Trvalo to až hrůza, nakonec ale už i Česká republika ví, že Dua Lipa je naživo fantastická. Nejde samozřejmě o novou informaci, v reportážích z různých částí světa jsem vám už od roku 2018 opakovaně přinášel zprávy o tom, že v ženském popu momentálně jen stěží najdete všestrannější, pracovitější a poctivější umělkyni. Když jsem si ale pročítal jednotlivé reportáže z jejího prvního tuzemského vystoupení napříč různými médii, zarazil jsem se nad tím, kolik více či méně podstatných informací v nich chybělo. A někde se dokonce jednalo vyloženě o faktické chyby.

Do určité míry tomu rozumím - sám chyby dělám taky. Navíc je mi jasné, že drtivá většina zdejších novinářů zpěvačku naživo viděla poprvé a nemá s čím srovnávat. A jelikož já její show navštívil už popáté (resp. pošesté, pokud bych počítal i Open'er 2022, kde jsem na ni kvůli bouřce čekal marně), všímal jsem si, jak se její koncerty v průběhu let proměňují.

Když jsem ty jednotlivé perličky dal dohromady, zjistil jsem, že mám materiál na článek; na text, po němž mě určitě někdo obviní z toho, že machruju, kolik toho vím a jak si honím ego. Ale pro mně za mě, ať to klidně udělá. Ve skutečnosti jsem ho napsal spíš proto, abych pár nepřesností uvedl na pravou míru, případně zdejším fanouškům poukázal na další zajímavosti, které český koncert Duy Lipy odhalil.

Od kolegy Tomáše Parkana už z reportáže víte, jak to v hale probíhalo a jaké všechny kostýmy hlavní hvězda vystřídala. Věřím, že zde se rovněž dozvíte něco nového.

---

Nejčerstvější vzpomínky

Zpěvačka do Prahy v rámci svého probíhajícího turné zavítala poté, co vystoupila nejprve ve francouzském Lyonu, německém Hamburku a následně v Paříži na stadionu Paris La Défense Arena s kapacitou okolo 40 tisíc lidí. Zahrála tam dvakrát za sebou, na svých sociálních sítích následně hlásila, že celkem zpívala pro 90 tisíc fanoušků. Dejme tomu. Pražská O2 arena se svou nadvakrát vyprodanou kapacitou okolo 18 tisíc příznivců je pro ni tedy jen zanedbatelně malinká. Ale to jsou jen čísla.

Možná ale nevíte, že v neděli jste ji mohli vidět i na Nova Sport 5, protože si z francouzského hlavního města odskočila na Velkou cenu Monaka v rámci víkendu Formule 1. Celebrit fandících nejčastěji Lewisi Hamiltonovi se na každém závodě objevuje přehršel, zde se například ukázal miliardář Jeff Bezos, modelka Naomi Campbell, fotbalisté Zanédine Zidane a Kylian Mbapé nebo herec Patrick Dempsey s kolegyní Sofií Vergarou, s níž dle bulvárních médií prý právě Hamilton momentálně randí.

Přímo na cílové rovince jste ale mohli zahlédnout v záběrech právě i Duu Lipu, která se však na rozdíl od ostatních nepřišla primárně koukat na závod, nýbrž tam byla pracovně. Vidět jsme ji mohli při přenosu z doprovodného šampionátu Porsche Mobil 1 Super Cup, který se odjel pár hodin před Formulí 1. Zpěvačka se tam objevila z toho důvodu, že právě s automobilkou Porsche má dlouhodobou komerční spolupráci, ostatně i v našich televizích jste mohli vidět reklamu, v níž vystupuje. A když naposledy headlinovala maďarskému festivalu Sziget, v tamním VIP baru jste mohli vidět jak auto této značky, tak reklamy přímo s ní. Konkrétně v Monaku ale u závodních speciálů nejen pózovala, ale také si s jedním z nich po legendární trati také zajezdila. A teprve poté vyrazila do Prahy.

---

Nejviditelnější změny

Aktuální šňůra k desce "Radical Optimism" probíhá už od loňského léta, a jelikož jsem měl možnost vidět její červnový koncert na polském Open'eru, nemohl jsem si nevšimnout řady odlišností. Že se program v průběhu turné různě překopává, v setlistu se vyměňují písničky a více či méně se proměňuje i samotná show, která vypadá jinak na festivalech a jinak v halách, není nic nového. Když ale Dua spolu se svým týmem chystala po festivalech návrat do arén, překopala toho daleko víc, než bývá v hudebním světě obvyklé.

Nejen, že se koncerty nepatrně prodloužily a přibylo v nich více skladeb z nového alba (na druhou stranu ale třeba zmizela "Cold Heart" a dlouhodobě v setlistech schází hity "IDGAF" a "Blow Your Mind (Mwah)"), ale především se naprosto přepracovala pódiová show. Zatímco na festivalech si zpěvačka vystačila s ocelovými konstrukcemi se schodištěm, do hal bylo připraveno regulérní dvoupatrové (!) pódium s výtahy na hlavní stagi i na molu a novými, obrovskými velkoplošnými projekcemi, na nichž jsou pouštěny dosud neviděné záběry (vzpomeňme například na uhánějící koně ve "Falling Forever").

A to pořád není všechno. Nově zařazené písně získaly čerstvě nacvičené choreografie a celá show nyní zahrnuje násobně více jak pyrotechnických efektů, tak i konfet, jejichž počet těžko spočítáme, ale hrubým odhadem jich do vzduchu mohlo létat třeba pětkrát více než před rokem. Zapomenout nelze ani na pohyblivou světelnou konstrukci s několika kruhy nad molem, ale i s dalšími pohyblivými pylony po stranách, z nichž se po hale svítilo převážně barevnými lasery. Také ony přibyly až nyní.

---

Ewa Farna

Tak trošku předpokládám, že jste na článek klikli hlavně kvůli tolik propíranému přezpívání hitu "Na ostří nože" Ewy Farne, která na koncertě byla taky, a její reakci můžete vidět na jejím Instagramu. Jak to tedy vzniklo? Lipa trend přezpívávání lokálních hitů samozřejmě nevymyslela, ten je tady s námi už dlouho. Už v roce 2011 zpívali Gogol Bordello cover Michala Tučného na nechvalně známém Prague City Festivalu, ale ani oni určitě nebyli první. V roce 2019 se zdaleka nejen jimi inspirovala Metallica, když v O2 areně předvedla "Jožina z Bažin" od Ivana Mládka. Neznamená to ale, že když se podobný trend dostal až k Due, udělala pro Českou republiku něco speciálního.

Jedná se totiž o standardní součást programu (bavíme se ale opět o novince na aktuálním halovém turné, před rokem to ještě nedělala), s níž se počítá na každé zastávce. Třeba na Novém Zélandu ji fanoušci slyšeli zpívat "Royals" od tamní rodačky Lorde, v Austrálii se pustila do AC/DC, ve Španělsku do Enriquea Iglesiase, v Německu do "99 Luftbalons" od Neny a "Wind Of Change" od Scorpions a ve zmíněné Paříži zase do Vanessy Paradis, ale třeba i Alizée. Dá se tedy očekávat, že druhý pražský koncert by mohl nabídnout jinou píseň, než právě tu od Ewy. A třeba si originálního interpreta pozve i zahostovat na pódium - také takové věci se už totiž staly - Troye Sivan, Angus & Julia Stone a mnozí další by mohli vyprávět.

Chvályhodnou aktivitu je sice potřeba ocenit, protože fanoušci jsou z toho paf, nezapomínejme ale, že to zpěvačka sice dělá pro jejich potěšení, ale jsou za tím - samozřejmě - především peníze. To proto, že podobné specialitky neskutečným způsobem naboostují mediální pokrytí v dané zemi a tím pádem je marketingový výtlak z koncertu ještě násobně větší, neboť o lokálním coveru píší i nehudební, mainstreamová média. A minimálně na dva dny se z události stane takový virál, že mu neuniknou ani lidé, kteří o zpěvačce dosud nikdy neslyšeli. A přesně o to jde.

Spousta lidí nyní píše o tom, jak je zpěvačka šikovná, protože se naučila česky, ale vraťme se do reality. Písničku zazpívala na molu, kde byla ze všech stran obehnána muzikanty a jejich nástroji. Proč? Aby si pokud možno nikdo nevšiml, že u svých kotníků měla čtecí zařízení, kam jí pořadatelé text skladby "Na ostří nože" připravili foneticky tak, aby pokud možno její projev co nejvíce zněl česky. Jo, je to tak trochu podvod, a pokud jste se dobře dívali, měla Dua většinu času oči sklopené dolů právě k obrazovce, po paměti zpívala až v refrénech. I tak jde samozřejmě o obdivuhodný výkon, ale všichni ti, kdo v reportážích píší, že se Dua naučila česky, prostě lžou. Nebo nedávali dobrý pozor.

Dodejme k A ale i B. Jednak skladbu bezpochyby musela před vystoupením naposlouchávat, aby si zapamatovala melodii, také se jí podařilo až nečekaně dobře vyslovovat písmeno ř, takže nějaký ten český skill přece jen ovládla. Především ale hned v následující písni "Maria" už měla obrazovku vypnutou, protože jindy než u těchto coververzí tento karaoke styl zpívání nepotřebuje. I to je potřeba pochválit, protože čtecí zařízení na svých koncertech používají i hvězdy, u nichž byste to určitě nečekali - třeba Kings Of Leon.

---

Playback?

Už loni jsem se vztekal, když jistý novinář z nejmenovaného konkurenčního média viděl Duu Lipu poprvé na Glastonbury a ve svém textu hlásal, že zpívá na playback. Čtenost ten text měl asi velkou, spousta čtenářů si pohoršeně odplivla, a jelikož naprostá většina z nich zpěvačku naživo do té doby nikdy neviděla, nikoho zřejmě nenapadlo, že by ten člověk mohl napsat i nesmysl. Ale stalo se.

Rodačka z Londýna ale dlouhodobě naživo skutečně zpívá a hezky to šlo vidět i v Praze. Její koncerty, ale i samotná hudební tvorba jsou vymyšleny tak, aby zpívala jen ty tóny, na které dosáhne, protože rozsah - se vší úctou k ní - má jen lehce nadprůměrný. Dokáže z něj ale vykřesat dost na to, abyste u jejích vystoupení netrpěli.

Zdá se to samozřejmé, ale není. Je proto potřeba regulérní živé zpívání v ženském popu pochválit, částečným či úplným playbackem si totiž pomáhají dneska už skoro všichni - Tate McRae, Billie Eilish, Charli XCX, Lorde, Madison Beer, Britney Spears, Doja Cat, Melanie Martinez, Mabel a spousta dalších. A jelikož mladým fanouškům je to jedno a svými peněženkami dostatečně neprotestují, uvedený seznam bobtná čím dál víc.

Jelikož ale protagonistka tohoto textu mezi své vzory počítá především Pink a Nelly Furtado, tedy umělkyně s podobně poctivým přístupem k vystoupením, jaký zastává samotná Dua, je pro ni playback naprosto neakceptovatelný. Raději ať fanoušci slyší, že ji hlas párkrát zradí, než aby poslouchali puštěnou nahrávku. A její kompletní živá kapela s početnými vokalisty si může gratulovat nejen proto, jak lukrativní kšeft nyní získali, ale také že na rozdíl od koncertů Taylor Swift, Ushera, Zary Larsson, The Weeknda nebo Beyoncé nejsou nedůstojně schováni mimo hlavní dění kdesi za konstrukcí, projekcí či dokonce mimo pódium, jak se to v posledních letech na zmíněných popových koncertech děje stále častěji.

---

Osobnost

Už od prvních zhlédnutých koncertů hlásám, že na scéně působí vášnivá kuřačka mimo jiné taky jako moc fajn holka, která se ke svým fanouškům chová velice hezky. A ačkoliv je její show naskriptovaná od začátku do konce a ani v O2 areně její procházka okolo pravé části publika nepatřila mezi improvizované momenty, ale šlo o regulérní součást představení, nelze už dopředu naplánovat, jak interpretka zareaguje na křičící příznivce v prvních řadách nebo jak pomrkává či mává na konkrétní příznivce na ochozech, když se prochází po molu a někdo ji zrovna zaujme. U ní totiž opravdu máte pocit, že jí na fanoušcích záleží.

Moc rád v této souvislosti připomenu koncert na berlínské Lollapalooze z roku 2018, kdy si všimla, že jednomu z příznivců není dobře, a vystoupení na dlouhých deset minut zastavila. A zatímco jiné hvězdy - pokud si vůbec všimnou - jen povolají zdravotníky a dál se starají o to, aby stihli odzpívat všechny písničky dle plánu, v tomto případě vyděšená interpretka dlouho čekala na zprávu od zdravotníků, že je o dotyčného už postaráno a bude v pořádku, než se k vlastnímu programu s úlevou vrátila.

---

Nejvzácnější novinka

Milovníky statistik by mohlo zajímat, že až halová část turné znamenala, že se svého živého provedení vůbec poprvé dočkaly písně "Falling Forever" nebo "Maria". Stalo se tak 17. března v australském Melbourne. Stále ale čekáme na živou halovou premiéru zatím poslední dosud nehrané skladby ze sbírky "Radical Optimism".

Rozchodová "French Exit" o rozpadu vztahu s ex-přítelem, režisérem Romainem Gavrasem, evidentně zůstává stále trochu bolavou epizodkou, k níž se zpěvačka nechce vracet ani v rámci běžné šňůry. Uvidíme, zda se to časem ještě nezmění, zastávek odehraje ještě spousty, když se ale skladba nedostala do programu příhodně ani ve Francii, nejspíš na ni fanoušci budou nadále čekat marně. Níže si ale můžete poslechnout alespoň starší záznam z prosince, kdy song zazněl v rámci nahrávání živáku v Royal Albert Hall s orchestrem. To se ale přece jen jednalo o trošku speciální příležitost.

---

Vše pro lásku

Když už je řeč o tom, co naživo ještě nezaznělo, pro úplnost je potřeba dodat, že čekáme i na druhou, rychlejší část písně "Anything For Love". V recenzi novinky jsem zpěvačce vyčítal, že z ní mohla být krásná balada, kdyby se v půlce nezrychlila, čímž by se počet jejích ploužáků v repertoáru zvýšil na číslo 1. A vida, v živém provedení skladbu přepracovala a nechala ji vyznít v pomalejší, prodlouženější verzi až konce. Skvělá práce.

---

Remix

Možná už víte, že v poslední době devětadvacetileté hvězdě učarovala psychedelie. Ostatně i proto na nejnovějším albu spolupracovala s Kevinem Parkerem z Tame Impala. Její hudební záběr je ale širší, a pokud jste si v O2 areně všimli toho, že její první hit "New Rules" zní jinak, než ho znáte z desky, je to proto, že nešlo o originální verzi, ale o remix.

S ním Dua koncertuje už posledních pár let a evidentně s tím nehodlá v nejbližší době přestat, takže na studiovou podobu je potřeba nechat si zajít chuť. Novou verzi mají na svědomí její další velcí oblíbenci - Bicep. Právě toto irské duo producentů elektronické hudby z Belfastu vzalo prvky z vlastního singlu "Glue" a propletlo je s "New Rules", čímž vznikla verze, která sice nezní tak dobře jako původní singl, ale pro příležitostnou herečku je spolupráce s nimi evidentně velká věc, a tak svůj průlomový hit zpívá právě v této novější podobě.

---

Happy For You

V písni "Happy For You" se zpívá o tom, že i když vztah nevyšel a někdejší modelka viděla po čase svého bývalého s novou láskou, najednou nebyla naštvaná, ale přála mu to. Sama si tak tehdy uvědomila, že jako člověk povyrostla a zase o kousek dospěla. A jestliže jsme se dosud bavili hodně o tom, co všechno se oproti dřívějšku změnilo, tato píseň krásně ukazuje, že někdy se vše povede vymyslet dokonale už napoprvé.

Už na loňském Open'eru totiž zpěvačku doprovázel do té doby neviděný dým, kdy to vypadalo, že se prochází po mracích. To v O2 areně zůstalo při starém. A stejně tak tam zůstalo i závěrečné gesto - jak totiž celou dobu zpívá o smíření, na úplném konci vezme do ruky mikrofon a stojanem praští o zem. Nejspíš proto, aby ukázala, že i tak tam jistá míra vzteku ještě zůstala. A přesně totéž gesto jsme viděli i v libeňské hale, zatímco třeba v SNL si to netroufla. Holt, když to není rozbité, nespravuj to.

---

Kouzelnice

...a když to rozbité sice není, ale v hale to zopakovat nejde, vymysli srovnatelnou alternativu. To se stalo u závěrečného hitu "Houdini". Ten sice odezněl stejně jako vždycky, a dokonce i ve stejném, nyní už trochu ikonickém černo-zlatém outfitu a s totožnou choreografií, nicméně k jedné změně se přistoupilo.

Zatímco pod otevřeným nebem loni na Open'eru už od půlky skladby létaly vysoko do nebe velkolepé rachejtle, v hale se přišlo s jiným řešením. Když píseň končila, vůbec poprvé se nad projekcí rozpršely jiskry. Dua k nim po schodišti vystoupala do druhého patra, a když song došel ke své finální fáze, volně přeložené jako "Chyť si mě nebo zmizím jako kouzelník Harry Houdini", v tu ránu ze spodní části stage vytryskly krátké spršky jisker, které diváky na moment svým jasem oslepily. A než jsme mrkli a znovu zaostřili, Dua Lipa se propadlem v pódiu přemístila do zákulisí a koncert skončil. Kouzlo přesně jako od Houdiniho. Klobouk dolů.

Říkám to už sedm let a řeknu to zas - samozřejmě, že je všude kolem spousta zajímavé a krásné hudby ze všech myslitelných žánrů. Pokud ovšem cíleně chcete jít na velkolepou popovou show, jíž ale neschází poctivé řemeslo, tedy živý zpěv ani kapela, propracovaná choreografie, velké hity a hromada pozlátka navrch, navzdory tomu, že konkrétně ženský pop čím dál více připomíná minové pole plné podvodnic a skoro až striptérek, zrovna Dua Lipa patří mezi ty mladé hvězdy, které stojí za váš čas i peníze. Zajděte si na ni, pokud můžete. Nebudete litovat.