Britské sesterské pěvecké duo Alt Blk Era složené z Nyrobi a Chayi Beckett-Messamových, které naživo doplňuje ještě kytarista Alex Plant a bubeník Sam Brooks, se dalo dohromady během pandemie v roce 2020. A když o dva roky později vydalo svůj první singl "Slowly Die: Solar", začalo se o něm mluvit v superlativech.

První ocenění přitom nebyla vůbec bezvýznamná. Od Heavy Music Awards přišla například nominace na nejlepší britskou kapelu, která má potenciál prorazit, cenu za nejlepší alternativní hudební počin od Mobo Awards děvčata dokonce proměnila.

Skutečný progres ale dámy zažívají až nyní, kdy si po předskakování Tomu Morellovi během jeho loňské šňůry nyní mohou zahrát i před Pendulum. A to právě díky tomu, že jejich klíčová kvalitativní vlastnost spočívá v mísení žánrů. Dokud totiž v postupně se plnícím Foru Karlín hrály lehkou elektronikou šmrncnutý rock, zařadit byste je mohli do podobné škatulky jako třeba slavnější Nova Twins. Jakmile ale zpěvačky poručily publiku dřepnout a daly mu pocítit i druhou část své tvorby, která mnohem významněji stojí na drum'n'bassu, začalo to být teprve zajímavé. Ke skutečnému nadšení by napomohl lepší zvuk v sále, na zlomení hole to ale určitě není. Počkejme si, kam se jejich kariéra bude vyvíjet dál.

Na špatný zvuk v počátku vystoupení dojeli i Pendulum, postupem času se jej ale docela dařilo vyladit a solidní hodinu a půl dlouhý koncert si nakonec mohli užít i ti, kteří přišli v prvé řadě za hudebním zážitkem. Těch, kteří od čtvrtečního večera ale čekali spíše bezuzdnou párty, také nebylo málo, tudíž se slušnější návštěvníci museli obrnit trpělivostí - místo do připravených košů totiž létaly nové kelímky Navrátil vzduchem a padaly lidem na hlavy, a to občas i včetně lepkavého obsahu.

Zákaz kouření v hale také snad nikoho ze závislých na nikotinu netrápil a i ten kotel pod pódiem byl o poznání divočejší než obvykle, takže lidé bez přestání korzovali publikem sem a tam a překáželi si navzájem. Nutno dodat, že u interpretů podobného rázu nelze čekat v davu spořádanost a drum'n'bass chtě nechtě láká různá párty zvířata k tomu se pořádně odvázat, lekce z alespoň elementární ohleduplnosti a slušnosti by však leckterým návštěvníkům neuškodila.

Samotní Pendulum pochopitelně potěšili už jen svou přítomností a to i přesto, že se ukázali být poněkud nedůslednými. Nejprve tím, že na trička natiskli místo slova Prague slovo Karlín, následně když se v jedné z mála promluv ptali diváků, kdo je naposledy viděl na festivalu Let It Roll. V tu dobu na balkóně se bavící Michael Thomes společně s dalšími kolegy z Rock For People, kteří je k nám dovezli naposledy a nyní organizovali i koncert v hlavním městě, asi neměli úplně radost, že v sále vyzdobeném plakáty na jejich vlastní akci hovoří jejich hosté o konkurenci.

Drobné detaily by však neměly převážit dojem ze samotného vystoupení, které patřilo mezi výjimečné - už jen proto, že se vůbec odehrálo. Komplikovaná historie formace, která se nejprve zasekla, když frontman Rob Swire rozjel svůj druhý projekt Knife Party, a následně se po krátkém návratu na scénu na dlouho zase úplně rozpadla, svědčila o tom, že i kdyby se skupina vrátila jen s přehráváním starých hitů, fanoušci budou u vytržení, protože je prostě spoustu let neměli možnost vidět naživo.

Pražský koncert však oproti setu v Hradci Králové nabídl tentokrát už plnohodnotný set zahrnující početné ukázky z dlouho očekávané nové desky "Inertia". Na té se sice sešly singly sesbírané z posledních let, pořád ale platí, že čtvrtá řadovka vyšla letos v srpnu po nekonečných patnácti letech. Mezi nakonec devíti novinkami se však v porovnání s rok a půl starým vystoupením nacházely jen tři nováčci - "Save The Cat", "Archangel" a zcela určitě nejhitovější "Cannibal". V posledně jmenované sice zamrzelo, že ženské vokály propůjčené skupinou Wargasm zazněly jen zprostředkovaně, i tak to ale - slovy Pavla Cejnara - udělalo v publiku pořádnou rychtu.

Setlist však až na tyto novinky takřka nedoznal změn. Začínalo se s písní "Napalm", v níž hostují Joey Valence & Brae (ty shodou okolností doveze Rock for People v roce 2026), a pak už se jen drobně pár skladeb zpřeházelo, respektive se z programu vyhodila starší věc "Self vs. Self" a také ještě před pár dny v Dánsku hraná "Cartagena". Kapela naopak zařadila píseň "Encoder", na kterou v Hradci Králové nedošlo.

Největší ohlas ale samozřejmě vyvolalo klasické trio: "Witchcraft", "Watercolour" a "Tarantula". Přes solidní sílu nového i staršího materiálu už dlouhá léta platí, že ozdoby koncertů rodáků z Perthu zůstávají konstantní a platilo to i ve vyprodaném Foru Karlín. Protože takový drive a sílu dodat energii nemá ani leckterý energetický nápoj.

Pestrý světelný park halící diváky do odstínů červené, žluté, zelené, modré a bílé, v němž se už tradičně kladl důraz na hojně využívané stroboskopy, tak v kombinaci s napumpovanou hudbou snadno donutil návštěvníky doslova vyštěrchat starosti a bolístky z hlavy a alespoň na chvíli žít pro daný okamžik. A právě o to jde na koncertech Pendulum nejvíc.