Podobně jako ve filmovém průmyslu platí i v hudbě, že když něco generuje úspěch, je třeba to rozšířit. Často se druhé díly řídí heslem: "Udělejte to jako předtím, akorát ve větším měřítku." Pokud byste tedy v případě Kylie Minogue očekávali, že se pokračování loňské nahrávky bude skládat z původní jedenáctky písní, přidají se k ní všechny dostupné bonusy a remixy a k tomu i trocha nového materiálu, který původně zůstal hozený do šuplíku, budete hodně na omylu.

Z onoho šuplíku by totiž bylo co vybírat. Album "Tension" lehce utrpělo tím, že skoro dvacítka nezveřejněných písní unikla na internet a začala si žít vlastním životem. S trochou šikovnosti byste si druhé pokračování byli schopni vytvořit už týden po zveřejnění základu - a jen tak mezi námi, několik dobrých kousků by se mezi nimi našlo. Ani jedno z těchto uniklých dem ale Kylie neoprášila: pro vytvoření dvojky se znovu vydala do nahrávacího studia.

"Tension II" navíc neupomíná pouze na svoji o rok starší sestru. Kylie se hodně vrací i k albu "DISCO" z roku 2020. Díky tomu docílila docela sympatického mixu dvou žánrů - tedy pocty sedmdesátkovému disku s moderním pojetím zpěvaččina stylu, který definoval především singl "Padam Padam".

Přímým pokračovatelem oceňovaného bangeru se měla stát skladba "Lights Camera Action". Hutný úvodní riff se postupně proměňuje v taneční smršť, která právě hodně připomíná již několikrát zmíněný hit. Ale ještě blíže tomuto pojetí se dostává song "Hello" - v jeho refrénu byste místo pozdravu mohli klidně zazpívat padam a pořád by to do sebe zapadalo. Nutno říct, že se i přes tuto podobnost stále jedná o skvělou taneční hitovku. Pomyslnou trojici uzavírá kousek "Kiss Bang Bang", který se rovněž hojně inspiroval podobnými postupy.

Mezi skladby, které volně navazují na atmosféru předchozí řadovky a mohly by tak dobře zapadnout pod název "Tension II", patří zejména "Someone For Me", "Good As Gone" a "Shoulda Left Ya". Ty přirozeně rozvíjejí témata a zvukový styl, který Kylie nastolila na předchůdkyni. Lehké experimentování, ale stále pevné ve svojí melodičnosti a chytlavosti.

Éru blyštivého diska otevírá píseň "Taboo". Její smyčcový rozjezd okamžitě evokuje atmosféru klasických večírků v tomto stylu a zároveň připomíná zvuk, který Kylie představila už na své čtyři roky staré tematické nahrávce. Smyčce vytvářejí elegantní a nostalgickou náladu, než se skladba rozvine do energického rytmu, který láká na taneční parket.

Dynamická "Diamonds" září nejen svým názvem, ale i rytmickými basovými linkami a třpytivou produkcí. Znamená oslavu chtíče a sebevědomí, která se vrací ke kořenům diska a přináší svěží moderní nádech. Třetí v pořadí je "Dance To The Music", song nabitý chytlavým refrénem a funky groovy, které vás nenechají v klidu.

Trošku bokem pak stojí několik hostovaček v projektech jiných umělců. Ty se zde objevily především z toho z důvodu, abyste je našli pěkně pohromadě na jednom místě. "Edge of Saturday Night" s produkcí dýdžejky The Blessed Madonna asi do celého konceptu zapadá nejlépe. Country vypalovačka Orvilla Pecka a Dipla "Midnight Ride" by se spíše hodila na starší počin "Golden" a "Dance Alone" se Siou připomíná lehce opomíjenou Popelku, která i přes svoji jednoduchost a neoriginálnost dokáže časem slušně rozkvést.

Poslední nezmíněnou položkou na albu zůstala energická spolupráce se zpěvačkami Tove Lo a Bebe Rexhou nazvaná "My Oh My". Tento track spojuje výrazné vokály všech tří umělkyň, které se dokonale doplňují a přinášejí svěží dynamiku. Přítomnost Tove Lo dodává písni dravost a emotivní hloubku, zatímco Bebe Rexha otiskla do refrénu své typické výrazné fráze a energii. Kylie, jako zkušená popová diva, zde drží vše pohromadě a vytváří spojovací článek, díky čemuž se výsledek snadno stává jednou z nejchytlavějších skladeb na albu.

Dalo by se říct, že "Tension II" lehce překonalo svého předchůdce. Obvyklé prokletí sequelů se v tomto případě určitě nekoná. Kylie Minogue si velmi sympaticky dokázala poradit se všemi prvky, které v poslední pětiletce definovaly její tvorbu, a spojit je do jednoho plnohodnotného celku. V době, kdy většina velkých zpěvaček minulých dekád už jen rekapituluje, si jde australská hvězda sebevědomě stále za svým a neustále své fanoušky zásobuje novou - a hodně dobrou - hudbou.