzimního programu, 10. listopadu v sále Nuselské radnice, uvede mladý, teprve jednadvacetiletý turecký pianista Hakan Basar (na snímku), osobitý interpret jazzové klasiky Thelonia Monka, Oscara Petersona, Sonnyho Rollinse či Keitha Jarretta.

Pódium bude s Hakanem sdílet polský, na londýnské funkové a jazz-rockové scéně úspěšně působící skladatel a sympaticky extravagantní hráč Tomasz Bura. Je znám jako syntezátorový kouzelník, doprovázel i takové hvězdy jako Jamiroquai či Fine Young Cannibals. Nicméně jak se přesvědčíme, disciplína akustického sólového piana mu jde stejně dobře.

Bývá dobrým zvykem festivalu dávat v mezinárodním programu prostor i zdejším, potažmo federálním talentům. Příležitost letos využije slovenský hudebník Alan Bartuš, jenž zahájí druhý večer MFJP 17. listopadu v Atriu Žižkov. Navzdory mladému věku už stihl spolupráci s takovými esy mezinárodní scény jako Jeff Tain Wattson či Gregory Hutchingson.

Na Alanův recitál naváže hudebník, kterého nemusíme příliš představovat. Vždyť portugalský fenomenální lyrik a skladatel, mj. autor filmové scénické hudby João Paulo Esteves da Silva, v Praze letos na jaře doprovázel zpěvačku Cristinu Branco. Vedle práce pro populární vokalistky vede vlastní trio s bohatou diskografií. Spolupracoval i s americkými jazzmany jako Hamid Drake či Peter Epstein.

Za stálici evropského jazzu už lze s jistotou považovat i estonského pianistu Kristjana Randalu. Desky točí pro ikonický label ECM, poklonu mu vysekl Herbie Hancock. Recenzent webu ČRo Jazz o jeho letošním albu "Absence" uvedl: "Tvorba Kristjana Randalu dokazuje, že estonská scéna by se snadno a brzy mohla emancipovat v rámci skandinávského jazzového prostoru. Zní prostě seversky fantaskně a fantasticky." Kristjan Randalu zahájí třetí večer festivalu 24. listopadu v Atriu Žižkov. Mimochodem, kdo by chtěl slyšet Kristjana Randalu i v triové sestavě, neměl by promeškat 27. dubna 2026 koncert fenomenálního řeckého kontrabasisty Petrose Klampanise, v jehož kapele Kristjan také působí.

Kubánský temperament přiveze do Atria Rolando Luna, mimořádně respektovaný hráč, aranžér a producent, jenž se podílel v průběhu dvacetileté dráhy na více než dvou stovkách alb. Charismatického, emotivního pianistu si ještě jako mladíčka vybrala za sidemana i samotná Omara Portuondo. Jeho um ovšem využívali nejen krajané, ke spolupráci Rolanda přivzal také např. Ibrahim Maalouf. Lze předpokládat, že v tomto případě nepůjde o rozjímavý zážitek, ale naopak: Euforický Rolando zvedne publikum ze sedadel. Ideální kontrast s konejšivou hudbou Kristjanovou.

.

Na finále 1. prosince se festival vrátí opět do prostor Nuselské radnice. Sólové recitály nabídnou dva nastupující talenty, rakouský pianista Simon Raab a jeho tuniský, na bruselské scéně působící nástrojový kolega Wajdi Riahi. Simon Raab má silné vazby na ČR. Vždyť byl kapelníkem kritikou chválené kapely Purple Is The Colour, ve které s ním hráli zdejší, v Rakousku působící muzikanti Štěpán Flagar, Martin Kocián a Michał Wierzgoń. Momentálně se ovšem Simon rozhodl vstoupit na sólovou dráhu. V rámci MFJP představí svůj albový debut pro sólový klavír "Those Things Falling".

O závěr celého třicátého ročníku MFJP se postará Wajdi Riahi, právem označovaný za velkou klavírní naději. Poté, co vydal dvě triová alba, začal pracovat na sólovém materiálu, který premiéroval letos v únoru v prestižním bruselském secesním Paláci krásných umění neboli Bozaru. Beze švů, přirozeně přitom dokázal spojit vlastní kompozice s hlubokými kořeny v arabské hudbě, severoafrických rytmech i maghrebském žánru gnawa a jazzový slovník, včetně osobitých úprav standardů. Další důkaz, že i po století vývoje žánru jazzového klavírního recitálu lze najít jedinečnost a nové postupy.