Exkurze do "Mutant Farm" rozhodně není pro každého. Kdo si ovšem oblíbil specifický subžánr psychobilly punku, přijde si na své. Green Monster totiž patří nejen mezi nejstarší české formace, které tento proud u nás zastupují, ale zároveň i mezi ty nejvýraznější.

Kosmák s Green Monster nevypouštějí nový materiál příliš často - ostatně ten poslední s názvem "Bloody Run" vyšel v roce 2013. O to větší událostí se zveřejnění nové studiovky stalo. Navíc si s ní kapela dala opravdu záležet. Ať už toxickým přebalem od Tomáše Zacha, který vzdává očekávanou poctu béčkovým hororům, či půlhodinkou výrazných skladeb, z nichž žádná neplní roli výplňového otloukánka. Je to od začátku do konce jízda, jak se patří.

Desku otevírá krátký Kosmákův posměšek a pak už přebírá hlavní roli kontrabas Martina Soušeka, kterého v půli nahrávky vystřídá David Hilský. Právě tento nástroj, na který se hraje klasicky ve vertikální poloze, dodává rukopisu skupiny specifický zvuk a pohání celý ansámbl v překotném tempu kupředu.

Texty se nesou převážně v zábavném duchu. Nechybějí zombíci, silná stará auta, démoni a samozřejmě ani mutanti. Ostatně jde o poctu žánru, který si svá specifika úzkostlivě střeží. Kdo vyžaduje písně o vztazích, niterné rozbory nebo balady o zlomených srdcích, měl by se "Mutant Farm" vyhnout širokým obloukem.

Green Monster nahráli po více než dekádu dlouhém čekání přesně takovou řadovku, jaká se očekávala. Skladatelsky silnou, s brutálním fortelem a půvabnou svým nadšením pro psychobilly žánr. A toho, kdo si nezapoguje na "Shakin‘ Tonite", ať sežerou zombíci!