Je to glam a žádný džem!

29.10.2003 17:56 - Jan Binder | foto: facebook interpreta

Jó, Alice Cooper je už stará páka. Svět se mu totiž otevřel již ve dvaasedmdesátém s deskou "School's Out". Od té doby uběhlo více než třicet let a z Coopera se stala legenda. Nyní vydává nové album "The Eyes Of Alice Cooper" a jestli dozrál jako víno, nebo naopak začíná zahnívat, si můžete přečíst v této recenzi.
8/10

Alice Cooper - The Eyes Of Alice Cooper

Skladby: What Do You Want From Me?, Between High School & Old School, Man Of The Year, Novocaine, Bye Bye Baby, Be With You Awhile, Detroit City, Spirits Rebellious, This House Is Haunted, Love Should Never Feel Like This, The Song That Didn't Rhyme, I'm So Angry, Backyard Brawl
Celkový čas: 44:12
Vydavatel: BMG
Pamatuji si to, jako by to bylo dnes, když v sedmdesátém druhém zazářil Alice Cooper s megahitem "School's Out". Všechny hudební pořady na ČSTV byly plné jeho obličeje. Bez ustání ho hrála rádia. A Ludvík Svoboda si dokonce zažádal o devizový příslib, aby si mohl vychutnat svého idola v Detroitu naživo... ...no, zajímavá fikce. Jediné, co se z ní mohlo a vlastně opravdu stalo, byl úspěch titulní písničky z alba "School's Out", se kterou se Alice Cooper rychle vyšvihl mezi mainstreamovou elitu. Jeho velká show mohla začít. Vždyť Alice patřil ke glam rocku a glam rock nebyla jen hudba, byl to svým způsobem i cirkus - teatrální vystoupení, spousta světelných efektů a nějaké to přihrávané násilí, které bavilo masy lidí na koncertech. Kam se hrabou statické koncerty současných rockerů. Nyní se přestanu rozplývat nad časem, který jsem nezažil ani v maminčině bříšku, a pustím se po hlavě do nové desky - vždyť od "School's Out" uběhlo víc než třicet let!

Říká se, že s věkem člověk mění své názory, a tak se mění i jeho hudba. Ovšem také se říká, že starého psa novým kouskům nenaučíš, což je v případě Alice Coopera asi přesnější. Vždyť je to pořád ta samá muzika, pořád ten samý hlas i ten stejný Cooper (dokonce ani nepřibral!) Jediné, co se za tu dobu notně změnilo, je zvuk. Celá nahrávka zní moderněji, takže má co říci i mlaďochům, kteří o podobných vlasatých rockerech nemají ani páru, nebo si dokonce pletou slova glam a džem.

Nejvíce si vzal Cooper ze zvuku moderních punkových kapel, jako jsou The Offspring, Green Day či All American Rejects. Trochu škubnul i grungerům Stone Temple Pilots nebo Smashing Pumpkins. V některých písničkách zní jako Marilyn Manson. Tím rozhodně nechci říci, že by je kopíroval. Právě naopak - on je legenda a tyto kapely jsou ovlivněné jím samým (zvláště pak Marilyn Manson).

Z písniček nechybí na albu nic, co by mohl jeho fanoušek jakkoli postrádat. Trošku metálku v "Spirits Rebellious", němé horory evokující "This House Is Haunted", nějaká ta pomalá popová balada jako "Be With You Awhile", úžasně melodická "Song That Didn't Rhyme", troška blues-rocku v "Detroit City" a hlavně hodně toho pravého glamu ve "What Do You Want From Me".

Fanouška Alice Coopera toto album rozhodně nadchne a moderního chlapce neurazí, vždyť není vzdálené všem jeho oblíbeným kapelám. Je to prostě další skvělý zářez na pažbě tohoto, nyní už malinko prošedlého, rockera!


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY